Pulzní oxymetrie a závažné vrozené srdeční vady novorozenců – diskuse pokračuje
:
Z. Slavík
:
Čes-slov Pediat 2011; 66 (3): 139-140.
:
Editorial
Vrozené srdeční vady představují nejčastěji se vyskytující vrozené anomálie (6 na 1000 živě narozených novorozenců) [1] a některé z nich vedou k život ohrožujícím stavům, případně i úmrtí v novozeneckém nebo časném kojeneckém období (0,4–2,0 úmrtí na 10 000 živě narozených novorozenců) [2, 3]. Je proto přirozená snaha o jejich časnou diagnostiku a léčbu. Diagnostika vrozených srdečních vad se v posledních 20 letech posunula do prenatálního období a její kvalita má ve středoevropském regionu světovou úroveň se záchytem kritických vrozených srdečních vad dosahujícím až 83 % [4, 5, 6]. Pro organizační, přístrojovou, časovou i personální nákladnost prenatální diagnostiky a s tím související proměnlivou účinnost neustávají snahy o zlepšení diagnostiky kritických, život ohrožujících vrozených srdečních vad po narození. Echokardiografie má jako screeningový nástroj pro diagnostiku kritických vrozených srdečních vad podobná omezení u novorozenců jako u plodů.
Pulzní oxymetrie je v tomto ohledu zdánlivě ideální alternativou. Metoda je založena na odlišné absorpci vlnové délky světla hemoglobinem s různým množstvím navázaného kyslíku [7]. Její přesnost byla dostatečně ověřena právě pro rozmezí saturací, která u novorozeneckého screeningu přicházejí v úvahu [8]. Metodika pulzní oxymetrie jako spolehlivého nástroje ve screeningu kardiopulmonálních onemocnění novorozenců má ale několik slabých mist. Specificita a senzitivita metody je závislá na přítomnosti cyanózy u kritické vrozené srdeční vady. Meta-analýza velkých publikovaných studií udává specificitu od 96 do 100 %, ale senzitivitu od 0 do 100 % [9]. Proměnlivá senzitivita souvisí se skutečností, že cyanóza není u kritických vrozených vad vždy přítomná. Typickým příkladem této výjimky je závažná aortální koarktace s relativně nízkou plicní cévní rezistencí vedoucí k bidirekčnímu nebo jen levopravému zkratu tepennou dučejí. Postupný uzávěr tepenné dučeje mimo období screeningu navíc závažnost vady zhorší kontrakcí tkáně dučeje obkružující celé lumen aortálního istmu [10]. Důležité je správné načasování screeningu v období nad 24 hodiny věku a ideálně až při propuštění z porodnice, což je při dnešním trendu domácích porodů a časného poporodního propouštění novorozenců v prvních 24 hodinách života iluzorní [11]. Hodnota saturace, která bude považována za pozitivní s ohledem na screening, je také předmětem diskusí nejen v souvislosti s nadmořskou výškou, ve které screening probíhá [12]. Pro velkoplošný screening je dnes přijato měření saturace na dolní končetině novozence [9]. Zlepší se tak záchyt kritických vrozených srdečních vad, u kterých bude dolní polovina těla zásobena převážně (např. kritická aortální stenóza nebo většina pacientů s těžkou aortální koarktací) nebo zcela (např. interrupce aortálního oblouku) pravolevým zkratem tepennou dučejí. Odstraní se také nejistota související s variabilitou odstupu a.subclavia sinistra z aortálního oblouku ve vztahu k vyústění tepenné dučeje do něho. Dalšími faktory ovlivňujícími výsledky screeningu bude mimo jiné kvalita tkáňového prokrvení, délka prováděného snímání a artefakty způsobené pohyby končetiny, hyperbilirubinémie, hemoglobinopatie, plicní patologie, obsah pigmentu v kůži vyšetřovaných a v neposlední řadě i zkušenost a trpělivost personálu provádějícího screening [9].
