Výskyt ageneze třetích molárů u studentů oboru zubního lékařství na LF UP v Olomouci

Overview

Úvod a cíl:
Ageneze zubů je velmi častou vývojovou anomálií, její prevalence je námětem mnoha prací. Výstupy studií různých autorů se obvykle v závislosti na metodice a dalších faktorech mírně liší, vždy se však shodují na faktu, že první místo mezi nejčastěji chybějícími zuby zaujímají třetí moláry. Cílem naší studie bylo zjistit prevalenci ageneze třetích molárů u studentů oboru zubního lékařství na LF UP v Olomouci, porovnat její častost u mužů a žen, stanovit frekvenci absence třetích molárů v jednotlivých kvadrantech, určit nejčastější počet chybějících třetích molárů, nejčastější lokalizaci a provést srovnání jednak s naší předcházející prací, která byla zaměřena na výskyt nezaložených zubů u chlapců a dívek ve věku od 13 do 19 let, jednak se studií Rozkovcové a kol. (2004).

Metodika:
Studie probíhala od 1. 2. 2013 do 30. 6. 2014. Studenti druhého až pátého ročníku oboru zubního lékařství LF UP v Olomouci prošli klinickým a radiologickým vyšetřením zaměřeným na diagnostiku ageneze zubů. Do souboru byli zařazeni pouze celkově zdraví probandi. Získaná data se statisticky vyhodnotila.

Výsledky:
Náš soubor byl sestaven celkem z 343 studentů. Prevalenci ageneze jednoho až čtyř třetích molárů jsme stanovili na 19,26 % u žen (47 z 244 žen), na 15,15 % u mužů (15 z 99 mužů), pro obě pohlaví dohromady činila 18,08 % (62 z 343 probandů). U největšího počtu subjektů šlo o absenci pouze jednoho z třetích molárů, nezjistili jsme však statisticky významné rozdíly mezi absencí jednoho (35 % probandů), dvou (26 % probandů), tří (16 % probandů) a čtyř (23 % probandů) třetích molárů. Levé horní třetí moláry jsme určili jako zuby, kterých chybělo nejvíce (40 ze 140 zubů), nicméně rozdíly v absenci jednotlivých třetích molárů nebyly signifikantní.

Závěr:
Naše případová studie ukázala, jaká je prevalence ageneze třetích molárů u studentů oboru zubního lékařství na LF UP v Olomouci. Zjištěná data jsme porovnávali s naší původní studií (viz Prakt. zub. Lék., roč. 62, 2014, č. 3, s. 35–42), dále s epidemiologickým šetřením Rozkovcové a kol. (2004). Analýza dat prokázala signifikantně nižší prevalenci, než jsme určili u mladistvých (29,71 %) docházejících na pravidelné preventivní prohlídky na dětské oddělení Kliniky zubního lékařství LF UP a FNOL. Statisticky významně nižší bylo u studentů také postižení pouze jednoho třetího moláru a levých dolních třetích molárů. Frekvence výskytu nezaložených zubů publikovaná Rozkovcovou a kol. (2004) (22,14 %) byla bez statisticky významného rozdílu. Signifikantně vyšší je v jejich práci popsaná prevalence ageneze dvou třetích molárů.

Klíčová slova:
hypodoncie – ageneze třetích molárů – prevalence ageneze třetích molárů

ÚVOD A CÍL STUDIE

Ageneze zubů je velmi častou vývojovou anomálií, její prevalence je námětem mnoha prací. Výstupy studií různých autorů se obvykle v závislosti na metodice a dalších faktorech mírně liší, vždy se však shodují v případě identifikace třetích molárů jako nejčastěji chybějících zubů. Jejich nepřítomnost se často považuje za normální stav. Evoluční teorie vysvětlují tento jev jako funkční adaptaci. Potrava současného člověka sestává hlavně z měkkých, tepelně zpracovaných potravin, a tak žvýkací funkce ztrácí na významu. Současně se zmenšováním čelistních kostí dochází ke snižování počtu zubů. V budoucnosti by lidé mohli mít v každém kvadrantu pouze jeden řezák, špičák, premolár a dva moláry [1, 2, 3, 4, 9].

