#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Paternitní posudek založený na analýze DNA a jeho revize


Authors: R. Vrtěl 1,2;  R. Vodička 1;  S. Loyka 2;  J. Šantavý 1
Authors‘ workplace: Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, FN a LF UP, Olomouc 1;  Ústav soudního lékařství a medicínského práva, FN a LF UP, Olomouc 2
Published in: Soud Lék., 53, 2008, No. 1, p. 8-10

Overview

Určování otcovství je v současné době nejčastěji založeno na analýze krátkých tandemových repetic (STR) v DNA. Počet a výběr STR lokusů se liší v rámci jednotlivých identifikačních kitů i mezi jednotlivými pracovišti. Práce se zabývá revizním posudkem původně vyloučeného otcovství. Rozšířením panelu testovaných STR lokusů a reciprokým hodnocením vzorků byla odhalena příčina neshody a otcovství bylo naopak jednoznačně potvrzeno. V práci jsou diskutovány různé varianty neshod, jejich důsledky a řešení.

Klíčová slova:
paternita – DNA – krátké tandemové repetice – STR – revize

Úvod

Pravděpodobný podíl otců, kteří nejsou otci biologickými, se pohybuje v různých populacích od 1 % do 20 % (1).

V případě řešení paternitních sporů se nejčastěji používanou metodou v posledních letech stalo vyšetřování polymorfismů krátkých tandemových repeticí (STR) v DNA (2–5)

Nespornou výhodou je vysoký informační obsah jednotlivých znaků spočívající jednak v dostatečném stupni polymorfismu testovaných znaků a jednak v detekci obou příslušných alel.

Ve srovnání se sérologickým vyšetřením tak stačí vyšetřit méně znaků, přičemž výsledná hodnota pravděpodobnosti otcovství (resp. vylučovací schopnost) je mnohem vyšší.

Tento přístup je téměř dokonalý, přesto může za určitých okolností selhat.

Riziko, že nevyloučíme neprávem označeného muže, spočívá v použití nedostatečného počtu testovaných znaků, což se dá předpokládat podle počtu použitých polymorfismů. Mylně vyloučené otcovství má ovšem mnohem závažnější příčiny.

Tento článek byl vyvolán situací, kdy matka žádala o revizi posudku, který vyloučil označeného muže z otcovství k jejímu synovi. Posudek jednoznačně vylučoval otcovství, proti čemuž se matka odvolala a provedením revizního posudku bylo pověřeno naše pracoviště.

Materiál a metoda

Původní posudek

Pracoviště, které vypracovalo původní posudek, testovalo celkem osm autozomálních STR znaků, jejichž přehled i výsledky vyšetření jsou uvedeny v tabulce (tab. 1).

Table 1. Tabulka sestavená na základě nálezu přezkoumávané laboratoře. Podtržené alely dítěte značí neshodu s genotypem sledovaného muže. Šedě označené systémy jsou společné pro obě laboratoře
Tabulka sestavená na základě nálezu přezkoumávané laboratoře. Podtržené alely dítěte značí neshodu s genotypem sledovaného muže. Šedě označené systémy jsou společné pro obě laboratoře

Revizní posudek

DNA vzorky matky, dítěte i označeného muže byly u nás vyšetřeny identifikačním kitem obsahujícím patnáct autozomálních STR polymorfismů a amelogeninový lokus pohlavních chromozomů X a Y.  

Výsledky

Původní posudek vyloučil označeného muže v šesti z osmi systémů (tab. 1).

V revizním posudku byl proti očekávání u sledovaného muže zjištěn stejný genotyp ve všech znacích, které jsou společné v obou použitých DNA typizačních systémech (tab. 2).

Table 2. Výsledky z přezkoumávající laboratoře. Šedě označené systémy jsou společné pro obě laboratoře
Výsledky z přezkoumávající laboratoře. Šedě označené systémy jsou společné pro obě laboratoře

Při posouzení sledovaných znaků v genotypu dítěte a jeho matky vyšlo ovšem najevo, že při prvním vyšetření došlo zřejmě k záměně vzorků těchto osob. Otec byl tedy srovnáván s alelami matky, což pochopitelně vyloučilo jeho biologickou příbuznost.

Otcovství označeného muže bylo možno na základě našeho vyšetření klasifikovat jako prakticky prokázané (tab. 2) (6, 7). Tabulka  3 ukazuje původní data po zkorigovaném označení vzorků. Při této konstelaci by i tento nález svědčil ve prospěch průkazu otcovství.

