Rozložení žvýkací síly v okolí skloněnýchdentálních implantátů v závislosti na sklonu,typu povrchu a úrovni alveolární kostiu krčku

Overview

Na nitrokostní implantát začnou po zatížení žvýkáním působit síly, které vedou k adaptacijeho kostního lůžka. Přenos žvýkacích sil na kostní lůžko je závislý na vlastnostech použitéhoimplantátu. V současné době se upřednostňuje matematické zmapování vznikajícího zatížení.V 3D grafice byly matematicky simulovány běžné i hraniční klinické situace. Jako model bylpoužit dentální cylindrický implantát zavedený do kosti s apexem orientovaným v různýchúhlech mesiálně nebo distálně, s bioaktivním nebo titanovým povrchem, a s různou úrovníokraje alveolární kosti v oblasti krčku (3 varianty). Působení žvýkacích sil bylo simulovánoprostorovou soustavou sil: 17,1 N ve směru vestibulo-orálním, 114,6 N ve směru kranio-kaudálníma 23,4 N ve směru disto-mesiálním. Pro tyto modelové situace bylo metodou konečnýchprvků počítáno redukované napětí von Mises a vypočtené hodnoty pro jednotlivé varianty bylynavzájem porovnány. Výsledky ukazují, že napětí vznikající u modelů implantátů s apexemorientovaným distálně i více než dvojnásobně převyšuje hodnoty dosahované pro modelys apexem směřujícím mesiálně. Podobně implantáty s bioinertní úpravou povrchu vykazují aždvojnásobné hodnoty napětí v porovnání s modely s bioaktivní úpravou. Úroveň alveolárníkosti okolo krčku ovlivňuje napětí převážně u modelů s distálně orientovaným apexem a s nejvyššímsklonem implantátu.

Klíčová slova:
dentální implantáty – sklon nitrokostní části – rozložení zatížení – metodakonečných prvků