Sledování vývoje kloubního poškozeníu psoriatické artritidy.

Cílem studie je zjistit výskyt jednotlivých subtypů psoriatické artritidy, sledovat vývoj kloubníhopoškození v závislosti na různých charakteristikách choroby a validizovat prediktory závažnostiprůběhu navržené v roce 1995 Gladmanovou et al. V publikaci je uvedena charakteristika souboru115 pacientů s PsA a jeho srovnání s dostupnou literaturou. Průměrné trvání choroby v doběvstupního vyšetření bylo 8 roků. Onemocnění se manifestovalo nejčastěji jako oligoartritida (73 %),jako monoartritida (10 %) nebo jako polyartritida (17 %). Daktylitida se vyskytla u 14 % pacientůa tendinopatie u 5 % pacientů. U 38 % pacientů bylo omezení rozsahu pohybu alespoň 1 kloubu.Minimálně 1 deformita byla přítomna u 6 % pacientů. Do podskupiny postihující převážně distálníinterfalangeální klouby bylo možno zařadit 15 % pacientů, oligoartikulární postižení bylo přítomnou 30 % nemocných, v podskupině s polyartikulárním postižením bylo 34 % pacientů, do podskupinys výhradně axiálním postižením bylo možno zařadit 6 % a do podskupiny s kombinovaným axiálníma periferním postižením 16 % pacientů. Funkční klasifikace podle American Rheumatism Associa-tion z roku 1965 odpovídala u 24 % pacientů stadiu I, u 56 % stadiu II a u 20 % stadiu III. Funkčnípostižení žádného pacienta neodpovídalo stadiu IV. Hodnocení našeho souboru potvrdilo, že psoriatická artritida, dosud považovaná lékařskou veřejností za relativně benigní onemocnění, může býtzávažnou až invalidizující artropatií.

Klíčová slova:
psoriatická artritida, klinické kloubní poškození