Table 3. Revidovaný výsledek přezkoumávané laboratoře
Revidovaný výsledek přezkoumávané laboratoře

Diskuse

Zatímco záměna vzorků v případě neotcovství nemá prakticky negativní následky (tab. 4), záměna vzorků při skutečném otcovství vede v některých případech k fatálním závěrům (tab. 5). Nejzávažnější je záměna vzorku označeného muže za cizí vzorek, která, stane-li se již u primárního vzorku, je neodhalitelná. Stejně závažná je i vzájemná záměna vzorku matky a dítěte. Tento typ je možno odhalit u dítěte mužského pohlaví použitím identifikačního kitu s gonozomálním komplementem, což byla i situace uvedeného případu. U dítěte ženského pohlaví je možné provést posouzení „reciproké“ konstelace genotypů.

Table 4. Riziko chybného závěru v případě neotcovství při záměně vzorků
Riziko chybného závěru v případě neotcovství při záměně vzorků

Table 5. Riziko chybného závěru v případě skutečného otcovství při záměně vzorků
Riziko chybného závěru v případě skutečného otcovství při záměně vzorků

Při jakékoliv pochybnosti v případě vyloučení otcovství je třeba ověřit výsledek na primárních vzorcích.

Během procesu odběru vzorků a jeho zpracování nelze nikdy vyloučit laboratorní chybu, kterou může být právě záměna vzorků. Tyto chyby lze do určité míry eliminovat přísnou kontrolou jednotlivých kroků při průchodu vzorku laboratoří, automatizací procesu a kvalitním vyhodnocovacím software.

Samotná teoretická pravděpodobnost potvrzení, resp. vyloučení otcovství při použití dostatečného množství STR systémů, se blíží limitně ke 100 %. Možné odchylky souvisejí pouze s přirozenou mutabilitou STR systémů při paternální meióze. Mutační podíl se v těchto systémech může pohybovat od  0,01 % do 0,30 % (8). Vliv lidského omylu by tedy  měl  být hlavním zdrojem míry falešných výsledků u paternitních posudků. Dalšími okolnostmi, kterými je nutno se zabývat, je možnost podvodné identifikace a podvržení falešného vzorku. Při neustálém zdokonalování vyšetřovacích metod, které vzbuzují dojem neomylnosti, je třeba si uvědomovat riziko selhání lidského faktoru a účinně ho eliminovat. 

RNDr. Radek Vrtěl, Ph.D.

Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny

I.P.Pavlova 6,

FN a LF UP Olomouc

775 21 Olomouc

Tel.: 585 854 461

E-mail: vrtel@fnol.cz 


Sources

1. Allison, D.B.: The use of discordant sibling pairs for finding genetic loci linked to obesity: practical considerations. Int J Obes. 1996, 20:553-560.

2. Edwards, A., Hammond, H.A., Jin, L., Caskey, C.T., Chakraborty, R.: Genetic variation at five trimeric and tetrameric tandem repeat loci in four human population groups. Genomics. 1992 Feb;12(2):241-53.

3. Hammond, H.A., Jin, L., Zhong, Y., Caskey, C.T., Chakraborty, R.: Evaluation of 13 short tandem repeat loci for use in personal identification applications. Am J Hum Genet. 1994 Jul;55(1):175-189.

4. Santos, S.M., Budowle, B., Smerick, J.B., Keys, K.M., Moretti, T.R.: Portuguese population data on the six short tandem repeat loci—CSF1PO, TPOX, THO1, D3S1358, VWA and FGA. Forensic Sci Int. 1996 Dec 27;83(3):229-35.

5. Sparkes, R., Kimpton, C., Watson, S., Oldroyd, N., Clayton, T., Barnett, L., Arnold, J., Thompson, C., Hale, R., Chapman, J., Urquhart, A., Gill, P.: The validation of a 7-locus multiplex STR test for use in forensic casework. (I). Mixtures, ageing, degradation and species studies. Int J Legal Med. 1996;109(4):186-94.

6. Technical manual of Power Plex TM 16 System.Promega Corporation, Madison (2001)

7. Hummel, K.: Principles of serostatistic paternity evaluation Anthropol Anz. 1976 Mar;35 (2-3):106-113.

8. German.American Association of Blood Banks http://www.cstl.nist. gov/biotech/strbase/mutation.htm

Labels
Anatomical pathology Forensic medical examiner Toxicology
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#