Analýza informovanosti a akceptace těhotných SARS-CoV-2 vakcinace
Authors:
Jan Zapletal; V. Drochýtek; A. Vařbuchtová; Michael Jiří Halaška; Lukáš Rob
Authors‘ workplace:
Gynekologicko-porodnická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
Published in:
Ceska Gynekol 2022; 87(2): 100-103
Category:
Original Article
doi:
https://doi.org/10.48095/cccg2022100
Overview
Očkování v těhotenství a během kojení je velmi diskutovaným tématem současné doby. Nutnost vakcinace těhotných narůstá s rozšířením dalších, nebezpečnějších mutací viru SARS-CoV-2. Tyto varianty významně zvyšují riziko maternálních i neonatálních komplikací. Ve studii jsme se pomocí dotazníků snažili zjistit podrobnosti o informovanosti těhotných žen o SARS-CoV-2 vakcinaci. Mezi dotazovanými těhotnými bylo 58 % očkováno alespoň jednou dávkou vakcíny, 51 % bylo očkováno kompletním očkovacím schématem. Zvýšené riziko průběhu SARS-CoV-2 u těhotných oproti netěhotným uvádí 77 % dotazovaných a 71 % uvedlo, že je plod ohrožen úmrtím. I přes relativně vysokou informovanost dotázaných těhotných (informováno bylo 87 %) je třeba prezentovat konkrétní výhody očkování nejen mezi gynekology, ale zaměřit se i na lékaře ostatních oborů, kteří mohou ženy k očkování pozitivně motivovat.
Klíčová slova:
těhotenství – vakcinace – COVID-19 – akceptace – informovanost o vakcinaci
Úvod
Očkování mRNA vakcínami proti SARS-CoV-2 (dále jen covid-19) sloužící jako ochrana před závažným průběhem onemocnění a snížení rizika nakažení infekcí v těhotenství a během kojení je velmi diskutovaným tématem současné doby. Názory odborné veřejnosti na očkování se zpočátku výrazně lišily a převládal opatrný přístup k vakcinaci u těhotných žen. Studiemi a observačním sledováním vakcinovaných žen nebylo prokázáno zvýšené riziko očkování mRNA vakcínou v těhotenství [1] ani výrazné rozdíly v četnosti nežádoucích účinků vakcíny v závislosti na tom, zda byla vakcína podána v I., II. nebo III. trimestru těhotenství [2].
Nutnost vakcinace těhotných narůstá s rozšířením dalších, nebezpečnějších mutací viru covidu-19. Tyto varianty významně zvyšují riziko maternálních i neonatálních komplikací [3,4], zvyšují riziko úmrtí matky a riziko úmrtí plodu.
Oproti těhotenství, které není ohroženo onemocněním covid-19, je mrtvorozenost přibližně 3krát častější a u nové delta varianty dokonce 6krát častější [5], data k variantě omikron doposud nebyla publikována. Obdobně narůstá i riziko úmrtí matky, které s příchodem delta varianty vzrostlo 5krát [6].
Ve studii jsme se pomocí dotazníků snažili zjistit podrobnosti o informovanosti těhotných žen o vakcinaci proti covidu-19, o jejich názorech na vakcinaci, o informovanosti o rizicích spojených s nakažením infekcí covid-19 v těhotenství a odkud tyto informace čerpaly.
Metodologie
V listopadu a prosinci 2021 jsme oslovili pomocí dotazníku celkem 107 náhodně vybraných těhotných žen navštěvujících prenatální poradnu FN Královské Vinohrady. Všechny oslovené ženy byly registrovány k porodu a evidovány v naší prenatální poradně. Následně byly osloveny při návštěvě ve 34.–41. týdnu těhotenství. Na každou otázku mohla být zvolena právě jedna odpověď. Dotazované těhotné nebyly nikým z našeho zdravotnického personálu předem edukovány o vakcinaci a jejích výhodách v těhotenství. Dva z vyplněných dotazníků jsme vyloučili pro neúplné zodpovězení dotazů.
