Metody hodnocení kvality života u žen s karcinomem prsu –  přehled a základní charakteristika

Overview

Východiska:
Pro hodnocení ke zdraví vztažené kvality života (health‑ related quality of life –  HRQOL) u žen s diagnózou karcinomu prsu jsou využívány sebeposuzovací dotazníky, které umožňují subjektivní posouzení oblastí kvality života souvisejících se zdravotním stavem a spokojeností s léčbou a lékařskou péčí. Jejich výzkumné využití je však stále limitováno malou dostupností reliabilních a validních nástrojů testovaných na vzorcích specifických populací s onkologickým onemocněním.

Cíl:
Cílem článku je uvést přehled a stručný popis v současnosti dostupných validizovaných nástrojů ve světě a v ČR, které jsou specificky určeny pro posuzování oblastí souvisejících s HRQOL u pacientek s karcinomem prsu.

Výsledky:
V přehledové studii přinášíme přehled 15 validizovaných sebeposuzovacích dotazníků, které se vztahují k HRQOL u žen s karcinomem prsu.

Závěr:
Představené dotazníky jsou využitelné ve výzkumných studiích, ale ve většině nejsou vhodné pro individuální využití v klinické praxi. Většina specifických nástrojů pro měření HRQOL u pacientek s karcinomem prsu zatím není dostupná v adaptovaných verzích převedených do češtiny a českého kulturního prostředí. Dostupné jsou výzkumné verze některých dotazníků, metody však dosud nebyly v ČR validizovány. Nedostatek nástrojů využitelných v našich podmínkách limituje možnosti výzkumu na poli HRQOL žen s diagnózou karcinomu prsu v ČR i klinickou péči o tyto pacientky. Současně se nabízí velký prostor pro validizační studie.

Klíčová slova:
karcinom prsu –  ke zdraví vztažená kvalita života –  sebeposuzovací dotazníky – klinická onkologie

Úvod

Karcinom prsu představuje nejčastější onkologické onemocnění, které je dia­gnostikováno u žen v ČR, a jeho incidence dlouhodobě stále stoupá [1– 3]. Mortalita na zhoubné nádory prsu v ČR v letech 2001– 2011 poklesla o 9 %, přestože incidence ve stejném období vzrostla o téměř 23 %. Díky dobré screeningové péči přibývá dia­gnostikovaných onemocnění v raném stadiu (přes 75 % případů karcinomu prsu je dia­gnos­tikováno v stadiu I a II) a zároveň se prodlužuje i délka celkového přežití. Je tedy zřejmé, že počet žen s dlouhodobým přežitím karcinomu prsu se stále zvyšuje [1].

Kvalita života (quality of life –  QOL) žen s dia­gnózou karcinomu prsu se proto stává čím dál důležitějším klinickým i výzkumným tématem. S tím souvisí i rostoucí potřeba specifických měřicích nástrojů, kterými lze QOL vztaženou ke zdraví (health‑related quality of life –  HRQOL) žen s dia­gnózou karcinomu prsu posuzovat. Pro měření HRQOL žen s karcinomem prsu se jako nejvhodnější a nejpoužívanější nástroj jeví sebeposuzovací dotazníky, které umožňují subjektivní posouzení oblastí QOL souvisejících se zdravotním stavem a spokojeností s léčbou a lékařskou péčí.

Sebeposuzovacích dotazníků určených k hodnocení různých oblastí HRQOL u žen s dia­gnózou karcinomu prsu v současnosti existuje celá řada. Problém však často je v jejich kvalitě i užívání. Jejich výzkumné využití je stále do značné míry limitováno malou dostupností reliabilních a validních nástrojů testovaných na vzorcích specifických populací s onkologickým onemocněním. Rovněž je nedostatečně standardizována metodologie vývoje těchto nástrojů. Naprostá menšina dotazníků splňuje v současnosti mezinárodně akceptovaná psychometrická kritéria doporučovaná Scientific Advisory Committee of the Medical Outcomes Trust. Ačkoli je používání kvalitních měřicích nástrojů zásadní z toho důvodu, aby získané výsledky byly smysluplné, setkáváme se stále ve výzkumných studiích zaměřených na HRQOL žen s dia­gnózou karcinomu prsu s používáním dotazníků vytvořených ad hoc, při absenci řádného zhodnocení jejich psychometrických charakteristik či formálního vývoje jako takového. Závěry studií, jež se opírají o nástroje bez průkazné schopnosti opakovaně a konzistentně měřit to, co mají, však nemůžeme považovat za platné a spolehlivé [4,5]. Z pohledu českého výzkumníka je dalším úskalím skutečnost, že převážná většina dotazníků je dosud dostupná pouze v původní verzi v anglickém jazyce a často neexistují jejich řádně ověřené adaptované verze v jiných jazycích. Výzkumné využívání vlastních, nijak neověřených překladů cizojazyčných dotazníků však opět vede ke zkreslení získaných výsledků [6] a ztěžuje porovnání s publikovanými údaji.

