#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Konzervanty uvolňující formaldehyd jako příčina profesionálních ekzémů u obráběčů kovů


: E. Dastychová;  M. Nečas
: I. dermatovenerologická klinika LF MU a FN U sv. Anny v Brně přednosta doc. MUDr. Vladimír Vašků, CSc.
: Čes-slov Derm, 84, 2009, No. 2, p. 89-91
: Clinical and laboratory Research

Příčinou kontaktního ekzému u obráběčů kovů mohou být pomocné látky průmyslových kapalin, nejčastěji se uplatňují konzervanty uvolňující formaldehyd. Konzervanty uvolňující formaldehyd byly příčinou profesionálního kontaktního ekzému u 30 obráběčů kovů. Grotan BK vyvolal senzibilizaci u 15 pracovníků, Bioban CS 1135 u 12, Parmetol u 10, Bioban CS 1246 u 9 a Bioban P 1487 u 5. 15 pacientů bylo senzibilizováno na 2, 3 pacienti na 3 konzervanty. Současně na formaldehyd bylo senzibilizováno 16 pracovníků.

Klíčová slova:
konzervanty – konzervanty průmyslových kapalin – konzervanty uvolňující formaldehyd – formaldehyd – Bioban – Grotan – Parmetol

Úvod

Ke konzervaci průmyslových kapalin se používají nejčastěji konzervanty uvolňující formaldehyd. Náleží k nim Bioban P 1487 – směs 4-(2-nitrobutyl)-morfolinu a 4,4’-(2-ethyl-2-nitrotrimethylen)-dimorfolinu, Bioban CS 1135 – směs 3,4-dimethyloxazolidinu a 3,4,4-trimethyloxazolidinu, Bioban CS 1246 – 1-aza-3,7-dioxa-5-ethyl-bicyklo-(3,3,0)-octan, dále benzylhemiformal – fenylmethoxymethanol, 2-hydroxymethyl-2-nitro-1,3-propandiol, Grotan BK – hexahydro-1,3,5-tris(2-hydroxyethyl)triazin a Parmetol –methylen-bis(methyloxazolidin) (5) (tab. 1).

1. Konzervanty uvolňující formaldehyd
Konzervanty uvolňující formaldehyd

Pacient může být senzibilizován na konzervans, na formaldehyd nebo na obojí současně.

Senzibilizace vzniká nejčastěji u pracovníků kovoprůmyslu, kteří jsou v kontaktu s chladící emulzí, tj. u obráběčů kovů. Senzibilizaci předchází zpravidla iritační dermatitida, taktéž vyvolaná kontaktem s chladící emulzí. Poškození kůže se proto jeví nejčastěji jako kombinace iritační dermatitidy a kontaktního ekzému.

Charakteristika souboru a vyšetřovací metody

V průběhu let 2000–2007 byl v jihomoravském regionu České republiky kontaktní ekzém vyvolaný senzibilizací na konzervanty uvolňující formaldehyd příčinou profesionálního ekzému u 30 pracovníků kovoprůmyslu – obráběčů kovů, z celkového počtu 229, tj. ve 13,1 %, vyšetřených obráběčů kovů v uvedeném časovém období.

Soubor tvořilo 26 mužů a 4 ženy, jejich průměrný věk byl 44,1 let. Doba expozice průmyslovým kapalinám (32 různých minerálních olejů, resp. z nich připravených chladících emulzí) se pohybovala od 0,2–35 let, průměrně byla 12,9 roků.

V diagnostice, kromě anamnézy a klinického vyšetření, byly použity epikutánní testy firmy Chemotechnique (Evropská standardní sada, konzervanty průmyslových kapalin), dále epikutánní testy přímo s minerálními oleji a chladícími emulzemi z pracovišť pacientů, případně s dalšími látkami podle jejich anamnézy. Koncentrace olejů a chladicích emulzí pro epikutánní testy byla zvolena podle jejich pH (pH 6–7 bez ředění, na 50 a na 10 %, při pH 8–8,5 na 50, 10 a 1 %, při pH 9 na 10, 1 a 0,1 %; jako vehikulum je používáno ol. Helianthi).

