Komplexní morfologická vyšetření u nemocných s ankylozující spondylitidou

Overview

Úvod:
Ankylozující spondylitida (AS) je celkové chronické progresivní zánětlivé revmatické onemocnění pohybového ústrojí ze skupiny seronegativních spondylartropatií, postihující převážně axiální skelet. V zobrazení ložiskových změn obratlů a vazů v páteři se u AS používají různé morfologické zobrazovací metody, z nichž každá má své místo ve vyšetřovacím postupu a své opodstatnění – nativní rtg, výpočetní tomografie (CT) a magnetická rezonance (MR). Cílem studie bylo porovnat přínos jednotlivých zobrazovacích metod při hodnocení akutního i chronického postižení axiálního skeletu u nemocných s AS.

Metodika:
Vyšetřili jsme celkem 63 nemocných s AS (dle modifikovaných New Yorských kriterií). Aktivita nemoci byla hodnocena pomocí sedimentace erytrocytů, C-reaktivního proteinu a dotazníku pro aktivitu onemocnění BASDAI (Bath Ankylosing Spondylitis Disease Aktivity Index), funkční postižení bylo hodnoceno dotazníkem BASFI (Bath Ankylosing Spondylitis Function Index). U všech nemocných byla vyšetřena celá páteř a sakroiliakální skloubení (SI) nativním rtg. U 35 nemocných jsme provedli spirální CT obratlů v rozsahu C2–C7 a u 49 nemocných nativní vyšetření MR nejvíce postižených úseků páteře dle rtg vyšetření. Současné vyšetření C páteře pomocí spirálního CT a MR bylo tak provedeno celkem u 30 nemocných. U 17 nemocných byla MR vyšetřena jednak nativně a dále po i.v. podání kontrastní látky, u nich pak byly hodnoceny akutní a chronické změny ve dřeni obratlů a přilehlých ploténkách (vertebrální jednotka) pomocí Braunova skórovacího systému.

Výsledky:
Rtg zůstává stále nezbytnou metodou pro diagnózu ankylozující spondylitidy. CT ve srovnání s MR lépe zobrazuje kalcifikace i osifikace vazů, jakož i kostní strukturální změny (fraktury obratlů, osteofyty, olistézu). MR obraz přináší lepší rozlišení při zobrazení změn v kostní dřeni, v ploténkách, entezích a podélných vazech, posoudí šíři i signál míšní. V diagnostice akutních MR změn i.v. podání kontrastní látky odhaluje více ložiskových změn ve srovnání s nativním vyšetřením v T1 i v T2 váženém obraze. Byla nalezena korelace mezi hodnotou Braunova skóre pro akutní změny v T1 i T2 vážených obrazech zobrazených nativně i v T1 váženém obraze po podání kontrastní látky a mezi hodnotou CRP (T2WI: rs=0,1322, p<0,05; T1WI: rs=0,1478, p<0,05; T1Gd-DTPA: rs 0,1133, p<0,05), dále byla nalezena tato korelace s hodnotou BASDAI (T2WI: rs=0,1376, p<0,01; T1WI: rs =0,1434, p<0,01; Gd-DTPA: rs=0,1592, p<0,01) i s hodnotou BASFI (T2WI: rs=0,4119, p<0,005; T1WI: rs=0,4530, p<0,01; T1 Gd-DTPA: rs=0,4751, p<0,005). U chronických změn nejvyšší četnost ložiskových patologických změn byla zjištěna v nativních T1 vážených obrazech, zatímco T2 vážené obrazy i postkontrastní T1 vážené obrazy ukazují výrazně menší rozsah postižení. Skóre chronických změn korelovalo významně s dobou od stanovení diagnózy (T2WI: rs=0,4298, p < 0,005; T1WI: rs=0,4318, p < 0,005; Gd-DTPA: rs=0,4395, p < 0,005) i s hodnotou BASFI (T2WI: rs=0,2124, p<0,01; T1WI: rs=0,2119, p<0,01, Gd-DTPA: rs=0,2185, p<0,01), naopak nekorelovalo s dobou trvání celkových příznaků nemoci a věkem.

Závěr:
MR vyšetření páteře umožňuje nejpodrobnější zobrazení akutních i chronických změn u pacientů s AS. U akutních ložiskových změn podání kontrastní látky výrazně zlepšuje diagnostiku, u chronických změn jsou nejvýhodnější v MR nativní T1 vážené obrazy a podání kontrastní látky není přínosem.

Klíčová slova:
ankylozující spondylitida, MR, CT, rtg