Tubulo-skvamózní polyp vaginy
Authors:
M. Petrová 1; J. Laco 2; K. Červíček 3; M. Tomšová 1
Authors‘ workplace:
Oddělení patologické anatomie, Oblastní nemocnice Náchod, a. s., prim. MUDr. M. Tomšová, Ph. D., MBA
1; Fingerlandův ústav patologie, LF UK a FN, Hradec Králové, prof. MUDr. A. Ryška, Ph. D.
2; MUDr. Karel Červíček s. r. o, privátní gynekologická ambulance, pracoviště expertní kolposkopie Trutnov
3
Published in:
Ceska Gynekol 2015; 80(3): 173-175
Overview
Cíl studie:
Popis vzácného typu vaginálního polypu.
Typ studie:
Kazuistika.
Název a sídlo pracoviště:
Oddělení patologické anatomie, Oblastní nemocnice Náchod, a.s.
Závěr:
Tubulo-skvamózní polyp vaginy je vzácnou jednotkou poprvé popsanou v roce 2007, doposud byly v literatuře publikovány přibližně dvě desítky případů. Jde o benigní polypoidní lézi postmenopauzálních žen lokalizovanou obvykle v horní části vaginy. Histologicky se skládá z dlaždicové a žlázové komponenty ve vazivovém stromatu. Histogenetický původ afekce je dáván do souvislosti se zbytky mezonefros či se Skeneho žlázkami (ženská prostata), což v některých případech podporuje i imunohistochemická pozitivita prostatické specifické kyselé fosfatázy (PSAP) a/nebo prostatického specifického antigenu (PSA).
Klíčová slova:
vagina, tubulo-skvamózní polyp, Skeneho žlázky
ÚVOD
Vaginální polypy jsou v porovnání s polypy dutiny děložní nebo děložního hrdla daleko méně časté. Nejčastěji se setkáváme s polypy fibroepiteliálními. Tubulo-skvamózní polyp je vzácná jednotka, která byla poprvé popsána na souboru 10 případů v roce 2007 autory McCluggage a Young [4]. Doposud byly v literatuře publikovány necelé dvě desítky případů [1, 3, 5, 6, 7, 8]. Jde o benigní polypoidní lézi postmenopauzálních žen lokalizovanou obvykle v horní části vaginy. Skládá se z dlaždicové a žlázové komponenty ve fibrózním stromatu. Histogeneticky je původ afekce nejčastěji odvozován od zbytků mezonefros či od Skeneho žlázek (tzv. ženská prostata).
MATERIÁL A METODIKA
K histologickému vyšetření jsme obdrželi vzorek tkáně z excize poševní klenby fixovaný v 10% formalinu. Materiál byl zpracován klasickou parafínovou technikou a preparát byl obarven hematoxylinem eozinem. Následně bylo provedeno imunohistochemické vyšetření, při kterém byly použity tyto protilátky: širokospektré cytokeratiny (AE1/AE3), cytokeratiny 5/6, cytokeratin 7, cytokeratin 20, p63, CD10, prostatická specifická kyselá fosfatáza (PSAP), prostatický specifický antigen (PSA), progesteronový receptor (PR), estrogenový receptor (ER) a proliferační marker Ki-67.
VLASTNÍ POZOROVÁNÍ
U 67leté ženy byl v rámci gynekologické prevence nalezen v pravé zadní klenbě poševní v místě jizvy exofytický útvar velikosti 3×4×4 mm, který byl s klinickým podezřením na Schlofferův tumor odeslán k histologickému vyšetření. Z anamnestických údajů pacientka antikoncepci neužívala, měla dva spontánní porody. HPV test byl opakovaně negativní.
Mikroskopicky byly zastiženy úlomky kryté pravidelně vyzrávajícím dlaždicovým epitelem bez dysplastických změn. Ve vazivovém stromatu byla přítomna hnízda nesouvisející s povrchovým epitelem, která se skládala z pravidelných dlaždicových buněk s eozinofilní či světlou cytoplazmou (obr. 1) bez atypií a bez zvýšené mitotické aktivity. V některých hnízdech byly přítomny prostory vystlané oploštělým až kubickým žlázovým epitelem (obr. 2). V lumen se nacházel eozinofilní materiál. Imunohistochemicky exprimovala dlaždicobuněčná i žlázová komponenta, cytokeratiny AE1/AE3. Cytokeratiny 5/6 byl pozitivní převážně v dlaždicové složce, cytokeratin 7 ve složce žlázové. Žlázová komponenta exprimovala dále p63, CD10 a prostatickou specifickou kyselou fosfatázu (PSAP) (obr. 3). Prostatický specifický antigen (PSA) a cytokeratin 20 byly negativní. Progesteronové a estrogenové receptory byly pozitivní ve stromatu, estrogenový receptor pak i v dlaždicové složce. Proliferační aktivita měřená markerem Ki-67 byla velmi nízká (1–2 %).
Popisované změny dosahovaly okrajů vzorku. Následovala reexcize, ve které již struktury polypu nebyly mikroskopicky zastiženy. Pacientka je již třetím rokem bez klinicky patrné recidivy.