K testování byla použita testoplast fy Lohman&Rauscher. Doba aplikace testů byla 48 hodin, hodnocení reakcí po sejmutí testů, tj. za 48 hodin od aplikace, dále za 72 a 96 hodin.

Výsledky

Konzervanty uvolňující formaldehyd vyvolaly 51 alergických reakcí u 30 pacientů. Intenzita alergických reakcí byla ++ nebo +++. 15 z nich bylo senzibilizováno na 2 a 3 pacienti na 3 konzervanty. 16 ze 30 bylo senzibilizováno také na formaldehyd intenzity na ++ nebo +++, ostatní epikutánní testy Evropské standardní sady byly negativní.

Výsledky senzibilizace na konzervanty uvolňující formaldehyd jsou uvedeny v tabulce 1. Senzibilizace na Grotan BK byla zjištěna u 15/229, tj. 6,6 % vyšetřených, na Bioban CS 1135 u 12/229, tj. 5,2 %, na Parmetol 10/229, tj. 4,4 %, na Bioban CS 1246 u 9/229, tj. 3,9 %, na Bioban P 1487 5/229, tj. 2,2 %. Epikutánní testy s používanými minerálními oleji byly v alergologických koncentracích pozitivní u 26 pacientů.

Diskuse

V našem souboru obráběčů kovů bylo příčinou profesionálního ekzému 5 konzervantů uvolňujících formaldehyd.

Nejčastěji vedl k senzibilizaci Grotan BK, následuje Bioban CS 1135, Parmetol, Bioban CS 1246 a Bioban P 1487. U pacientů, kteří byli současně senzibilizováni na formaldehyd, je možno očekávat recidivy ekzému, např. i při používání kosmetických přípravků konzervovaných konzervanty uvolňujícími formaldehyd, které jsou využívány v kosmetickém průmyslu. Patří k nim Bronopol – 2-brom-2-nitropropandiol, Germal 115 –imidazolidinylurea, Germal II – diazolidinylurea, Quternium-15 – N-(3-chloroallyl)- hexaminiumchlorid, DMDM-hydantoin – dimethyloldimethylhydantoin. Senzibilizace na konzervanty uvolňující formaldehyd používané v přípravcích kosmetických u našich pacientů zjištěna nebyla.

O senzibilizaci na konzervanty uvolňující formaldehyd používané v průmyslové oblasti referují W. Uter et al. (7). V souboru 424 pacientů vyšetřených v Německu v průběhu let 1990–1991 byla zjištěna senzibilizace na Grotan BK u 2 pacientů, na Bioban P 1487 u 3, Bioban CS 1135 u 2 a na Parmetol u 1 pacienta.

Alomar et al. v souboru 230 pacientů s profesionálním ekzémem vyvolaným průmyslovými oleji udává senzibilizaci na Grotan BK v 6,9 % souboru (1). Andersen et al. uvádějí senzibilizaci na tento konzervant u 2/671 (2).

Také v našem souboru byl tento konzervant nejčastější příčinou kontaktní přecitlivělosti.

O senzibilizaci na konzervanty uvolňující formaldehyd u pracovníků v kovoprůmyslu referují v roce 2003 Geier et al. (3). Senzibilizace na Bioban CS 1135 byla zjištěna u 5/130, tj. u 3,8 % testovaných, na benzylhemiformal u 3/105, tj. 2,9 %, na Parmetol u 3/130, tj. 2,3 %, na Bioban CS 1246 u 1/106, tj. 0,9 % a na Grotan BK u 1/137, tj. 0,7 %. V roce 2006 udává Geier et al. (4) v multicentrické studii zabývající se senzibilizací pocházející z průmyslových kapalin senzibilizaci na Bioban CS 1135 u 7/139, tj. u 5 % testovaných, na Bioban CS 1246 u 4/139, tj. u 2,9 %, na Grotan BK testovaný ve vazelíně senzibilizace u 99 testovaných osob zjištěna nebyla, při testování tohoto konzervantu ve vodném roztoku reagovali však alergickou reakcí 3/37, tj. 8,1 %. Benzylhemiformal vedl k senzibilizaci u 1/120, tj. 0,8 %. Výsledky našich vyšetření byly obdobné.

