Úmrtí chodců po dopravních nehodách se střetem s osobními automobily

Byl shromážděn soubor 431 chodců sražených osobním automobilem pitvaných na Ústavu soudního lékařství v Brně v letech 1996–2005. Hodnoceny byly okolnosti nehody, tj. čas nehody, den v týdnu, místo nehody, typ zraňujícího osobního automobilu, doba přežívání chodce, typ střetu, závažnost utrpěných zranění, příčina smrti a přítomnost alkoholu a drog. Získané statistické ukazatele byly diskutovány a porovnány s literárními údaji. Nejpostiženější věkovou kategorií byly osoby ve věku 71–80 let. Nejvíce nehod se stalo ve středu a v pátek a častější byl střet chodců s osobními automobily ve večerních hodinách. Nejčastějším obdobím roku byly měsíce listopad až leden, k nejméně nehodám došlo v létě. Nejvíce osob bylo sraženo osobním automobilem v obci a nejméně na dálnicích. Byl pozorován signifikantní nárůst počtu sražených osob na přechodech pro chodce po zavedení změn pravidel silničního provozu od roku 2001. U žádného z chodců se nepodařilo zjistit přítomnost drog, naopak alkohol byl zjištěn velice často. Z vyšetřených krevních vzorků byl zjištěn alkohol u 70 % mužů a 25 % žen. Z pozitivních vzorků bylo nejvíce obětí v těžkém stupni opilosti. Nejvíce chodců bylo sraženo z laterálního směru, dále zezadu a nejméně zepředu. Ostatní typy nehod včetně přejetí tvořily cca 8 procent souboru. Frekvence zranění jednotlivých částí těla při různých typech střetu byly statisticky vyhodnoceny.

Klíčová slova:
chodec – dopravní nehody – alkohol v dopravě – bezpečnost dopravy

Úvod

Dopravní nehodovost je jedním z největších celospolečenských problémů moderního světa. Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemřelo ve světě na následky dopravních nehod dosud přes 25 miliónů lidí. V současnosti zahyne ve světě ročně v dopravě 1,2 miliónu osob a odhad pro rok 2020 hovoří o čísle 2,3 miliónů za rok. Pro rok 2030 hovoří prognózy již o třech miliónech usmrcených ročně s tím, že úmrtí na dopravní nehodu se stane nejčastější příčinou smrti. Dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR zemřelo v roce 2007 na následky dopravních nehod 1 248 osob, v letech 1996 až 2005 to bylo v celé ČR dohromady 14 690 osob (11).

Nehody chodců tvoří velkou část úmrtí na pozemních komunikacích. Chodci jsou přitom jedni z nejméně chráněných účastníků dopravního provozu, přičemž nejčastěji u nich dochází ke střetu s osobními automobily (3, 6, 9). Studie měla za cíl provést popis případů chodců pitvaných na ÚSL v Brně v letech 1996 až 2005, kteří byli sraženi osobními automobily.

Materiál a metodika

Pro potřeby studie byl z celkového počtu 22 580 pitev na Ústavu soudního lékařství LF MU v Brně v letech 1996 až 2005 vybrán soubor celkem 431 chodců, kteří zemřeli v souvislosti se zraněním utrpěném při dopravní nehodě s účastí osobního automobilu.

Do souboru byly zařazeny případy kolizí s osobním automobilem předpokládaného typu A (2). V souboru byly analyzovány věk, pohlaví, příčina smrti, morfologický traumatický nález, koncentrace alkoholu v krvi, přítomnost drog, druh střetu, doba přežívání, čas nehody včetně dne v týdnu, místo nehody, (bývalý) okres, údaj o střetu na přechodu pro chodce a značka zraňujícího vozidla. Vybrané ukazatelé byly statisticky zpracovány.

Výsledky

Muži tvořili v souboru 277 případů, tj. 64 %, a ženy 154 případů, tj. 35,7 % (viz tab. 1).

Z hlediska zastoupení (bývalých) okresů Jihomoravského kraje dominoval okres Brno-město (29 %), následovaný okresy Brno-venkov (11 %), Uherské Hradiště (9 %), Břeclav a Znojmo (7 %) a dalšími.