Výsledky
Celkem 105 žen ve věku 20–42 let odpovídalo na otázky v dotazníku o vakcinaci a edukaci o vakcinaci proti covidu-19. Celkem 61 (58 %) těhotných bylo očkováno proti covidu-19 alespoň jednou dávkou, z toho 49 (51 % z celého vzorku) mělo i dávku druhou a pouze čtyři (4 %) těhotné ženy byly očkovány i posilovací třetí dávkou. Většina z očkovaných těhotných (celkem 32) si nechala aplikovat první dávku vakcíny v období mezi červnem a zářím, tedy v době, kdy byla v České republice (ČR) otevřena registrace na očkování pro osoby starší 16 let, což zahrnovalo všechny dotázané těhotné (registrace byla spuštěna od 4. 6. 2021). Celkem 44 žen (42 %) nebylo očkováno přes min. 5 měsíců, kdy byla možnost se očkovat. Jako nejčastější důvod odmítnutí vakcinace udávaly tyto ženy obavy z možných nežádoucích účinků na plod (64 % neočkovaných), obavy z vedlejších účinků na matku v 9 % neočkovaných, jiné důvody uvedlo 8 % neočkovaných těhotných žen. Předchozí prodělání onemocnění covid-19 bylo důvodem odmítnutí vakcinace celkem u čtyř neočkovaných těhotných (9 %). Pro srovnání k přístupu k vakcinaci jsme se dotázali i na infekci lidským papilomavirem (HPV – human papillomavirus), která se ukázala velmi nízká. Vakcinováno bylo pouze 39 % dotazovaných žen.
Na otázku, zda očkovat všechny ženy > 18 let, odpovědělo 73 % těhotných, že by měla proběhnout vakcinace všech žen po 18. roce věku, 21 % odpovědělo, že neví a zbylých 6 % dotazovaných bylo proti očkování.
Na otázku týkající se očkování v těhotenství odpovědělo 49 % dotazovaných žen ano, 26 % nevědělo a 25 % bylo proti.
Oproti tomu pro očkování v době kojení se pozitivně vyslovilo 62 % žen, 24 % nevědělo a 14 % vakcinaci odmítalo.
Z dotazovaných žen jich bylo 87 (83 %) v těhotenství o vakcinaci informováno. Nejčastěji byly informovány gynekologem (v 60 %), z médií čerpalo informace 23 % žen, lékařem jiné odbornosti bylo informováno 9 % žen a praktickým lékařem 8 % žen. V 87 % měl informující k očkování pozitivní postoj, 7 % gynekologů vyjádřilo svůj negativní postoj k vakcinaci (tj. tato situace proběhla dohromady u čtyř dotázaných), z praktických lékařů vyjádřili svůj odmítavý postoj k vakcinaci tři lékaři, z celkových sedmi praktických lékařů, kteří informace těhotným poskytli.
Ohledně rizika v těhotenství odpovědělo 80 žen (77 %), že infekce covidu-19 má rizikovější průběh v těhotenství než u netěhotné ženy stejného věku, 14 (13 %) se domnívalo, že infekce má v těhotenství stejný průběh, 4 (4 %) si myslely, že průběh je mírnější. Zbylých sedm (6 %) dotázaných žen nevědělo. Na otázku, zda nákaza covidem-19 ohrožuje plod v děloze úmrtím, odpovědělo 71 % dotazovaných ano, 26 % nevědělo a 3 % žen uvedly, že plod ohrožen není.
Na otázku, zda při vakcinaci v těhotenství převažuje přínos očkování nad jeho rizikem, odpovědělo 59 % žen, že převažuje přínos nad rizikem, 31 % dotázaných se domnívalo, že převažují rizika očkování a zbylých 10 % žen nevědělo.
Diskuze
K 1. 1. 2022 byla proočkovanost populace ve věkové skupině obou pohlaví 16–39 let alespoň jednou dávkou mezi 63,6 a 64,6 % u 61,8–62,1 % bylo očkování dokončeno. V porovnání s daty získanými pomocí našich dotazníků se jedná o vyšší číslo, než jsme zjistili u dotazovaných těhotných, kde bylo očkováno alespoň první dávkou 58 % a druhou dávkou 51 %. Jedná se tedy o číslo nižší. Je však relativně vysoké, pokud bereme v potaz, že doporučení očkování žen v těhotenství bylo vydáno odbornými společnostmi – Českou gynekologicko-porodnickou společností a Českou lékařskou společností (ČGPS a ČLS) – 6. 7. 2021, tedy o měsíc později od otevření registrace k očkování pro věkové skupiny dotazovaných těhotných (registrace byla spuštěna od 4. 6. 2021). Jednou z limitací této studie je však malá velikost souboru dotazovaných a region sběru, kdy Praha vykazuje jeden z nejvýše proočkovaných krajů v ČR. V porovnání s HPV vakcinací je vidět, že díky dostatečné medializaci a pozornosti se podařilo proočkovat vyšší procento žen. Očkování proti HPV mělo pouze 39 % dotázaných, což je velmi nízký počet, vezmeme-li v potaz, že program na podporu vakcinace proti HPV infekci trvá již desítky let.