Významnými osobnostmi zabývajícími se výskytem nezaložených třetích molárů u české populace a hlavně výzkumem jejich vývoje jsou Rozkovcová a kolektiv. Analyzovali ortopantomogramy 1700 probandů ve věku od pěti do 21 let, kteří v letech 1980–1990 navštěvovali II. stomatologickou kliniku 1. LF UK v Praze. Dolní věkovou hranici pro diagnostiku ageneze třetích molárů u českých dětí stanovili na 13 let, pokud nejsou v tomto věku přítomny, můžeme je považovat za nezaložené. Zjistili, že se třetí moláry u stejně starých dívek a chlapců nacházejí v různém vývojovém stadiu. Také u téhož jedince se mohou všechny čtyři třetí moláry vyskytnout v jiném stupni vývoje. Statistická významnost těchto odlišností však nebyla prokázána. Studovali také opoždění vývoje založených třetích molárů u pacientů s agenezí jednoho až tří třetích molárů oproti pacientům se všemi čtyřmi založenými třetími moláry. Vývoj založených třetích molárů u pacientů s agenezí je o 1,5 až 4,5 roků opožděn. Tyto výsledky byly potvrzeny jako signifikantní [5, 7, 8].

Cílem naší studie bylo zjistit prevalenci ageneze třetích molárů u studentů oboru zubního lékařství na LF UP v Olomouci, porovnat její častost u mužů a žen, stanovit frekvenci postižení těchto zubů v jednotlivých kvadrantech, určit nejčastější počet chybějících třetích molárů, nejčastější lokalizaci a provést srovnání s naší předcházející prací (viz Prakt. zub. Lék., roč. 62, 2014, č. 3, s. 35–42), která byla zaměřena na výskyt nezaložených třetích molárů u chlapců a dívek ve věku od 13 do 19 let, kteří docházeli v době od 1. 10. 2010 do 1. 2. 2013 na pravidelné preventivní prohlídky na dětské oddělení Kliniky zubního lékařství LF UP a FNOL. Soubor tvořilo celkem 175 probandů (77 dívek, 98 chlapců), agenezi jsme diagnostikovali u 52 z nich (32 dívek, 20 chlapců), prevalenci jsme stanovili na 29,71 % (na 41,56 % u dívek a 20,41 % u chlapců) [3]. Na tomto pracovišti se soustřeďuje větší množství pacientů s hypodoncií, než je běžné v ordinacích praktických zubních lékařů. Záměrem naší současné práce bylo zejména zjistit, do jaké míry jsou námi zjištěné výsledky v předešlé studii relevantní. Shodně jsme provedli také srovnání se studií Rozkovcové a kol. (2004). Za účelem stanovení prevalence absence třetích molárů náhodně vybrali 900 probandů (450 dívek, 450 chlapců) ve věku od 13 do 21 let. Alespoň jeden třetí molár chyběl u 188 z nich (79 dívek, 109 chlapců), prevalenci spočítali na 20,89 % (na 17,56 % u dívek, na 24,22 % u chlapců) [7].

METODIKA

Studie probíhala od 1. 2. 2013 do 30. 6. 2014 na Klinice zubního lékařství LF UP a FNOL. Do souboru byli zařazeni studenti druhého až pátého ročníku oboru zubního lékařství LF UP v Olomouci, občané České (73,45 %) i Slovenské republiky (26,55 %), původem z různých regionů.

Metodicky jsme vycházeli ze studie Rozkovcové a kol. [6, 7]. Studenti prošli klinickým a radiologickým vyšetřením zaměřeným na diagnostiku ageneze třetích molárů. Radiografické vyšetření spočívalo ve zhotovení ortopantomogramu (OPG), který byl v indikovaných případech doplněn intraorálním snímkem. Agenezi třetího moláru jsme diagnostikovali, jestliže při klinickém vyšetření bylo zjištěno, že není prořezán do dutiny ústní, na OPG se nenacházelo zastínění odpovídající mineralizaci korunky a anamnesticky nebyla zjištěna extrakce zubu.

Do souboru byli zařazeni pouze celkově zdraví probandi.

Získaná data se statisticky vyhodnotila pomocí Fisherova přesného testu se standardní hladinou významnosti (p = 0,05), χ² testu dobré shody a intervalů spolehlivosti. χ² test dobré shody jsme využili při srovnání výskytu jednostranné a oboustranné ageneze s předpokládaným rovnoměrným rozložením, intervaly spolehlivosti v případě, že šlo o závislá data (hodnocení počtu chybějících zubů, hodnocení typu chybějících zubů, lokalizace ageneze). V ostatních případech byla statistická analýza zhotovena pomocí Fisherova přesného testu se standardní hladinou významnosti (srovnání prevalence u mužů a žen, srovnání našich výsledků s výsledky dalších studií).