Rozdělení dle věkových kategoriích udává tabulka 2. Frekvence nehod dle dnů v týdnu je zobrazena v tabulce 3. Z měsíců v roce dominuje četností nehod listopad (15 %), prosinec (14 %) a leden (11 %), nejméně nehod se pak stalo v dubnu a v červenci (5 %). Z hlediska časového rozložení má počet nehod vzestupnou tendenci v průběhu dne, v době 0–6 hod. 11 %, v době 6–12 hod. 18 %, v době 12–18 hod. 30 % a v době 18 až 24 hod. cca 40 %.

Výsledek laboratorního vyšetření krve na zjištění koncentrace alkoholu se podařilo z celkového souboru 431 chodců získat u 313 případů (v ostatních případech nebylo možno koncentraci alkoholu v krvi v době nehody zjistit zejména z důvodu déletrvajícího přežívání). Četnosti jednotlivých stupňů ovlivnění jsou uvedeny v tabulce 4. V těžkém stupni opilosti se přitom absolutně nacházelo 90 chodců, 80 mužů a 10 žen, nejčastěji ve věku 41 až 60 let.

Přítomnost drog ve vyšetřovaných vzorcích ze sekčního materiálu nebyla zjištěna ani u jednoho případu.

Místo střetu bylo zjištěno u 64 % chodců v obci, ve 26 % mimo obec a u 10 % na dálnici. Rovněž byl sledován údaj o počtu střetů na přechodech pro chodce, relativní četnosti v jednotlivých letech jsou znázorněny v tabulce 5 a v grafu 1.

Byly sledovány značky osobních automobilů zúčastněných na nehodě, které se podařilo určit ve sledovaném souboru ve 315 případech (viz tabulka 6). Nejčastější značka Škoda byla zastoupena modely Felicia (33 %), Škoda 100/105/120 (26 %), Favorit/Forman (19 %), Octavia (13 %) a dalšími.

Příčiny úmrtí zjišťované z Listů o prohlídce mrtvého jsou uvedeny v tabulce 7.

Typ střetu byl zjištěn ve studovaném souboru ve 365 případech, v ostatních případech zejména zdravotních pitev bez přítomnosti spisového materiálu Policie ČR nebylo možno typ střetu zjistit. Sledován byl fronto-laterální střet (FL), frontodorzální střet (FD), frontofrontální střet (FF), přejetí ležící osoby, sražení při couvání vozidla a jiné střety (vkleče, vsedě, více vozidly apod.). Jednotlivé četnosti dle pohlaví jsou uvedeny v tabulce 8.

Poranění jednotlivých částí těla jsou uvedeny v tabulce 9, relativní četnosti dle tří základních a nejčastějších typů střetu v tabulce 10. U přejetých osob oproti jiným typům střetů byly častější zlomeniny kostí neurokrania, poranění plic s krvácením do hrudníku a zlomeninami žeber, poranění břišní dutiny a jejich orgánů, poranění ostatních úseků páteře (vyjma krční), zlomeniny pánve a jednostranné zlomeniny horních končetin.

Ze sledovaného souboru nejvíce osob zemřelo na místě 47 %, do 24 hodin pak 26 % a 27 % osob pak přežívalo delší dobu po vzniku zranění. Četnost úmrtí na místě nehody byla nejvyšší u věkové kategorie 41 až 50 let, ve vyšším věku pak plynule klesala. O něco častěji též na místě nehody zmírali muži než ženy.

Diskuse

Větší podíl mužů ve studované skupině chodců (64 %) je v souladu s údaji Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, dle kterých při všech smrtelných nehodách v ČR v letech 1996 až 2005 tvořili muži 67 %. Vyšší podíl mužů je vysvětlitelný vyšší četností ovlivnění alkoholem než u žen, nicméně větší zastoupení mužů na úmrtí obecně na úrazy je známé (1). U mírného poklesu absolutního počtu usmrcených chodců od roku 1998 (zejména v okrese Brno – město) je možno vyslovit domněnku o vlivu snížení maximální povolené rychlosti v obci na konci roku 1997. Vyšší počet usmrcených chodců v okresech Brno-město a Brno-venkov je dán vyšší hustotou dopravy i obyvatelstva. U některých, zvláště „periferních“ okresů, je ale třeba předpokládat možnost pitvy i na jiném pracovišti.

Nejvyšší zastoupení případů věkové kategorie 71–80 let je dáno zejména fyzickými a zdravotními předpoklady starších osob včetně schopnosti organismu vyrovnat se s utrpěným poraněním. Vyšší četnost zastoupení dětí ve věku 6–10 let oproti sousedním věkovým kategoriím souvisí s psychomotorickým vývojem těchto dětí, které se často již samostatně jako chodci účastní dopravního provozu.