Rozporuplné jsou výsledky na dotaz ohledně odmítnutí očkování. Z dotazníků jsme zjistili, že 73 % žen z našeho souboru bylo pro vakcinaci všech žen po 18. roce věku. Pro očkování v těhotenství se vyslovilo pozitivně 49 % dotázaných, 26 % nevědělo. Pokud tyto odpovědi porovnáme s počtem očkovaných žen, z nichž bylo 58 % očkováno první dávkou vakcíny a 51 % bylo s dokončeným očkovacím schématem, jde o vyšší číslo, než bylo procento lidí, kteří očkování podporují.
Z dotazníků jsme zjistili vysoké procento informovanosti těhotných o infekci covid-19 (celkem 87 %). I přesto, že pro očkování bylo 87 % zdrojů informací, našlo se 7 % gynekologů a 42 % praktických lékařů, kteří vakcinaci odmítali, a tedy nedoporučili. Tyto výsledky však mohou být zkreslené vzhledem k tomu, že v dotazníku nebylo uvedeno jméno informujícího lékaře. Je tedy možné, že jsme započetli jednoho lékaře několikrát. Krom této limitace se také jedná o velice malou skupinu (pouze sedm pacientek informoval praktický lékař), data tedy nejsou reprezentativní. I když výsledky vyznívají pozitivně, je zapotřebí sjednotit názor ohledně vakcinace mezi odbornou veřejností a dostatečně edukovat pacientky. Je otázkou, nakolik se edukace veřejnosti věnuje vakcinaci a infekci covid-19 v těhotenství a zda jsou prezentovány jednotně. Vakcinace těhotných je možná dle doporučení ČGPS v libovolném trimestru, její nejlepší výsledky jsou popisovány mezi 21. a 31. týdnem těhotenství. Při pozdějším očkování pak množství vytvořených specifických protilátek klesá až o 40 %. Je proto třeba se zaměřit na edukaci těhotných žen odbornou společností. Současně je zapotřebí propagace vakcinace i u těhotných v plném rozsahu (vč. posilujících dávek) vzhledem k nově vznikajícím mutacím. Význam několika dávek vakcín se ukazuje na opožděné imunitní odpovědi u těhotných v porovnání s netěhotnými ženami. Data naznačují, že je zapotřebí přesně načasovat aplikaci vakcín v těhotenství a případně imunitní odpověď podpořit posilující dávkou očkování k navýšení Fc humorální odpovědi, která hraje zásadní roli v odpovědi organizmu na infekci covid-19 [7]. Je prokázáno, že protilátky prostupují transplacentárně na plod a část protilátek prostupuje také mateřským mlékem [8]. Pravděpodobně tedy dochází k imunizaci a částečné tvorbě protekce novorozenců, pro něž v současné době nemáme použitelné vakcíny proti infekci covid-19 [9].
Z dotazovaných žen udávalo 78 % možný rizikovější průběh infekce covid--19 v těhotenství a 71 % žen uvedlo, že hrozí smrt novorozence při nákaze covidem-19 v těhotenství. Tato čísla neodpovídají počtům odpovědí na otázku ohledně pozitivního postoje k vakcinaci v těhotenství (pro tu bylo 49 % dotázaných). Převládající názor rizikovějšího průběhu covidu-19 v těhotenství je zcela oprávněný. Vzhledem k výrazně vyšším rizikům u nově příchozích variant covidu-19, které potvrdily již publikované studie srovnávající původní pandemicky rozšířený virus covid-19 s britskou mutací, je následující pandemicky rozšířená varianta delta výrazně rizikovější pro plod. Mrtvorozenost je přibližně 3krát častější oproti těhotenství, které není ohroženo onemocněním covid-19, u nové delta varianty je dokonce 6krát častější [6]. Obdobně narůstá i riziko úmrtí matky, které s příchodem delta varianty vzrostlo z 5: 1 000 na 25: 1 000, riziko se tedy zvýšilo 5krát [6].
Závěr
Koronavirus je záludný svou schopností mutovat a rychle se pandemicky šířit. V tuto chvíli můžeme konstatovat, že infekce v průběhu těhotenství je rizikem pro matku i plod v dosud nám známých mutacích ke konci roku 2021. Srovnání rizik pandemicky rozšířené britské mutace a další po ní nastoupivší delta mutace ukázalo výrazně vyšší rizika u nové mutace pro matku i plod. Jak se budou chovat další mutace, je bohužel nejasné. Data porovnávající rizika u vakcinovaných těhotných v porovnání s neočkovanými dokážeme objektivněji hodnotit až s odstupem několika měsíců. Nová pandemicky rozšířená mutace koronaviru omikron se dle dostupných dat chová klinicky méně agresivně, ale s vyšší nakažlivostí v porovnání s předchozími variantami. Data u těhotných nám ovšem zatím chybí. Efektivní vakcinace je v současnosti asi jediný způsob, jak snížit rizika pro matku a plod i u budoucích mutací, jejichž závažnost dnes nedokážeme predikovat. Zatím nám všechna data jasně naznačují, že výrazně převažuje prospěšnost vakcinace v porovnání s riziky infekce covid-19 pro ženu i plod. Vakcinovat mRNA vakcínami lze v každém období těhotenství i během šestinedělí.
