Aktuality z odborného tisku
Published in:
Klin Onkol 2022; 35(6): 494-496
Category:
Pembrolizumab plus chemotherapy in advanced triple-negative breast cancer
Cortes J, Rugo HS, Cescon DW et al.
N Engl J Med 2022; 387 (3): 217–226. doi: 10.1056/NEJMoa2202809.
Triple-negativní karcinom prsu je jedním z nejagresivnějších solidních nádorů. Medián přežití pacientek s metastatickým onemocněním je jen něco málo přes 1 rok, proto se hledají nové léčebné možnosti vč. imunoterapie. V této studii fáze III bylo hodnoceno přidání pembrolizumabu k chemoterapii u pacientek s pokročilým triple-negativním karcinomem prsu, jejichž tumory exprimovaly PD-L1 (hodnoceno na základě kombinovaného pozitivního skóre). Pacientky byly randomizovány do ramene s chemoterapií (nab-paklitaxel, paklitaxel nebo gemcitabin – karboplatina) nebo s kombinací chemoterapie a pembrolizumabu (200 mg každé 3 týdny). Primárními cíli byly přežití bez progrese a celkové přežití u pacientek, jejichž nádory exprimovaly PD-L1 s CPS 10 nebo více, dále u pacientek, jejichž nádory exprimovaly PD-L1 s CPS 1 nebo více a v „intent-to-treat“ populaci. Randomizaci podstoupilo celkem 847 pacientek, z nichž 566 bylo zařazeno do skupiny s pembrolizumabem a chemoterapií a 281 do skupiny s placebem a chemoterapií. Střední doba sledování byla 44,1 měsíce. V podskupině CPS-10 byl medián celkového přežití ve skupině s pembrolizumabem a chemoterapií 23,0 měsíce a ve skupině s placebem a chemoterapií 16,1 měsíce (poměr rizika úmrtí (HR) 0,73; 95 % interval spolehlivosti (CI) 0,55–0,95; p = 0,0185); v podskupině CPS-1 byl medián celkového přežití 17,6 a 16,0 měsíce (HR 0,86; 95 % CI 0,72–1,04; p = 0,1125). Nežádoucí příhody stupně 3, 4 nebo 5, které souvisely s léčbou, se vyskytly u 68,1 % pacientek ve skupině s pembrolizumabem a u 66,9 % ve skupině s placebem a chemoterapií, vč. úmrtí u 0,4 % pacientek ve skupině s pembrolizumabem a žádného úmrtí ve skupině s placebem a chemoterapií. Studie tedy prokázala, že přidání pembrolizumabu k chemoterapii u pacientek s PD-L1 s CPS 10 nebo více vedlo k statisticky i klinicky významně prodloužení celkového přežití. Toto přežití se blíží k milníku 2 let, a přitom bez zásadního zvýšení toxicity terapie.
Global burden of cancer in 2020 attributable to alcohol consumption: a population-based study
Rumgay H, Shield K, Charvat H et al.
Lancet Oncol 2021; 22 (8): 1071–1080. doi: 10.1016/S1470-2045 (21) 00279-5.