VÝSLEDKY

Prevalence ageneze jednoho až čtyř třetích molárů

Náš soubor tvořilo celkem 343 studentů (244 žen, 99 mužů). Jejich stáří se pohybovalo mezi 20 a 27 lety, průměrný věk byl 22,9 let. Agenezi třetích molárů jsme diagnostikovali u 62 probandů (47 žen, 15 mužů). Prevalence pro obě pohlaví dohromady odpovídala 18,08 % (19,26 % u žen, 15,15 % u mužů). Rozdíl v postižení žen a mužů nebyl statisticky významný.

Prevalence ageneze jednoho, dvou, tří a čtyř třetích molárů (tab. 1)

V souboru chybělo celkem 140 molárů, na jednoho probanda připadala absence 2,26 zubů. U největšího počtu subjektů šlo o absenci pouze jednoho ze třetích molárů (22 probandů, prevalence 6,41 %), nezjistili jsme však statisticky významné rozdíly mezi absencí jednoho, dvou (16 probandů, prevalence 4,66 %), tří (10 probandů, prevalence 2,92 %) a čtyř (14 probandů, prevalence 4,08 %) třetích molárů. Také odlišnosti v počtu chybějících zubů u žen a mužů nebyly signifikantní.

Prevalence ageneze třetích molárů v jednotlivých kvadrantech (tab. 2)

Nejčastěji nebyl přítomen levý horní třetí molár, který chyběl celkem u 40 subjektů. Prevalenci jeho ageneze jsme spočítali na 11,66 %. Následoval pravý dolní třetí molár (37 probandů, prevalence 10,79 %) a pravý horní třetí molár (32 probandů, prevalence 9,33 %), nejméně často byl postižen agenezí levý dolní třetí molár (31 probandů, prevalence 9,04 %). Absence žádného třetího moláru nebyla statisticky významně častější než jiného. V dalším kroku jsme porovnávali frekvenci postižení jednotlivých třetích molárů u subjektů odlišných pohlaví. Přestože pořadí nejčastěji chybějících zubů bylo jiné, jediný statisticky významný výsledek jsme zjistili v případě prevalence ageneze pravého horního třetího moláru, který chyběl signifikantně častěji u žen (prevalence 11,47 %) než u mužů (prevalence 4,04 %).

Hodnocení lokalizace ageneze třetích molárů (tab. 3, 4)

Frekvenci výskytu nezaložených třetích molárů v horní a v dolní čelisti jsme analyzovali třemi způsoby. V prvním kroku jsme zjišťovali, u kolika subjektů chybí v horní čelisti a u kolika v dolní (tentýž subjekt mohl být zařazen do obou skupin). V druhém kroku jsme studenty s agenezí rozdělili do tří skupin. V první byli pouze ti, kteří neměli třetí moláry založeny pouze v horní čelisti, v druhé ti, u kterých jsme diagnostikovali absenci pouze v dolní čelisti, třetí skupinu tvořili probandi s chybějícími třetími moláry v obou čelistech. V třetím kroku jsme postupovali podobně jako ve druhém, rozdíl spočíval pouze v tom, že jsme se zajímali o agenezi obou třetích molárů v jednotlivých lokalizacích (HČ/DČ/HČ+DČ). Zjistili jsme, že u většího počtu probandů našeho souboru chyběly třetí moláry v dolní čelisti (46 probandů, prevalence 13,41 %), absence v horní čelisti však nebyla statisticky významně méně častá (44 probandů, prevalence 12,83 %). Po roztřídění studentů podle výše uvedených kritérií jsme určili jako nejpočetnější skupinu tu, do které byli zařazeni všichni s agenezí lokalizovanou v obou čelistech zároveň (28 probandů, prevalence 8,16 %). Dále v pořadí byla skupina s absencí třetích molárů v dolní čelisti (18 probandů, prevalence 5,25 %); nejméně bylo probandů s chybějícími moláry pouze v horní čelisti (16 probandů, prevalence 4,66 %). Statistická analýza ani v jednom případě neprokázala významnost rozdílů; třetí moláry nechyběly v některé lokalizaci signifikantně častěji než v jiné (HČ/DČ/HČ+DČ). Při hodnocení ageneze obou třetích molárů jsme došli k závěru, že nejčastěji nebyly založeny v obou čelistech zároveň společně s lokalizací v horní čelisti (14 probandů, prevalence 4,08 %). V dolní čelisti (8 probandů, prevalence 2,33 %) však oba třetí moláry nechyběly statisticky významně méně často.

