IX. Systémová protinádorová léčba
Published in:
Klin Onkol 2022; 35(Supplementum 1): 46-47
Category:
IX/ 32. Dlouhodobé výsledky kurativní (chemo)radioterapie u pacientů s karcinomem hypofaryngu léčených v Ústavu radiační onkologie (ÚRO) v letech 2002–2020
Pala M.1, Nováková P.2, Veselá L.1, Vrána A.1, Suková J.1, Pechačová Z.1, Holečková P.1, Podlešák T.3
1 Ústav radiační onkologie, 1. LF UK a FN Bulovka, Praha, 2 Radiofyzikální oddělení, FN Bulovka Praha, 3 Otorinolaryngologické oddělení, FN Bulovka Praha
Cíl: Zhodnocení dlouhodobé účinnosti a toxicity kurativní (chemo)radioterapie u pacientů s karcinomem hypofaryngu léčených v Ústavu radiační onkologie FN Bulovka v letech 2002–2020 a hodnocení prognostických faktorů ovlivňujících výsledky léčby. Soubor pacientů: Retrospektivní hodnocení souboru 173 sousledných pacientů s karcinomem hypofaryngu, kteří ve sledovaném období zahájili (chemo)radioterapii s kurativním záměrem (medián věku 60 let; poměr ženy : muži 1 : 7,7; současní a bývalí kuřáci 95 %; denní konzumace alkoholu 70 %). Většina pacientů byla léčena pro lokoregionálně pokročilé onemocnění (96 % klinické stadium III). Výsledky: Medián follow-up žijících pacientů byl 60 měsíců. Padesát šest pacientů podstoupilo iniciální resekci primárního nádoru. Medián celkové dávky radioterapie byl 70 Gy. Systémová léčba byla součástí léčebného algoritmu u 58 % léčených. Pěti- a desetiletá lokoregionální kontrola byla 63 a 62 %, pěti- a desetiletá distanční kontrola 77 a 75 %, pěti- a desetileté celkové přežití 24 a 9 %. Jakákoli závažná časná toxicita se vyskytla u 60 %, jakákoli závažná pozdní toxicita u 23 % pacientů. Závěr: I přes vysokou kontrolu nádorového onemocnění dosahovanou kurativní radio(chemo)terapií zůstává přežití pacientů s karcinomem hypofaryngu nízké. Multivariační analýza prokázala prognostický dopad primární chirurgické resekce, chemoterapie, tracheostomie, skóre komorbidit, anemie a iniciální odpovědi na léčbu.
IX/ 137. Využití imunoterapie u metastatického skvamózního karcinomu penisu
Peřinová R., Lakomý R., Poprach A.1, Podhorec J., Navrátil J.
Klinika komplexní onkologické péče, LF MU a MOÚ Brno
Východiska: Nádory penisu jsou poměrně vzácným maligním onemocněním s pozvolna narůstající incidencí. V naprosté většině (cca 95 %) se jedná o skvamózní karcinomy. V terapii lokalizovaných onemocnění je základem léčba chirurgická, uplatňuje se také radioterapie, příp. (neo)adjuvantní chemoterapie. V případě diseminovaného onemocnění je standardem kombinovaná systémová chemoterapie na bázi paklitaxelu, ifosfamidu a cisplatiny (TIP). U pacientů s metastatickým skvamózním karcinomem vycházejícím z předkožky penisu, kteří mají kontraindikaci k podání paliativní chemoterapie, jsou na úrovni kazuistik dostupné údaje o efektu imunoterapie inhibitory PD-1, podobně jako je tomu u skvamózního karcinomu kůže. Popis případu: U pacienta narozeného v roce 1947 byl diagnostikován skvamózní karcinom prepucia s infiltrací glans penisu v srpnu roku 2021. V době stanovení diagnózy šlo o stadium IIA. Pacient podstoupil subtotální amputaci penisu. Zhruba dva měsíce od operace si pacient nahmatal zvětšené lymfatické uzliny v levém třísle. Na CT vyšetření byla potvrzena levostranná inguinální lymfadenopatie se vzdálenou mnohočetnou diseminací do plic. Pacient byl odeslán do MOÚ k zahájení systémové léčby. Pro chronickou renální insuficienci nebylo možné podání léčby na bázi cisplatiny. Jednalo se o pacienta ve výborném klinickém stavu, proto byla odeslána žádost o schválení léčby cemiplimabem. Ten je standardem léčby skvamózních karcinomů kůže a jsou dostupné kazuistiky o jeho efektu u skvamózního karcinomu penisu. Zdravotní pojišťovnou byla schválena léčba nivolumabem. Léčbu pacienta jsme zahájili paliativní radioterapií na oblast inguinální lymfadenopatie. K podání nivolumabu v dávce 480 mg každých 28 dnů jsme přistoupili v lednu 2022. Přešetření po třech cyklech nivolumabu prokázalo kompletní regresi lymfadenopatie a téměř kompletní regresi plicních metastáz. Během léčby se nevyskytly známky toxicity terapie. Závěr: Použití PD-1 inhibitorů u metastatického skvamózního karcinomu penisu zatím nemá oporu v randomizovaných klinických studiích. Příklad našeho pacienta, který již po 3. cyklu nivolumabu dosáhl téměř kompletní remise, prokazuje efektivitu inhibitoru PD-1 v situacích, kdy je podání cisplatiny z různých důvodů kontraindikováno.
