Antibiotická léčba reaktivní artritidy pacientů z Národního registru revmatických chorob
:
H. Dejmková 1; Z. Mareš 1; J. Johanedisová 2; P. Vítek 3; D. Galatíková 4; Petrovás. 5; V. Lád 6; M. Bačkovská 7
:
Revmatologický ústav Praha, 2Revmatologická ambulance Děčín, 3Centrum rehabilitace Zlín, 4Nemocnice – revmatologická ambulance Bruntál, 5Revmatologická ambulance Znojmo, 6Fakultní nemocnice, Dětská klinika Plzeň, 7Revmatologická ambulance Nové Město na Mo
1
:
Čes. Revmatol., , 2004, No. 2, p. 76-80.
:
Článek je koncipován do dvou částí. První část seznamuje s literárními údaji o úloze antibiotickéléčby nemocných s reaktivní artritidou. Druhá část článku podává informace o významu antibiotickéléčby pacientů s reaktivní artritidou z Národního registru revmatických chorob. Cíl sledovánívyhodnotitvztah mezi úvodní antibiotickou léčbou a dlouhodobou terapií u nemocných s reaktivníartritidou z Národního registru revmatických chorob. Metody. Pacienti, kteří byli zařazováni doregistru od roku 1999 do roku 2001 byli vyzváni po 2 letech ke kontrolnímu vyšetření. Z původníhosouboru reflektovalo na vyzvání 40 nemocných (50 %). Kontrolovaný soubor byl rozdělen do dvouskupin – na skupinu, která byla v úvodu léčena antibiotiky a na skupinu neléčenou antibiotiky.V jednotlivých skupinách byla vyhodnocena jednak celková terapie, jednak terapie s ohledem najejí typ (nesteroidní antirevmatika, kortikosteroidy, salazopyrin) a skupiny byly vzájemně statistickyporovnány. Výsledky. Nebyly zjištěny statisticky výrazné rozdíly v celkové terapii mezi skupinami(41,2 % v ATB léčené a 56,5 % v ATB neléčené skupině zůstává na terapii po dvou letech). Rozdíl meziskupinami nedosáhl rovněž statistické významnosti v terapii nesteroidními antirevmatiky (5,9 %v ATB léčené skupině a 17,4 % v ATB neléčené skupině), ani v terapii salazopyrinem (29,4 % v ATBskupině a 34,8 % v ATB neléčené skupině). Statisticky významný rozdíl mezi skupinami byl zjištěnpouze v terapii kortikoidy (17,7 % v ATB léčené skupině a 8,7 % v ATB neléčené skupině). Vzhledemk malýmčíslům je však tento rozdíl obtížně interpretovatelný. Závěr. Získané výsledky jsou ve shoděs literárními údaji. Terapie antibiotiky prognózu nemocných s reaktivní artritidou z Národníhoregistru neovlivnila.
Klíčová slova:
reaktivní artritida, antibiotické studie, Národní registr revmatických chorob
Labels
Dermatology & STDs Paediatric rheumatology RheumatologyArticle was published in
Czech Rheumatology
2004 Issue 2
Most read in this issue
- Evaluation of status and quality of life in patients with ankylosing spondylitis– validation of Czech versions of Bath questionnaires – BAS-G, BADAI and BASFI
- Rheumatoid arthritis-like affectionof cervical spine in a patient with psoriatic arthritis
- Is allele HLA B40 responsible for rapid radiological progression in psoriaticarthritis?
- Interleukin-1 receptor antagonist (IL-1RA) genepolymorphism in patients with ankylosing spondylitis