Z hlediska četnosti případů usmrcených chodců během dnů týdne je patrný nejvyšší počet nehod ve středu a v pátek, na třetím místě je pak čtvrtek a neděle. U sledovaného souboru chodců se tedy nepotvrdil literární údaj (3) o nárůstu nehod v pátek a v neděli. Nejvyšší počet nehod uprostřed týdne snad může být zapříčiněn velmi vysokou hustotou dopravy, která již v současnosti nemá výrazné dříve tak obvyklé páteční a nedělní nárůsty.

Nejrizikovějšími měsíci pro chodce jsou listopad až leden, v minulosti byl trend nehodovosti naprosto opačný, kdy k nejvíce nehodám docházelo v červenci až říjnu (3). Rovněž i v tomto případě lze pravděpodobně tento posun vysvětlit zvýšenou hustotou provozu, citlivou na nepříznivé meteorologické podmínky v podzimních a zimních měsících. Fakt zvýšené mortality chodců v tomto období by mohl být podpůrným argumentem pro případné legislativní změny týkající se zimní výbavy automobilů (zimních pneumatik).

Nárůst počtu nehod chodců během dne s maximem v intervalu 18–24 hodin je vysvětlitelný vyšším počtem alkoholem ovlivněných mužů ve večerních hodinách.

Problematika přítomnosti alkoholu u chodců a u účastníků dopravních nehod je vysoce aktuální a v literatuře se jí věnuje řada autorů (7, 8, 10). Ve všech zdrojích se projevila výrazná převaha mužů nad ženami a ani v této práci tomu nebylo jinak. Vysvětlením by snad mohla být obecně zažitá představa, že ženy více požívají alkohol v domácnostech, zatímco muži ve společnosti v pohostinských zařízeních, odkud později odcházejí do domova. V předmětném souboru bylo z laboratorně vyšetřených vzorků na přítomnost alkoholu negativních 76,5 % žen a pouze 31,6 % mužů. U obou pohlaví (byť u žen v mnohem menším počtu případů) se relativně nejčastěji vyskytovala těžká opilost. Z hlediska věku byly nejčastěji v těžké opilosti muži ve věku 41–60 let, u starších usmrcených osob pak ovlivnění alkoholem prudce klesá.

Přítomnost drog se ve sledovaném souboru nepodařilo prokázat, toxikologicky však bylo vyšetřeno pouze 15 % případů. V hodnocení výskytu drog u chodců je tedy třeba rezervovanosti.

Rozložení místa střetů sledovaného souboru do intravilánu, mimo obec a na dálnici je v souladu s domácími literárními údaji (3) i s tvrzením amerických autorů (5), kteří uvádějí cca 70 % chodců sražených v obci. Není důvod předpokládat, že by se do budoucna tento poměr měl nějak výrazně měnit. Vypovídajícím údajem ve výsledcích studie však byl počet případů sražení chodce na přechodu pro chodce, přičemž ze souboru byli vyňati chodci přecházející na světelně řízeném přechodu na signál „Stůj“. Z grafu 1 je vidět velmi nápadný nárůst případů v roce 2001, časově korelující s úpravou dopravních pravidel a zavedením tzv. „absolutní přednosti chodců“ na přechodech, což bylo velmi nešťastně široce medializováno. Skupina chodců sražených na přechodech byla tedy rozdělena na dvě poloviny před touto změnou a po ní a statistickou analýzou na 99% hladině významnosti byl dokázán signifikantní nárůst. Studie naznačuje, že implementace této změny do zákonného ustanovení upravujícího provoz na pozemních komunikacích a zejména nedostatečná činnost ministerstva dopravy na úseku informovanosti veřejnosti zapříčinila zvýšený počet úmrtí chodců na přechodech ve sledovaném regionu.

Výčet značek osobních automobilů zúčastněných na nehodách odráží zejména stav vozového parku v ČR a nelze z něj bez dalšího vyvozovat obecnější závěry týkající se jejich pasivní bezpečnosti vůči chodcům.

Ve výčtu příčin úmrtí dominovalo na prvním místě polytrauma (46,2 %) a na druhém nitrolební poranění (30,2 %), ostatní příčiny úmrtí byly uvedeny v mnohem menší četnosti. Vzhledem k tomu, že součástí diagnózy polytrauma bylo ve většině případů i nitrolební poranění, jsou zjištěné příčiny smrti ve shodě s literárními údaji o úrazu hlavy jako nejčastější příčině smrti chodců (2, 4, 6).