IX/ 202. Moderní protinádorová farmakoterapie
Tomášek J.1, Goněc R.2
1 Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ Brno, 2 Ústavní lékárna, MOÚ Brno
Protinádorové léky mají různé mechanizmy účinku. Hlavní skupiny tvoří protinádorová chemoterapie, hormonoterapie, protinádorová cílená (biologická) léčba a moderní imunoterapie. Podstatou chemoterapie je poškozování nádorové DNA, což vede k poškození a likvidaci nádorové buňky. V posledních letech se nová cytostatika objevují vzácně, častěji používáme některé nové formy starších cytostatik, jako je paklitaxel vázaný na albumin nebo lipozomální pegylovaný irinotekan. Takto upravená cytostatika se používají v nových indikacích. Cílená léčba je zaměřena na přesně definovanou molekulární strukturu, která hraje klíčovou roli v metabolizmu buňky. Může jít o různé receptory, signální molekuly v buňce, opravné mechanizmy DNA a další. Zásah do mechanizmu fungování nádorové buňky opět aktivuje proces jejího zániku. Moderní protinádorová imunoterapie využívá více mechanizmů účinku. Obrovský rozmach pozorujeme v posledních letech u léků, které zasahují regulační mechanizmy imunitní odpovědi, tzv. imunitní kontrolní body (checkpoint inhibitory). Za normálních okolností imunitní systém dokáže detekovat nově vzniklé nádorové buňky a také je dokáže zlikvidovat. Nádorové buňky někdy tomuto imunitnímu dohledu uniknou. Dochází k tomu při aktivaci zmíněných kontrolních bodů, které jsou umístěny na T-lymfocytech (druh bílých krvinek). Moderní imunoterapie (nivolumab, ipilimumab, pembrolizumab, atezolizumab a další) dokáže tyto kontrolní body vypnout a imunitní reakce se opět odbrzdí, což se projeví regresí nádoru. Na rozdíl od jiných léků může protinádorový efekt imunoterapie trvat dlouho po ukončení imunoterapie. Důležité je, že nežádoucí účinky imunoterapie jsou odlišné od toxicity chemoterapie. Pokud se objeví, tak při jejich léčbě nestačí imunoterapii přerušit, ale je nutné nasadit kortikoidy ve vysokých dávkách a jejich podávání musí pokračovat i po zlepšení stavu. Pacient musí být informován, že při potížích je nutné konzultovat onkologické pracoviště, kde je léčen. Chemoterapie, cílená léčba a imunoterapie se u řady nádorů podávají v různých kombinacích. Jiným mechanizmem funguje adoptivní imunoterapie, při které jsou nemocnému podávány leukocyty, které jsou aktivovány nebo modifikovány mimo tělo (ex vivo) a potom jsou mu podány. Další směr vývoje znamenají protinádorové vakcíny na bázi virových vektorů. Registrace moderních léků probíhá rychlým tempem, doporučení pro léčbu nádorových onemocnění se relativně často mění. Aktuální doporučení pro léčbu lze najít v Modré knize České onkologické společnosti, která se každoročně aktualizuje.
Labels
Paediatric clinical oncology Surgery Clinical oncologyArticle was published in
Clinical Oncology
2022 Issue Supplementum 1
Most read in this issue
- VIII. Radioterapeutické metody a radiofarmaka
- Pilot analysis of the PD-L1 expression in ovarian cancer patients treated with platinum-based chemotherapy
- XXII. Nádory slinivky, jater a žlučových cest
- XXVIII. Neuroendokrinní a endokrinní nádory