Přehled specifických HRQOL dotazníků pro ženy s karcinomem prsu

Kanatas et al [7] předložili seznam a analýzu sebeposuzovacích dotazníků, které se vztahují k různým oblastem HRQOL u žen s karcinomem prsu. Jednoduchým kritériem pro zařazení dotazníku do analýzy bylo, že u něho proběhl proces validizace na této populaci žen. Kritérium naplnilo 15 dotazníků vnímaných autory jako potenciálně užitečných u pa­cientek s historií léčby karcinomu prsu (včetně radioterapie, chemoterapie či chirurgické léčby). Jednalo se o tři (resp. čtyři) multidimenzionální dotazníky (FACT‑ B, EORTC QLQ‑ C30 s QLQ‑ BR23, SDLS‑ BC), tři dotazníky vztahující se k tělesnému sebeobrazu (BIBCQ, HBIS, PBIS), čtyři dotazníky, které se vztahují k rekonstrukci prsu (MBROS‑ S, MBROS‑ BI, BREAST‑Q, BCTOS), a čtyři dotazníky zaměřené na účinky chemoterapie či hormonální terapie, které souvisejí s HRQOL (BCQ, BCPT, FACT‑ ES a MAS, který autoři také zahrnuli do této skupiny, i když se jedná spíše o dotazník vztahující se k postojům žen k mastektomii).

Chen et al [4] publikovali článek zaměřený na HRQOL dotazníky související s chirurgickou léčbou karcinomu prsu, který obdobným způsobem identifikuje celkem 10 HRQOL dotazníků. Pět dotazníků (EORTC QLQ BR‑ 23, FACT‑ B, HBIS, BIBCQ, BREAST‑Q) hodnotí jako ty, které prošly adekvátním vývojem a validizačním procesem. Zbývající dotazníky (PBIS, BCTOS, MAS, MBROS‑ S, MBROS‑ BI) dle autorů prošly méně pečlivým psychometrickým vývojem.

Chen et al [4] rovněž zmiňují, že vyjma BREAST‑Q byly veškeré dotazníky konstruovány na podkladě klasické teorie testů (classical test theory –  CTT). Výstupem naprosté většiny měřicích nástrojů jsou pak data ordinální povahy, což umožňuje porovnání různých populací mezi sebou, ale nedostačuje jako opora pro individuální klinické rozhodování. K zlepšení klinické využitelnosti HRQOL dotazníků by přispělo širší využití postupů teorie odpovědi na položku (item response theory –  IRT) a Raschových modelů [4].

Multidimenzionální dotazníky

EORTC QLQ‑ C30 s modulem QLQ‑ BR23 –  European Organization for Research and Treatment of Cancer Quality of Life Questionnaire‑Breast Cancer Module