I když nelze jednotlivci upřít možnost volby očkovat se, či nikoli, je třeba vše zvažovat s dostatečným množstvím informací. Informace pro laickou veřejnost by měly pocházet od erudované odborné společnosti, která by měla vystupovat jednotně. Je tedy třeba prezentovat konkrétní výhody očkování nejen mezi gynekology, ale zaměřit se i na lékaře ostatních oborů, kteří mohou ženy k očkování pozitivně motivovat.
ORCID autorů
J. Zapletal 0000-0003-2705-2970
V. Drochýtek 0000-0002-3391-1412
A. Vařbuchtová 0000-0002-1620-9584
M. J. Halaška 0000-0001-6055-2569
L. Rob 0000-0003-3770-651X
Doručeno/Submitted: 7. 2. 2022
Přijato/Accepted: 14. 2. 2022
MUDr. Jan Zapletal
Gynekologicko-porodnická klinika
3. LF UK a FN Královské Vinohrady
Šrobárova 1150/50 100 34 Praha 10
Sources
1. Magnus MC, Gjessing HK, Eide HN et al. Covid--19 vaccination during pregnancy and first-trimester miscarriage. N Engl J Med 2021; 385 (21): 2008–2010. doi: 10.1056/NEJMc2114466.
2. Peretz SB, Regev N, Novick L et al. Short-term outcome of pregnant women vaccinated with BNT162b2 mRNA COVID-19 vaccine. Ultrasound Obstet Gynecol 2021; 58 (3): 450–456. doi: 10.1002/uog.23729.
3. Allotey J, Stallings E, Bonet M et al. Clinical manifestations, risk factors, and maternal and perinatal outcomes of coronavirus disease 2019 in pregnancy: living systematic review and meta-analysis. BMJ 2020; 370: m3320. doi: 10.1136/bmj.m3320.
4. Ko JY, DeSisto CL, Simeone RM et al. Adverse pregnancy outcomes, maternal complications, and severe illness among US delivery hospitalizations with and without a coronavirus disease 2019 (COVID-19) diagnosis. Clin Infect Dis 2021; 73 (Suppl 1): S24–S31. doi: 10.1093/cid/ciab 344.
5. DeSisto CL, Wallace B, Simeone RM et al. Risk for stillbirth among women with and without COVID-19 at delivery hospitalization – United States, March 2020-September 2021. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021; 70 (47): 1640–1645. doi: 10.15585/mmwr.mm7047e1.
6. Kasehagen L, Byers P, Taylor K et al. COVID-19- associated deaths after SARS-CoV-2infection during pregnancy – Mississippi, March 1, 2020-October 6, 2021. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021; 70 (47): 1646–1648. doi: 10.15585/ mmwr.mm7047e2.
7. Atyeo C, DeRiso EA, Davis C et al. COVID-19 mRNA vaccines drive differential antibody Fc-functional profiles in pregnant, lactating, and nonpregnant women. Sci Transl Med 2021; 13 (617): eabi8631. doi: 10.1126/scitranslmed.abi8631.
8. Rottenstreich A, Zarbiv G, Oiknine-Djian E et al. Timing of SARS-CoV-2 vaccination during the third trimester of pregnancy and transplacental antibody transfer: a prospective cohort study. Clin Microbiol Infect 2022; 28 (3): 419–425. doi: 10.1016/j.cmi.2021.10.003.
9. Rottenstreich A, Zarbiv G, Oiknine-Djian E et al. Efficient maternofetal transplacental transfer of anti-severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) spike antibodies after antenatal SARS-CoV-2 BNT162b2 messenger RNA vaccination. Clin Infect Dis 2021; 73 (10): 1909–1912. doi: 10.1093/cid/ciab 266.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Czech Gynaecology
2022 Issue 2
Most read in this issue
- Aktuální data o účinnosti profylaktické HPV vakcinace v primární prevenci cervikálních lézí
- Hymenální atrezie – vzácná kongenitální anomálie s rizikem pozdního stanovení diagnózy
- Asistovaná reprodukce u mužů s Klinefelterovým syndromem
- Materská mortalita v Slovenskej republike v rokoch 2007–2018