Stejné hodnocení jsme uskutečnili také pro pravou a levou stranu. Závěry byly takové, že u studentů nebyly třetí moláry založeny častěji na levé (53 probandů, prevalence 15,45 %) než na pravé straně (48 probandů, prevalence 13,99 %), na obou stranách (39 probandů, prevalence 11,37 %) častěji než pouze na levé (14 probandů, prevalence 4,08 %) nebo na pravé straně (9 probandů, prevalence 2,62 %). Lokalizace ageneze na obou stranách zároveň byla statisticky významně častější než pouze na pravé nebo na levé straně, ostatní rozdíly v prevalenci signifikantní nebyly. Absence obou třetích molárů byla v největším počtu případů oboustranná (14 probandů, prevalence 4,08 %), ale v porovnání s lokalizací pouze vpravo (7 probandů, prevalence 2,04 %) nebo pouze vlevo (4 probandi, prevalence 1,17 %) nebyl výsledek statisticky významně vyšší.

Zajímalo nás také srovnání frekvence výskytu chybějících třetích molárů na pouze jedné nebo na obou stranách. K tomuto účelu jsme využili χ² test dobré shody, při kterém jsme porovnávali námi zjištěné rozložení poměru subjektů s jednostrannou/oboustrannou agenezí s předpokládaným rovnoměrným rozdělením (1:1). Výpočty nepotvrdily signifikantní rozdíly pro horní (36 % probandů s jednostrannou agenezí, 64 % probandů s oboustrannou agenezí) ani pro dolní čelist (52 % probandů s jednostrannou agenezí, 48 % probandů s oboustrannou agenezí), třetí moláry nechyběly častěji jednostranně nebo oboustranně.

Ageneze ostatních zubů u pacientů s agenezemi třetích molárů (tab. 5)

U 12 z 62 subjektů s agenezí jednoho až čtyř třetích molárů jsme diagnostikovali také absenci některého ze zubů ostatních morfologických tříd, prevalenci jsme vypočítali na 19,35 %. Prevalence ageneze zubů kromě třetích molárů u subjektů se založenými všemi čtyřmi třetími moláry byla signifikantně nižší (10 z 281 subjektů, prevalence 3,56 %).

DISKUSE

Údaje získané vyšetřením chrupu studentů oboru zubního lékařství na LF UP v Olomouci jsme porovnávali s daty z naší předcházející studie a také z práce Rozkovcové a kol. (2004). Stejně jako v naší předcházející studii jsme využili pouze část jejich souboru, probandy ve věku od 13 do 19 let (celkem 700, dívek i chlapců 350).

Prevalence ageneze třetích molárů (tab. 6).

U mladistvých osob ve věku vyšším než 13 let docházejících na pravidelné preventivní prohlídky na dětské oddělení Kliniky zubního lékařství LF UP a FNOL jsme prevalenci stanovili na 29,71 % (na 41,56 % u dívek, na 20,41 % u chlapců) [3]. Častost absence třetích molárů u dívek a chlapců dohromady vyšla statisticky významně vyšší než u studentů (prevalence 18,08 %). Statisticky významný rozdíl byl zjištěn také při porovnání jednotlivých pohlaví, prevalence ageneze u dívek byla signifikantně vyšší než u studentek (prevalence 19,26 %). Rozkovcová a kol. dospěli k výsledku 22,14 % (17,71 % u dívek, 26,57 % u chlapců) [6]. S využitím Fisherova přesného testu jsme porovnali hodnoty prevalence. Prevalence ageneze pro obě pohlaví dohromady, publikovaná Rozkovcovou a kol., se od naší statisticky významně nelišila, u chlapců zjistili statisticky významně vyšší hodnotu než my u studentů (15,15 %).

 

Prevalence ageneze jednoho, dvou, tří a čtyř třetích molárů (tab. 7)

V souboru chlapců a dívek ve věku od 13 do 19 let chybělo celkem 103 třetích molárů, na jednoho připadala absence 1,98 zubů. U největšího počtu mladistvých nebyl založen pouze jeden třetí molár (23 probandů, prevalence 13,14 %), na druhém místě byla absence dvou třetích molárů (16 probandů, prevalence 9,14 %), na třetím absence čtyř třetích molárů (9 probandů, prevalence 5,14 %), nejméně často chyběly tři třetí moláry (4 probandi, prevalence 2,29 %) [3]. V naší dřívější práci jsme zjistili statisticky významně vyšší prevalenci ageneze jednoho třetího moláru než v práci současné (prevalence 6,41 %).

