Vysoké letní teploty a úmrtnost v ČR v letech 1982-2000

Úmrtnost související se stresem z horka, která se řadí mezi hlavní oblasti dopadů extrémních teplotních jevů na společnost, byla zjištěna v mnoha evropských zemích; studie soustřeďující se na středoevropskou populaci však byly dosud vzácné. Výsledky analýzy pro období 1982-2000 v ČR ukazují, že stres z horka vede k výrazně zvýšené celkové úmrtnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci. Období s nejvyššími odchylkami denního počtu úmrtí od normálu jsou (v celoročních datech) epidemie infekčních onemocnění a horké vlny; letní dny se zvýšenou úmrtností jsou téměř výhradně dny s kladnými teplotními odchylkami od ročního chodu. Odchylky úmrtnosti od normálu přesahují 100 úmrtí denně (více než 30% relativní nárůst) ve vrcholech horkých vln, a celková nadnormálová úmrtnost během intenzivních horkých vln v roce 1994 činila +456 úmrtí (+10,3 %) 17.-30. června a +598 úmrtí (+12,3 %) 24. července-8. srpna. Relativní nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci byl ještě výraznější. Důležitou roli hrál efekt posunu úmrtnosti, který vysvětluje 52 % (48 %) zvýšené úmrtnosti v červnové (červencové-srpnové) horké vlně v roce 1994. Lidé, kteří by zemřeli brzy bez ohledu na počasové podmínky, tak tvořili zhruba polovinu z celkového počtu obětí, což je hodnota vyšší než v obdobných studiích ve světě. Zvýšená úmrtnost je pozorována při maximálních (průměrných, minimálních) denních teplotách vzduchu vyšších než 25 °C (18 °C, 14 °C) a jejich odchylkách od průměrného ročního chodu přesahujících 3 °C. Stejné hodnoty platí pro celkovou úmrtnost a úmrtnost na kardiovaskulární nemoci. Zvýšení úmrtnosti při vysokých teplotách je výraznější u žen než u mužů. Korelace mezi úmrtností a teplotními proměnnými (včetně heat indexu) jsou kladné a statisticky významné (p=0,01), silnější pro odchylky meteorologických proměnných od ročního chodu, pro ženskou populaci než pro mužskou, a pro heat index než pro jakoukoli jinou teplotní proměnnou. Nežpožděné korelace jsou silnější než korelace se zpožděním úmrtnosti za teplotou 1-3 dny; kladné hodnoty korelačních koeficientů platí pouze pro zpoždění 0-3 dny, pro 4-25 dnů je vazba záporná (většinou statisticky významně), což demonstruje efekt posunu úmrtnosti a jeho časový dosah.

Klíčová slova:
úmrtnost - teplota vzduchu - stres z horka - Česká republika.