Dotazník EORTC QLQ‑ C30 s modulem pro ženy s karcinomem prsu QLQ‑ BR23 jsou dotazníky určené pro využití v klinických studiích, vyvinuté v rámci Evropské organizace pro výzkum a léčbu rakoviny (EORTC) [8,9]. QLQ‑ BR23 je 23položkový dotazník určený pa­cientkám ve všech stadiích onemocnění a pro všechny způsoby podstupované léčby. Dotazník vytváří čtyři funkční škály/ položky –  tělesný sebeobraz, sexuální fungování, uspokojivost sexuálního života (1 položka) a obavy o zdraví do budoucna (1 položka) a čtyři symp­tomové škály –  vedlejší účinky léčby, symp­tomy spojené s paží operované strany, symp­tomy spojené s léčeným prsem a rozrušení ze ztráty vlasů (1 položka). Položky (např. „bolela vás paže nebo rameno?“) jsou hodnoceny na čtyřbodové škále od 1 „vůbec ne“ po 4 „velmi“, tak aby odpověď odpovídala stavu během uplynulých sedmi dnů a během uplynulých čtyř týdnů v případě hodnocení sexuálního života. Samostatné užití QLQ‑ BR23 není dostačující pro posouzení celkové HRQOL, měl by být administrován společně s dotazníkem EORTC QLQ‑ C30, který byl vyvinut jako základní dotazník zaměřený na QOL u pa­cientů s onkologickým onemocněním [9,10]. Jeho 3. verze (1995) obsahuje 30 položek, které vytvářejí pět funkčních škál, devět symp­tomových škál/ položek a škálu celkové HRQOL. Funkční škály hodnotí oblast fyzického fungování, vykonávání každodenních činností, emocionální oblast, kognitivní a sociální oblast. Na symp­tomových škálách je posuzována pociťovaná únava, nevolnost, bolest, jednotlivé položky pak hodnotí dušnost, nespavost, ztrátu chuti k jídlu, zácpu, průjem a finanční obtíže způsobené léčbou. Položky (např. „byla jste unavená?“) jsou hodnoceny na čtyřbodové škále od 1 „vůbec ne“ po 4 „velmi“. Položky, které se vztahují k celkové HRQOL (např. „jak byste ohodnotila svoje celkové zdraví v průběhu minulého týdne?“), jsou hodnoceny na sedmibodové škále od 1 „velmi špatné“ po 7 „vynikající“ [10,11]. EORTC v současnosti připravuje modul určený pro posuzování HRQOL u žen po rekonstrukci prsu QLQ‑ BrR24 –  Quality of Life Questionnaire –  Module for Breast Reconstruction [12].

FACT‑ B –  Functional Assessment of Cancer Therapy‑ Breast Cancer

FACT‑ B je sebeposuzovací dotazník pro hodnocení multidimenzionální HRQOL pa­cientek s karcinomem prsu. Dotazník vznikl v rámci souboru HRQOL dotazníků pro nemocné v léčbě chronického onemocnění FACIT (Funkční posouzení léčby chronického onemocnění) [13]. Jde o modifikaci dotazníku pro osoby s onkologickým onemocněním FACT‑ G (Functional Assesment of Cancer Therapy‑ General) specificky určenou pa­cientkám s karcinomem prsu [14]. 4. verze FACT‑ B (2007) obsahuje čtyři základní subškály (27 položek) dotazníku FACT‑ G a subškálu pro karcinom prsu (BCS –  10 položek). Subškály generického dotazníku FACT‑ G hodnotí zdravotní stav (např. „cítím se nemocná“), společenské a rodinné vztahy (např. „má rodina mě citově podporuje“), emocionální stav (např. „obávám se zhoršení svého stavu“) a funkční stav (např. „jsem schopna pracovat“). Subškála pro karcinom prsu (dodatečné starosti) obsahuje specifické symp­tomy, jako např. „jedna nebo obě paže jsou oteklé nebo citlivé či jsem opatrná ve výběru oblečení“. Položky jsou hodnoceny na pětibodové škále od 0 „vůbec ne“ po 5 „velice“, tak aby odpověď vystihovala stav během posledních sedmi dnů [14,15]. Dotazník je stručný, jeho vyplnění trvá asi 10 min. Je vhodný pro využití v klinických studiích i v klinické praxi [14].

V rámci FACIT dále vznikla osmipoložková zkrácená verze dotazníku FBSI –  FACT Breast Symp­tom Index (2007) [16] a 16položková verze NFBSI‑ 16 –  NCCN‑ FACT Breast Symp­tom Index (2010) [17].

Dotazník SLDS‑ BC –  Satisfaction with Life Domains Scale for Breast Cancer

SLDS‑ BC je 32položkový sebeposuzovací dotazník, který posuzuje HRQOL v různých fázích onemocnění od sdělení dia­gnózy a léčbu po zotavování pa­cientky. Položky jsou hodnoceny na sedmibodové škále, kde dotazovaná osoba vybírá z obrázků obličejů („emotikonů“) od radostného (1) po velmi smutný (7). Hodnoceno je celkem pět oblastí: sociální fungování (zaměstnání, vztahy s blízkými, celková spokojenost), vzhled (vzhled, váha, životní energie), fyzické fungování (fyzická zdatnost, zdravotní komplikace spojené s léčbou, bolesti), komunikace s poskytovateli lékařské péče (komunikace s lékařem a dalšími zdravotnickými pracovníky) a oblast spirituality (důležitost a přínos osobní spirituality v léčbě) [18]. V porovnání s FACT‑ B nabízí uživatelsky příjemnější formát pro posuzování QOL a péče v různých fázích onemocnění v klinických podmínkách [7].

