#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Pulzní oxymetrie a závažné vrozené srdeční vady novorozenců – diskuse pokračuje


: Z. Slavík
: Čes-slov Pediat 2011; 66 (3): 139-140.
: Editorial

Vrozené srdeční vady představují nejčastěji se vyskytující vrozené anomálie (6 na 1000 živě narozených novorozenců) [1] a některé z nich vedou k život ohrožujícím stavům, případně i úmrtí v novozeneckém nebo časném kojeneckém období (0,4–2,0 úmrtí na 10 000 živě narozených novorozenců) [2, 3]. Je proto přirozená snaha o jejich časnou diagnostiku a léčbu. Diagnostika vrozených srdečních vad se v posledních 20 letech posunula do prenatálního období a její kvalita má ve středoevropském regionu světovou úroveň se záchytem kritických vrozených srdečních vad dosahujícím až 83 % [4, 5, 6]. Pro organizační, přístrojovou, časovou i personální nákladnost prenatální diagnostiky a s tím související proměnlivou účinnost neustávají snahy o zlepšení diagnostiky kritických, život ohrožujících vrozených srdečních vad po narození. Echokardiografie má jako screeningový nástroj pro diagnostiku kritických vrozených srdečních vad podobná omezení u novorozenců jako u plodů.

Pulzní oxymetrie je v tomto ohledu zdánlivě ideální alternativou. Metoda je založena na odlišné absorpci vlnové délky světla hemoglobinem s různým množstvím navázaného kyslíku [7]. Její přesnost byla dostatečně ověřena právě pro rozmezí saturací, která u novorozeneckého screeningu přicházejí v úvahu [8]. Metodika pulzní oxymetrie jako spolehlivého nástroje ve screeningu kardiopulmonálních onemocnění novorozenců má ale několik slabých mist. Specificita a senzitivita metody je závislá na pří­tomnosti cyanózy u kritické vrozené srdeční vady. Meta-analýza velkých publikovaných studií udává specificitu od 96 do 100 %, ale senzitivitu od 0 do 100 % [9]. Proměnlivá senzitivita souvisí se skutečností, že cyanóza není u kritických vrozených vad vždy přítomná. Typickým příkladem této výjimky je závažná aortální koarktace s relativně nízkou plicní cévní rezistencí vedoucí k bidirekčnímu nebo jen levopravému zkratu tepennou dučejí. Postupný uzávěr tepenné dučeje mimo období screeningu navíc závažnost vady zhorší kontrakcí tkáně dučeje obkružující celé lumen aortálního istmu [10]. Důležité je správné načasování screeningu v období nad 24 hodiny věku a ideálně až při propuštění z porodnice, což je při dnešním trendu domácích porodů a časného poporodního propouštění novorozenců v prvních 24 hodinách života iluzorní [11]. Hodnota saturace, která bude považována za pozitivní s ohledem na screening, je také předmětem diskusí nejen v souvislosti s nadmořskou výškou, ve které screening probíhá [12]. Pro velkoplošný screening je dnes přijato měření saturace na dolní končetině novozence [9]. Zlepší se tak záchyt kritických vrozených srdečních vad, u kterých bude dolní polovina těla zásobena převážně (např. kritická aortální stenóza nebo většina pacientů s těžkou aortální koarktací) nebo zcela (např. interrupce aortálního oblouku) pravolevým zkratem tepennou dučejí. Odstraní se také nejistota související s variabilitou odstupu a.subclavia sinistra z aortálního oblouku ve vztahu k vyústění tepenné dučeje do něho. Dalšími faktory ovlivňujícími výsledky screeningu bude mimo jiné kvalita tkáňového prokrvení, délka prováděného snímání a artefakty způsobené pohyby končetiny, hyperbilirubinémie, hemoglobinopatie, plicní patologie, obsah pigmentu v kůži vyšetřovaných a v neposlední řadě i zkušenost a trpělivost personálu provádějícího screening [9].