Rozkovcová a kol. určili jako nejčastější absenci jednoho třetího moláru (62 probandů, prevalence 8,86 %), následovala ageneze dvou třetích molárů (60 probandů, prevalence 8,57 %), poté tří (20 probandů, prevalence 2,86 %) a čtyř (15 probandů, prevalence 2,14 %) [6]. Pořadí se od našeho odlišovalo, u studentů chyběly nejméně často tři třetí moláry. Prevalence ageneze dvou molárů byla signifikantně vyšší než u studentů (prevalence 7,46 %).

Prevalence ageneze třetích molárů v jednotlivých kvadrantech (tab. 8)

U mladistvých nebyl nejčastěji přítomen levý horní a levý dolní třetí molár (29 probandů, prevalence 16,57 %), dále pravý horní třetí molár (24 probandů, prevalence 13,71 %); nejméně častá byla absence pravého dolního třetího moláru (21 probandů, prevalence 12,00 %) [3]. Prevalence ageneze levého dolního třetího moláru byla v původní studii statisticky významně vyšší než ve studii současné (prevalence 9,04 %). Rozkovcová a kol. publikovali jako nejčastěji chybějící pravý dolní molár (81 probandů, prevalence 11,57 %), dále levý dolní (80 probandů, prevalence 11,43 %), levý horní (72 probandů, prevalence 10,29 %) a pravý horní třetí molár (69 probandů, prevalence 9,86 %) [6]. Po porovnání dat jsme nezjistili statisticky významné rozdíly.

 

Hodnocení lokalizace ageneze třetích molárů (tab. 9, 10)

V naší původní práci, jejímž předmětem byl rozbor chybějících třetích molárů u dívek a chlapců, jsme dospěli k závěru, že jejich absence byla frekventovanější v horní čelisti (37 probandů, prevalence 21,14 %) než v čelisti dolní (32 probandů, prevalence 18,29 %). Postižení horní čelisti bylo statisticky významně častější než u studentů (prevalence 12,83 %). U největšího počtu subjektů nebyly třetí moláry založeny v horní čelisti (20 probandů, prevalence 11,43 %) také v případě, že jsme brali v úvahu zvlášť postižení obou čelistí zároveň. Druhá nejpočetnější byla skupina probandů s agenezí třetích molárů v horní i dolní čelisti (17 probandů, prevalence 9,71 %). Nejméně chyběly mladistvým zuby pouze v dolní čelisti (15 probandů, prevalence 8,57 %). Při statistické analýze jsme opět zjistili, že prevalence ageneze v horní čelisti byla signifikantně vyšší než u studentů (prevalence 4,66 %). Oba třetí moláry nebyly nejčastěji založeny v obou čelistech zároveň (9 probandů, prevalence 5,14 %). Odlišnosti od dat zjištěných vyšetřením studentů nebyly signifikantní [3]. Rozkovcová a kol. v rámci své studie dospěli k velmi odlišným závěrům, ve všech kategoriích určili nejvyšší frekvenci absence molárů v dolní čelisti (HČ/DČ – ageneze třetích molárů v dolní čelisti u 107 probandů, prevalence 15,29 %; HČ/DČ/HČ+DČ – ageneze třetích molárů v dolní čelisti u 59 probandů, prevalence 8,43 %; HČ/DČ/HČ+DČ – ageneze obou třetích molárů v dolní čelisti u 53 probandů, prevalence 7,57 %) [6]. Oba třetí moláry nebyly v dolní čelisti založeny statisticky významně častěji v souboru Rozkovcové a kol. než u studentů (prevalence 2,33 %).

Pokud jde o hodnocení prevalence ageneze třetích molárů na pravé a levé straně, u dívek a chlapců byla vyšší frekvence absence levých třetích molárů (45 probandů, prevalence 25,71 %) než pravých (32 probandů, prevalence 18,29 %), obou třetích molárů (25 probandů, prevalence 14,29 %) vyšší než pouze levých (20 probandů, prevalence 11,43 %) nebo pravých (7 probandů, prevalence 4,00 %). Chybění obou třetích molárů bylo nejčastější na obou stranách (9 probandů, prevalence 5,14 %), lokalizace pouze vpravo a pouze vlevo se vyskytovalo u stejného počtu subjektů (4 probandi, prevalence 2,29 %) [3]. Statistická analýza ukázala signifikantní rozdíly pouze v případě lokalizace nezaložených molárů na levé straně; u studentů se zde ageneze vyskytovala méně často (P/L – prevalence ageneze třetích molárů vlevo 15,45 %; P/L/P+L – prevalence ageneze vlevo 4,08 %). Rozkovcová a kol. publikovali pouze prevalenci absence obou třetích molárů vpravo, vlevo a na obou stranách. Nezaložené zuby se nejčastěji nacházely na levé straně (32 probandů, prevalence 4,57 %), následovala lokalizace pouze na pravé straně (25 probandů, prevalence 3,57 %), nejméně často chyběly na obou stranách zároveň (15 probandů, prevalence 2,14 %) [6]. Studenti neměli oba třetí moláry založeny nejčastěji na obou stranách zároveň (prevalence 4,08 %), absence pouze na levé straně (prevalence 1,17 %) byla statisticky významně méně častá.