Užívání alkoholu je kauzálně spojeno s mnoha druhy nádorů. V této studii autoři předkládají globální, regionální a národní odhady výskytu nádorů způsobených alkoholem v roce 2020. V této populační studii byly vypočítány populační atribuční frakce (PAF) pomocí teoretické minimální rizikové expozice celoživotní abstinence a odhadů spotřeby alkoholu z roku 2010 podle Globálního informačního systému o alkoholu a zdraví (za předpokladu 10letého období latence mezi konzumací alkoholu a diagnózou rakoviny), zkombinovány s odpovídajícími odhady relativního rizika ze systematických literárních přehledů v rámci projektu WCRF Continuous Update Project a nakonec aplikovány na údaje o incidenci rakoviny z GLOBOCAN 2020 s cílem odhadnout počet nových případů rakoviny souvisejících s konzumací alkoholu. Hodnocen byl také vliv mírného (< 20 g denně), rizikového (20–60 g denně) a těžkého (> 60 g denně) pití na celkovou zátěž rakovinou způsobenou alkoholem a také vliv každých 10 g za den (až do maxima 150 g). Byly odhadnuty 95% intervaly nejistoty (UI), a sice pomocí přístupu podobného metodě Monte Carlo. Celosvětově se odhaduje, že 741 300 (95 % UI 558 500–951 200) neboli 4,1 % (3,1–5,3) všech nových případů rakoviny v roce 2020 lze připsat konzumaci alkoholu. Z celkového počtu nádorů způsobených alkoholem připadlo na muže 568 700 případů (76,7 %; 95 % UI 422 500–731 100) a nejvíce případů tvořily nádory jícnu (189 700), jater (154 700) a prsu (98 300). PAF byly nejnižší v severní Africe (0,3 % (95 % UI 0,1–3,3)) a západní Asii (0,7 % (0,5–1,2)) a nejvyšší ve východní Asii (5,7 % (3,6–7,9)) a střední a východní Evropě (5,6 % (4,6–6,6)). Největší množství nádorů způsobených alkoholem bylo důsledkem nadměrného pití (346 400 (46,7 %; 95% UI 227 900–489 400) případů) a rizikového pití (291 800 (39,4 %; 227 700–333 100) případů), zatímco mírné pití přispělo k 103 100 (13,9 %; 82 600–207 200) případů a pití do 10 g denně přispělo k 41 300 (13,9%; 35 400–145 800) případům. Ačkoliv vliv alkoholu na vznik nádorů není tak dramatický jako vliv kouření tabáku, přesto je konzumace alkoholu spojená s velmi významným počtem nádorů. Tato studie zdůrazňuje potřebu účinných opatření a intervencí pro zvýšení povědomí o rizicích nádorů spojených s užíváním alkoholu a pro snížení celkové spotřeby alkoholu.
Tumour-agnostic efficacy and safety of selpercatinib in patients with RET fusion-positive solid tumours other than lung or thyroid tumours (LIBRETTO-001): a phase 1/2, open-label, basket trial
Subbiah V, Wolf J, Konda B et al.
Lancet Oncol 2022; 23 (10): 1261–1273. doi: 10.1016/S1470-2045 (22) 00541-1.
V éře precizní onkologie přibývá indikací, které jsou tumor agnostické, tzn. že indikace vychází z přítomnosti jistého biomarkeru bez ohledu na histologický typ tumoru. Poslední indikací tohoto druhu je selperkatinib pro léčbu pokročilých tumorů s RET fúzí, a to na základě výsledků studie LIBRETTO-001. Tato studie hodnotila účinnost a bezpečnost selperkatinibu u pacientů s různými typy nádorů s RET fúzí (kromě nádoru plic a štítné žlázy). Jedná se o otevřenou studii fáze I/II typu basket trial, která probíhala v 89 centrech 16 zemí. Selperkatinib byl podáván perorálně v kontinuálním 28denním cyklu. Pacienti zařazení do fáze I s eskalací dávky dostávali buď 20 mg 1× denně nebo 20–240 mg 2× denně; doporučená dávka pro fázi II byla 160 mg 2× denně. Primárním cílovým parametrem byla míra objektivní odpovědi. Bylo zařazeno 45 pacientů, u 41 z nich byla hodnocena účinnost, míra objektivní odpovědi dosáhla 43,9 % (95% CI 28,5–60,3; 18 pacientů). Nejčastějšími nežádoucími účinky 3. nebo vyššího stupně souvisejícími s léčbou byla hypertenze (10 (22 %) pacientů), zvýšená alaninaminotransferáza (7 (16 %) pacientů) a zvýšená aspartátaminotransferáza (6 (13 %) pacientů). Závažné nežádoucí účinky související s léčbou se vyskytly u 18 (40 %) pacientů. V souvislosti s léčbou nedošlo k žádnému úmrtí. Selperkatinib tedy prokázal klinicky významnou aktivitu ve skupině pacientů s různými nádory s RET fúzí, přičemž bezpečnostní profil je podobný jako u jiných indikací. Pro určení pacientů, kteří budou mít z terapie selperkatinibem prospěch, bude klíčové komplexní genomické testování zahrnující fúzi RET.