DISKUSE
Vaginální polypy jsou v porovnání s polypy děložního těla a hrdla málo časté. Nejčastěji jde o polypy fibroepiteliální. Jako polypovité afekce se však mohou prezentovat i jiné epiteliální, mezenchymální a smíšené nádory, benigní i maligní povahy. Může jít o dlaždicobuněčný papilom, tubulo-vilózní/vilózní adenom, leiomyom, myofibroblastom, rhabdomyom, dlaždicobuněčný karcinom, embryonální rhabdomyosarkom a benigní a/nebo maligní smíšené tumory [3].
Tubulo-skvamózní polyp je benigní dlaždicobuněčná léze, kterou již najdeme i v recentní WHO klasifikaci nádorů ženského pohlavního ústrojí z roku 2014 [2]. Patří do podskupiny benigních epiteliálních tumorů vaginy spolu s dlaždicobuněčným papilomem, fibroepiteliálním polypem a condyloma acuminatum.
Jsou popisovány dvě varianty tubulo-skvamózního polypu. Varianta polypoidní vyskytující se v horní části vaginy u postmenopauzálních žen a varianta cystická, která je častější u premenopauzálních žen v dolní části vaginy [2]. Tubulo-skvamózní polyp, jak již název napovídá, se skládá z tubulární (žlázové) a dlaždicové složky. Dlaždicová složka tvoří dobře ohraničené čepy blandních buněk s objemnou eozinofilní cytoplazmou. Některé čepy mohou obsahovat lumina vyplněná eozinofilním materiálem. Obvykle je na periferii afekce zastižena složka žlázová, tvořená tubuly vystlanými oploštělým či kubickým epitelem. V literatuře jsou popisovány i ojedinělé případy s diferenciací bazaloidní [5, 6], mucinózní s pohárkovými buňkami [7] a tubulo-skvamózní polyp se sebaceózními žlázkami [1]. Recentně byl popsán i případ tubulo-skvamózního polypu se stromatem podobným angiomyofibroblastomu [8]. V mikroskopické diferenciální diagnostice je pak nutné odlišit celou řadu benigních a maligních nádorů, zejména tzv. benigní smíšený tumor vaginy, Brennerův tumor či dlaždicobuněčný karcinom.
ZÁVĚR
Tubulo-skvamózní polyp vaginy je vzácná benigní léze postmenopauzálních žen lokalizovaná obvykle v horní části vaginy. Mikroskopicky se skládá z dlaždicové a žlázové komponenty ve vazivovém stromatu. Histogenetický původ afekce je odvozován od Skeneho žlázek, což v některých případech podporuje i imunohistochemická pozitivita prostatické specifické kyselé fosfatázy (PSAP) a/nebo prostatického specifického antigenu (PSA).
Práce byla podpořena programem PRVOUK P37/11 a projektem LM2010004.
MUDr. Markéta Petrová
Oddělení patologické anatomie
Oblastní nemocnice
Purkyňova 446
547 69 Náchod
e-mail: petrova.marketa@nemocnicenachod.cz
Sources
1. Chuturvedi, A., Padel. A. Tubulo-squamous polyp of the vagina with sebaceous glands: novel features in an uncommon recently described entity. Int J Gynecol Pathol, 2010, 29, 5, p. 494–496.
2. Curman, RJ., Carcangiu, ML., Herrington, CS., Young, RH. WHO classification of tumours of female reproductive organs. 4th ed. Lyon: IARC, 2014, p. 213.
3. Dundr, P., Povýšil, C., Mára, M., Kužel, D. Tubulo-squamous polyp of the vagina. Cs Patol, 2008, 44, 2, p. 45–47.
4. McCluggage, WG., Young, RH. Tubulo-squamous polyp: a report of ten cases of a distinctive hitherto uncharacterized vaginal polyp. Am J Surg Pathol, 2007, 31, 7, p. 1013–1019.
5. Kazakov, DV., Stewart, CJR., Kacerovska, D., et al. Prostatic-type tissue in the lower female genital tract: a morphologic spectrum, including vaginal tubulosquamous polyp, adenomyomatous hyperplasia of paraurethral Skene glands (female prostate), and ectopic lesion in the vulva. Am J Surg Pathol, 2010, 34, 7, p. 950–955.
6. Stewart, CJR. Tubulo-squamous vaginal polyp with basaloid epithelial differentiation. Int J Gynecol Pathol, 2009, 28, 6, p. 563–566.
7. Tong, B., Clarke, BA., Ghazarian, D. Tubulo-squamous polyp with mucinous and goblet cell differentiation: a unique morphologic variant. Int J Gynecol Pathol, 2011, 30, 5, p. 518–519.
8. Vassallo, L., Lio, R., Vestri, M., Miracco, C. Tubulo-squamous polyp of the vagina. A case with cellular, "angiomyofibroblastic-like" stroma. Pathologica, 2012, 104, 1, p. 38–41.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Czech Gynaecology
2015 Issue 3
Most read in this issue
- Prevence preeklampsie – přehledový článek
- Význam vyšetření protiláteka krevní skupiny v těhotenství
- Specifické placentární komplikace u monochoriálních biamniálních dvojčat porozených po 24. týdnu gravidity – retrospektivní analýza
- Ektopie srdce – kazuistika