ZÁVĚR

Naše případová studie ukázala, jaká je prevalence ageneze třetích molárů u studentů oboru zubního lékařství na LF UP v Olomouci. Zjištěná data jsme porovnávali s výstupy z naší předcházející práce, která byla zaměřena na výskyt nezaložených třetích molárů u chlapců a dívek ve věku od 13 do 19 let. Prevalence ageneze třetích molárů u studentů byla v porovnání s mladistvými signifikantně nižší. Důvodem může být složení souboru, neboť na dětském oddělení Kliniky zubního lékařství LF UP a FNOL se soustřeďuje větší množství pacientů s hypodoncií, než je běžné v ordinacích praktických zubních lékařů. Vyšší hodnota prevalence může být podmíněna také zpožděným zakládáním třetích molárů. I u probandů starších třinácti let se může na OPG objevit zastínění odpovídající mineralizaci korunky. Pokud tato situace nastane, stejně probanda považujeme za postiženého jedním z mikrosymptomů hypodoncie (opožděný vývoj zubu). Dále jsme v naší současné práci zjistili statisticky významně méně subjektů s nezaloženým pouze jedním třetím molárem, přestože v obou souborech šlo o nejčastější počet chybějících zubů. Levý dolní třetí molár nebyl přítomen u nejmenšího počtu studentů, při analýze vyšlo, že v nynější studii chybělo signifikantně méně levých dolních třetích molárů než v předcházející. U nejvíce studentů nebyl založen levý horní třetí molár, nicméně postižení horní čelisti a také levé strany bylo statisticky významně méně časté než u mladistvých.

Dále jsme ke srovnání využili výstupy studie Rozkovcové a kol. (2004). Jimi publikovaná prevalence ageneze jednoho až čtyř třetích molárů byla v porovnání s našimi výsledky bez statisticky významného rozdílu. Na základě tohoto faktu můžeme usuzovat, že signifikantně vyšší prevalence zjištěná u mladistvých docházejících na pravidelné prohlídky na dětské oddělení Kliniky zubního lékařství LF UP a FNOL je podmíněna složením souboru. Rozkovcová a kol. shodně určili, že u nejvíce subjektů chyběl pouze jeden třetí molár a na druhém místě se umístila absence dvou zubů, avšak v jejich souboru byla prevalence ageneze dvou třetích molárů statisticky významně vyšší než u studentů.

Naše práce je pouze regionální studií, výsledky nelze s určitostí vztahovat na celou českou populaci. Dále je nutné poukázat na nevhodné složení souboru, do kterého jsme nezařadili vyrovnaný počet mužů a žen. Zajímalo nás, jestli tento fakt statisticky významně ovlivňuje hodnotu prevalence ageneze, proto jsme počet subjektů ženského pohlaví snížili tak, aby byl stejný jako počet subjektů mužského pohlaví. Provedli jsme náhodný výběr 99 studentek. Alespoň jeden třetí molár nebyl založen u 21 z nich (prevalence 21,21 %). Prevalenci ageneze třetích molárů pro obě pohlaví jsme stanovili na 18,18 %, tento výsledek je v porovnání s původním (prevalence 18,08 %) bez signifikantního rozdílu.

V další fázi máme v plánu obdobnou studii na souboru sestaveném podle správných para-metrů (stejný počet ortodontických a neor-todontických subjektů, stejný počet žen a mužů) a také spolupráci s pracovišti z jiných regionů, aby bylo možné výsledky vztahovat na celou českou populaci.

MDDr. Lucie Kramerová

Klinika zubního lékařství LF UP a FN

Palackého 12

772 00 Olomouc

e-mail: kramerova.lucie@gmail.com