Studie Maťašové [13] je záslužná, i když nemůže vzhledem k počtu porodů v regionu a délce studie počtem studovaných novorozenců konkurovat dřívě publikovaným pracem [9]. Nicméně je studie zajímavá v tom, že její výsledky co do specificity a senzitivity metody odpovídají zmíněným větším studiím. Ve světle výše uvedeného přehledu limitací pulzní oxymetrie v diagnostice kritických vrozených srdečních vad u novorozenců je největší slabinou práce to, že autoři prováděli měření “postduktální” saturace jen na levé horní nebo jen na dolní končetině.

Použití pulzní oxymetrie v časné diagnostice život ohrožujících vrozených srdečních vad má dnes dlouholetou historii. Její význam bude nevyhnutelně kolísat podle úrovně prenatální diagnostiky vrozených vad, perinatální péče, terénní pediatrie i dětské kardiologie a její dostupnosti v daném regionu. Nic na tom nezmění ani společná prohlášení profesních organizací volající po dalších studiích o této problematice [9], ani snahy roli pulzní oxymetrie právně zakotvit v časné postnatální péči o novorozence [14].

Zdeněk Slavík, MUDr., DM (UK), FRCPCH

Department of Paediatrics

Royal Brompton Hospital

Royal Brompton and Harefield NHS Foundation Trust

Sydney Street

London SW3 6NP

Velká Británie

e-mail: zdenek.slavik@rbht.nhs.uk


Sources

1. Šamánek M, Slavík Z, Zbořilová B, et al. Prevalence, treatment, and outcome of heart disease in live-born child­ren: A prospective analysis of 91,823 live born children. Pediatr Cardiol 1989; 10: 205–211.

2. Abu-Harb M, Wyllie J, Hey E, et al. Presentation of obstructive left heart malformations in infancy. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 1994; 71: F179–F173.

3. Wren C, Reinhardt Z, Khawaja K. Twenty-year trends in diagnosis of life-threatening neonatal cardiovascular malformations. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 2008; 93: F33–F35.

4. Jičínská H. Prenatal cardiology in the Czech Republic. Čes-slov Pediat 2010; 65: 623–625.

5. Pavlíček J, Gruszka T. Vrozené srdeční vady a jejich rizikové faktory. Čes-slov Pediat 2010; 65: 626–633.

6. Marek J, Tomek V, Škovránek J, Povýšilová V, Šamánek M. Prenatal ultrasound screening of congenital heart disease in an unselected national population: A 21-years experience. Heart 2011; 97: 134–140.

7. Aoyagi T. Pulse oximetry: its invention, theory, and future. J Anesth 2003; 17: 259–266.

8. Gerstmann D, Berg R, Haskell R, et al. Operational evaluation of pulse oximetry in NICU patients with arterial access. J Perinatol 2003; 23: 378–383.

9. Mahle WT, Newburger JW, Matherne GP, et al. Role of pulse oximetry on examining newborns for congenital heart disease: A scientific statement from the American Heart Association and American Academy of Pediatrics. Circulation 2009; 120: 447–458.

10. Elzenga NJ, Gittenberger-de Groot AC. Localised coarctation of the aorta, an age dependent spectrum. BrHeart J 1983: 49: 317–323.

11. Thangaratinam S, Daniels J, Ewer AK, et al. Accuracy of pulse oximetry in screening for congenital heart disease in asymptomatic newborns: a systematic review. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 2007; 92: F176–F180.

12. Bakr AF, Habib HS. Normal values of pulse oximetry in newborns at high altitude. J Trop Pediatr 2005; 51:170–173.

13. Maťašová K. Skríning kritických vrodených chýb srdca u novorodencov pulznou oxymetriou v regióne severného Slovenska. Čes-slov Pediat 2011; 66(3): 146–152.

14. Mississippi 2005 Regular Session, House Bill 1052, 2005.

Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#