#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

'CYTODIAGNOSTIKA


Authors: J. Dušková
Published in: Čes.-slov. Patol., 57, 2021, No. 3, p. 134-135
Category: Monitor

... cytopatologická diagnostika pankreatických a biliárních lézí se pozvolna přesouvá od tenkojehlových aspirací (FNA) k biopsiím tenkou jehlou se zpracováním metodou cytobloku (FNB)

Recentně publikovaná retrospektivní srovnávací studie italských autorů sice nezjistila analýzou 469 vyšetření od 419 pacientů zásadní rozdíly v diagnostické úspěšnosti – nicméně i v této studii je zmíněna nezbytná nácvičná křivka včetně užitečnosti ROSE v počáteční fázi (a její nereálnost při technicky zvládnutém procesu). Okolnost, že v počátečních letech rozvoje diagnostiky endosonograficky zjištěných pankreatických lézí nebyly k dispozici odpovídající technické pomůcky pro pankreatickou jehlovou biopsii, limitovala tyto postupy. Pokud se i FNA metodou, která užívá jehly 25G (0,52 mm) a 22G (0,72 mm) s aspirací podaří získat reprezentativní materiál pro cytoblok, pak je diagnostická výtěžnost skutečně srovnatelná s FNB, u níž je užívána jehla 19G (1,1 mm) bez aspirace. Autoři níže uvedené studie, ale i dalších v této práci citovaných však berou v úvahu, že k současně zjišťované úspěšnosti FNB nepochybně přispívá i zkušenost získaná s metodou FNA. Cytoblokový materiál FNB otvírá pravidelněji možnost podrobnějšího imunocytochemického došetřování. Zmíněny jsou obvyklé protilátky v histopatologické diagnostice pankreatických lézí (AE1/AE3; CK7; CK19; p53, Ki-67; synaptofyzin; chromogranin A; NSE; CD56; CD20; CD3; LCA/CD45; TTF1; vimentin).

Po zvládnutí nácvičné fáze je FNA spolu s cytoblokem úspěšná zejména u uzlovitých pankreatických lézí, méně úspěšná v biliárním stromu, kde nádorové infiltrace tvoří nezřídka difuzní ztluštění s fibroplázií, spíše než jednoznačně definovaná ložiska – proto je zde doporučován přednostně kartáčkový odběr.

Výtěžnost, na níž samozřejmě spočívá úspěšné použití dnes již standardizované ( Papanicolaou Society) klasifikace pankreatických ložiskových lézí, je vedle dříve zmíněné dovednosti gastroenterologického specialisty ovlivněna anatomickou lokalizací léze a potřebou většího počtu aspiračních průniků do ložiska při FNA tak, aby byl získán dostatečný materiál pro cytoblok. Z tohoto hlediska je FNB méně traumatickým postupem.

Popsané zkušenosti nejsou překvapivé, můžeme je z naší praxe do určité míry potvrdit, stejně jako možnost komplementárního užití obou technik, které autoři rovněž zmiňují -- zde u 143 ze 469 pacientů – s nezvýšeným počtem komplikací (krvácení, pankreatitis v cca 3 %).

Pro patologa není ani tak zásadní, jakou techniku (případně kombinaci) gastroenterolog zvolí, nýbrž to, aby ve výsledku byl k dispozici reprezentativní materiál umožňující odpovídající došetřování a přesnou diagnózu.


Sources

Nicola M, Onorati M, Albertoni MM, et al. Fine needle aspiration versus fine needle biopsy of biliopancreatic lesions: Are they really opposing techniques or can they be complementary? Our experience in a large cohort of cases from a single institution. Acta Cytol 2021; 65(1): 40-47.

Labels
Anatomical pathology Forensic medical examiner Toxicology

Article was published in

Czecho-Slovak Pathology

Issue 3

2021 Issue 3

Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#