O kontaktní přecitlivělosti na N,N-methylen-bis-5-methyl-oxazolidin referují Madan a Beck (6). Přecitlivělost na tento konzervant uvolňující formaldehyd zjistili u 15/318 testovaných, tj. ve 4,7 % případech. Současná senzibilizace na formaldehyd byla zjištěna u 11 z nich.

Problematika senzibilizace na konzervační přípravky průmyslových kapalin nebývá publikována často, i když je velmi důležité, aby dermatovenerologové s touto problematikou byli seznámeni, neboť právě konzervační přípravky průmyslových kapalin jsou v současné době nejčastější příčinou profesionálního kontaktního ekzému u pracovníků v kovoprůmyslu a strojírenství.

Přítomnost konzervačních látek nebývá obvykle v průmyslových kapalinách deklarována. Je-li zjištěna alergická reakce na některou z nich, musí být potvrzena její přítomnost „v pracovním prostředí“ hygienickou službou, což v některých případech, při neochotě ke spolupráci ze strany výrobců průmyslových kapalin, může být velmi obtížné.

Závěr

U pracovníků v kovoprůmyslu je třeba pomýšlet na možnost senzibilizace na pomocné látky průmyslových kapalin. Nejčastěji vyvolávají kontaktní přecitlivělost látky konzervační uvolňující formaldehyd. Při současné senzibilizaci za formaldehyd může docházet u pacienta k exacerbaci ekzému nebo může ekzém probíhat chronicky. Nejúčinnější prevencí vzniku senzibilizace na pomocné látky průmyslových kapalin je používání automatických obráběcích strojů.

Vzniklo s podporou grantového projektu MZ ČR č. NR 9203-3/2007.

Doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc.

I. dermatovenerologická klinika FN U sv. Anny v Brně

Pekařská 53,

656 91 Brno

E-mail: eliska.dastychova@fnusa.cz


Sources

1. Alomar, A.,Conde-Salazar, L., Romanguera, C. Occupational dermatoses from cutting oils. Contact Dermatitis, 1985 (12), p. 129-138.

2. Andersen, K.E., Rycroft, R.J.G. Recommended patch test concentrations for preservatives, biocides and antimicrobials. Contact Dermatitis, 1991 (25), p. 1-18.

3. Geier, J., Lessmann, H., Schmidt, A., Englitz, H.G., Schnuch, A. Kontaktekzeme durch Kühlschmierstoffe in der Metallindustrie. Aktuelle Dermatologie, 5, 2003 (29), p. 185-194.

4. Geier, J., Lessmann, H., Becker, D., Bruze, M., Frosch, P.J., Fuchs, T., Jappe, U., Koch, P., Pföhler, C., Skudlik, Ch. Patch testing with components of water-based metalworking fluids: results of a multicentre study with a second series. Contact Dermatitis, 2006, 55, p. 322-329.

5. Geier, J., Lessmann, H. Metalworking Fluids 569-581 in Frosch P. J., Menné T., Lepoittevin J. P. Contact Dermatitis, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2006.

6. Madan, V., Beck, M.H. Occupational allergic contact dermatitis from N,N-methylene-bis-5-methyl-oxazolidine in coolant oils. Contact Dermatitis, 2006, 55, p. 39-41.

7. Uter, W., Schaller, S., Bahmer, F.A., Brasch, J., Diepgen, T. L., Enders, F., Frosch P. J., Fusch, Th., Henseler, T., Müller, S., Peters, K.P., Przybilla, B., Schaller, J., Schnuch A., Schulze-Dirks A., Stary A. Contact Allergy in Metal Workers. Dermatosen, 41, 1993 (6), p. 220-227.

Labels
Dermatology & STDs Paediatric dermatology & STDs
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#