Studie Maťašové [13] je záslužná, i když nemůže vzhledem k počtu porodů v regionu a délce studie počtem studovaných novorozenců konkurovat dřívě publikovaným pracem [9]. Nicméně je studie zajímavá v tom, že její výsledky co do specificity a senzitivity metody odpovídají zmíněným větším studiím. Ve světle výše uvedeného přehledu limitací pulzní oxymetrie v diagnostice kritických vrozených srdečních vad u novorozenců je největší slabinou práce to, že autoři prováděli měření “postduktální” saturace jen na levé horní nebo jen na dolní končetině.
Použití pulzní oxymetrie v časné diagnostice život ohrožujících vrozených srdečních vad má dnes dlouholetou historii. Její význam bude nevyhnutelně kolísat podle úrovně prenatální diagnostiky vrozených vad, perinatální péče, terénní pediatrie i dětské kardiologie a její dostupnosti v daném regionu. Nic na tom nezmění ani společná prohlášení profesních organizací volající po dalších studiích o této problematice [9], ani snahy roli pulzní oxymetrie právně zakotvit v časné postnatální péči o novorozence [14].
Zdeněk Slavík, MUDr., DM (UK), FRCPCH
Department of Paediatrics
Royal Brompton Hospital
Royal Brompton and Harefield NHS Foundation Trust
Sydney Street
London SW3 6NP
Velká Británie
e-mail: zdenek.slavik@rbht.nhs.uk
Sources
1. Šamánek M, Slavík Z, Zbořilová B, et al. Prevalence, treatment, and outcome of heart disease in live-born children: A prospective analysis of 91,823 live born children. Pediatr Cardiol 1989; 10: 205–211.
2. Abu-Harb M, Wyllie J, Hey E, et al. Presentation of obstructive left heart malformations in infancy. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 1994; 71: F179–F173.
3. Wren C, Reinhardt Z, Khawaja K. Twenty-year trends in diagnosis of life-threatening neonatal cardiovascular malformations. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 2008; 93: F33–F35.
4. Jičínská H. Prenatal cardiology in the Czech Republic. Čes-slov Pediat 2010; 65: 623–625.
5. Pavlíček J, Gruszka T. Vrozené srdeční vady a jejich rizikové faktory. Čes-slov Pediat 2010; 65: 626–633.
6. Marek J, Tomek V, Škovránek J, Povýšilová V, Šamánek M. Prenatal ultrasound screening of congenital heart disease in an unselected national population: A 21-years experience. Heart 2011; 97: 134–140.
7. Aoyagi T. Pulse oximetry: its invention, theory, and future. J Anesth 2003; 17: 259–266.
8. Gerstmann D, Berg R, Haskell R, et al. Operational evaluation of pulse oximetry in NICU patients with arterial access. J Perinatol 2003; 23: 378–383.
9. Mahle WT, Newburger JW, Matherne GP, et al. Role of pulse oximetry on examining newborns for congenital heart disease: A scientific statement from the American Heart Association and American Academy of Pediatrics. Circulation 2009; 120: 447–458.
10. Elzenga NJ, Gittenberger-de Groot AC. Localised coarctation of the aorta, an age dependent spectrum. BrHeart J 1983: 49: 317–323.
11. Thangaratinam S, Daniels J, Ewer AK, et al. Accuracy of pulse oximetry in screening for congenital heart disease in asymptomatic newborns: a systematic review. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 2007; 92: F176–F180.
12. Bakr AF, Habib HS. Normal values of pulse oximetry in newborns at high altitude. J Trop Pediatr 2005; 51:170–173.
13. Maťašová K. Skríning kritických vrodených chýb srdca u novorodencov pulznou oxymetriou v regióne severného Slovenska. Čes-slov Pediat 2011; 66(3): 146–152.
14. Mississippi 2005 Regular Session, House Bill 1052, 2005.
Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescentsArticle was published in
Czech-Slovak Pediatrics
2011 Issue 3
Most read in this issue
- Pulse oximetry as a screening method for early detection of critical congenital heart disease in newborns in the region of Northern Slovakia
- Disorders in food intake from the child psychiatrist point of view
- Pulse oximetry and critical congenital heart defects in newborns – the discussion continues
- Gastroesophageral reflux in pre-term infants: 24hour multichannel intraluminal impedance/pH metry