Z výsledků vyplývá, že jednoznačná dominance patří téměř ze 70 % případů fronto-laterálními typu střetu (FL), který tvořil více než dvě třetiny množiny chodců, u kterých se typ podařilo určit, resp. zjistit. Vyplývá to z faktu častého sražení chodců při přecházení vozovky. Na druhém místě se umístil střet fronto-dorzální (FD), který tvořil cca 15 % případů a na třetím střet fronto-frontální (FF) s cca 9 % případů. Ostatní typy střetů (tj. přejetí ležící osoby, sražení při couvání či jiný typ) tvořily dohromady pouze cca 8 % případů. Fronto-laterální střet dominuje i v pozorování Vorla (9), který však uvádí boční náraz do chodce ve více než v 80 % případů a četnost FF a FD střetů je v jeho souboru shodná.

Co se týče četnosti poranění u všech vyšetřovaných chodců, tak v morfologických nálezech dominovalo krvácení do mozkových obalů, zlomeniny žeber a poranění mozku. U více než poloviny chodců byly též zaznamenány zlomeniny kosti klenby či spodiny lební, krvácení do pohrudničních dutin, poranění plic a skeletu dolních končetin. U 49 procent chodců se vyskytovala zlomenina pánve.

Signifikantně na 95% hladině významnosti bylo zjištěno méně časté poranění krční páteře u FL střetu a asociace poranění plic při FF střetu, což je ve shodě s údaji v české učebnici soudního lékařství (2). Poranění jater jako nejčastější u FF střetu je rovněž typické, mírně překvapivé je nižší zastoupení poranění jater u FL střetu. Toto by bylo možné vysvětlit možností FL střetu z pravé i levé strany. Zvýšená pravděpodobnost vzniku jednostranné zlomeniny horní končetiny u FL střetu je sice méně typická, není však v rozporu s literárními údaji (2).

Velmi zajímavou je nevýznamně rozdílná četnost zlomenin dolních končetin při FD střetu, dle literatury (2) totiž v tomto případě dochází ke zlomeninám skeletu dolních končetin velmi vzácně, výsledky této studie to však nepotvrdily a četnost zlomenin dolních končetin je obdobná jako u jiných střetů. Vysvětlit by to bylo možné ne vždy zcela přesným fronto-dorzálním nárazem do těla chodce, který mohl být lehce natočen jednou stranou těla k vozidlu. U přejetých osob se jednalo pouze o muže většinou v těžkém stupni opilosti, poranění u „ležců“ byla typická a v souladu s literaturou (2).

U přežívání po nehodě bylo možno vysledovat, že téměř polovina chodců zmírá na místě nehody. Větší tendenci k přežívání měly přitom ženy a starší osoby. Rozdíl mezi jednotlivými pohlavími není jednoduše vysvětlitelný, u starších osob se však nejpravděpodobněji projevil fakt, že i po relativně lehčích zraněních, které by mladší člověk přežil, může mít starší osoba díky přidruženým chorobám potíže s kompenzací poúrazového stavu a zemřít až později na komplikace. Zajímavý je údaj o přežívání 27 % chodců delší dobu než 24 hodin ve vztahu ke statistikám dopravní nehodovosti, které vede Policie ČR, a ve kterých se osoby přežívající déle než 24 hodin po nehodě neoznačují jako smrtelné dopravní úrazy. Tímto vzniká zkreslení široce dostupných dat, na které je třeba vždy nahlížet s určitým odstupem.

Závěr

Z výsledků studie vyplynulo, že jedním z nejpalčivějších problémů dopravní nehodovosti u chodců je nadužívání alkoholu, a to zejména u mužů. Dále byla zjištěna závislost na legislativních změnách v dopravě, které mají přímý vliv na počet smrtelných nehod chodců. Práce vesměs potvrdila některé dřívější ukazatele týkající se druhu závažnosti poranění u jednotlivých typů střetů a nastínila některé měnící se trendy zejména ve věkovém složení obětí dopravních nehod a období, kdy nejčastěji dochází k dopravním nehodám.

MUDr. Tomáš Vojtíšek,

Ústav soudního lékařství LF MU

Tvrdého 2a, 602 00 Brno

tel: +420 543 426 542

e-mail: tomas.vojtisek@fnusa.cz