Overall survival in the OlympiA phase III trial of adjuvant olaparib in patients with germline pathogenic variants in BRCA1/2 and high-risk, early breast cancer
Geyer CE Jr, Garber JE, Gelber RD et al.
Ann Oncol 2022; S0923-7534 (22) 04165-5. [In press]. doi: 10.1016/j.annonc.2022.09.159.
Terapie olaparibem je doporučovaná u pacientek s metastatickým karcinomem prsu s germinální mutaci BRCA1/2 a studie OlympiA prokázala zlepšení přežití bez nemoci i u časného karcinomu prsu. Nový update studie OlympiA potvrdil i zlepšení celkového přežití. Tato randomizovaná, dvojitě zaslepená studie porovnávala jednoroční podání perorálního inhibitoru poly (adenosindifosfát-ribóza) polymerázy, olaparibu, s placebem jako adjuvantní terapii u pacientů s patogenními nebo pravděpodobnými patogenními germinálními variantami BRCA1 nebo BRCA2 (gBRCA1/2pv) a vysoce rizikového časného HER2 negativního karcinomu prsu. Bylo zařazeno 1 836 pacientek po (neo) adjuvantní chemoterapii, operaci a radiační terapii, pokud byly tyto léčebné modality indikovány. S mediánem sledování 3,5 roku prokázala druhá interim analýza významné zlepšení celkového přežití (overall survival – OS) ve skupině s olaparibem ve srovnání se skupinou s placebem (HR 0,68; 98,5% CI 0,47–0,97; p = 0,009). Čtyřleté OS bylo 89,8 % ve skupině s olaparibem a 86,4 % ve skupině s placebem (D 3,4 %; 95% CI 0,1–6,8 %). Čtyřleté přežití bez známek invazivního onemocnění (invasive disease free survival – IDFS) pro skupinu s olaparibem vs. pro skupinu s placebem bylo 82,7 vs. 75,4 % (D 7,3 %; 95% CI 3,0–11,5 %) a 4leté přežití bez známek vzdálených metastáz (distant disease free survival – DDFS) bylo 86,5 vs. 79,1 % (D 7,4 %; 95 % CI 3,6–11,3 %). Analýzy podskupin z hlediska OS, IDFS a DDFS prokázaly výhody napříč hlavními podskupinami. Nebyly identifikovány žádné nové bezpečnostní signály, vč. žádných nových případů akutní myeloidní leukemie nebo myelodysplastického syndromu. Tato studie prokázala snížení rizika úmrtí o 32 % u selektované skupiny pacientek. Testování BRCA by se proto mělo stát standardem u pacientek s časným karcinomem prsu (minimálně u podskupin s vyšším možným záchytem) a tyto pacientky by měly absolvovat adjuvantní terapii olaparibem.
Články vybral a komentoval
MUDr. Peter Grell, Ph.D.
Klinika komplexní onkologické péče LF MU a MOÚ, Brno
Labels
Paediatric clinical oncology Surgery Clinical oncologyArticle was published in
Clinical Oncology
2022 Issue 6
Most read in this issue
- Prognostic and predictive factors of brain meningiomas
- Advantages and limitations of 3D organoids and ex vivo tumor tissue culture in personalized medicine for prostate cancer
- Fatal myocarditis after the first dose of nivolumab
- Fecal microbiota transplantation – new possibility to influence the results of therapy of cancer patients