Dotazníky vztahující se k tělesnému sebeobrazu

BIBCQ –  Body Image after Breast Cancer Questionnaire

BIBCQ je 53položkový dotazník zaměřený na dlouhodobý vliv léčby karcinomu prsu na tělesný sebeobraz žen, zahrnující šest volitelných položek pro ženy s oběma prsy a dvě volitelné položky specifické pro ženy po mastektomii jednoho či obou prsů. Položky vytvářejí šest škál –  zranitelnost (citlivost k nemoci, např. „obávám se o své tělo“), tělesné stigma (potřeba skrývat své tělo, např. „vyhýbám se pohledu na jizvy po operaci“), omezení (pocity vnímané zdatnosti, např. „během dne se cítím ospalá“), hodnocení těla (spokojenost s postavou a vzhledem, např. „jsem spokojená se svou postavou“), viditelnost (obavy o viditelnost tělesných změn spojených s nemocí, např. „mám pocit, že se lidé dívají na moji hruď“) a hodnocení ruky operované strany (symp­tomy ruky a její vzhled, např. „mám potíže s bolestí ruky“).

Položky jsou hodnoceny na pětibodové škále, podle typu položky buďod 1 „rozhodně nesouhlasím“ po 5 „roz­-hodně souhlasím“, nebo od 1 „nikdy// téměř nikdy“ po 5 „vždy/ téměř vždy“. Dotazník je uživatelsky nenáročný, jeho vyplnění trvá méně než 10 min. Je vhodný pro výzkumné využití [19].

HBIS –  Hopwood Body Image Scale

HBIS je 10položkový dotazník zaměřený na zhodnocení změn v tělesném sebeobrazu pa­cientek s onkologickým onemocněním. Hodnocena je emocionální oblast (např. „cítím se atraktivní“), chování (např. „vyhýbám se lidem kvůli svému vzhledu“) a kognitivní oblast (např. „jsem spokojená se svým vzhledem“). Položky jsou hodnoceny na čtyřbodové škále, od „vůbec ne“ (0 bodů) po „velmi“ (3 body). Z hodnocení jednotlivých položek vyplývá celkové skóre dotazníku, které se pohybuje v rozmezí 0– 30 bodů, přičemž 0 bodů ukazuje na žádné symp­tomy/ distress. Dotazník vznikl ve spolupráci s EORTC, čtyři položky z HBIS byly začleněny do dotazníku ERORTC‑ QLQ‑ Br23. Je vhodný pro využití v klinických studiích [20].

PBIS –  Polivy Body Image Scale

PBIS je 13položkový dotazník zaměřený na zhodnocení psychologických dopadů mastektomie u pa­cientek s karcinomem prsu. Dotazník zjišťuje vnímání sebe sama ve vztahu k ostatním lidem a zahrnuje dimenzi tělesného sebeobrazu, sebepojetí a spokojenosti v intimních vztazích. Pa­cientky hodnotí položky na šestibodové škále, která se pohybuje od 1 „velmi nespokojena“ po 6 „velmi spokojena“. Dotazník byl odvozen ze starší škály tělesného sebeobrazu (Body Image Scale) [21].

Dotazníky vztahující se k chirurgickým zákrokům (mastektomii, konzervativní léčbě a rekonstrukci prsu)

MBROS‑ S –  Michigan Breast Reconstruction Outcomes Study –  Satisfaction Questionnaire

MBROS‑ S je sedmipoložkový sebeposuzovací dotazník, který byl vytvořen pro účely klinické studie. Posuzuje spokojenost pa­cientek, které podstoupily rekonstrukci prsu –  mastektomii. Pět položek dotazníku měří obecnou spokojenost (např. „celkově jsem s rekonstrukcí prsu spokojena“), dvě položky estetickou spokojenost s rekonstrukcí prsu (např. „velikost a tvar mých prsou jsou stejné“). Na pětibodové škále pa­cientky hodnotí položky od 1 „velmi spokojena“ po 5 „velmi nespokojena“ [22].

MBROS‑ BI –  Michigan Breast Reconstruction Outcomes Study –  Body Image Questionnaires

MBROS‑ BI je devítipoložkový sebeposuzovací dotazník vytvořený v rámci klinické studie. Posuzuje spokojenost pa­cientek, které dříve podstoupily mastektomii, s fyzickým vzhledem po rekonstrukci prsu. Položky (např. „cítím se atraktivní“ či „když se podívám na svou hruď, vzpomenu si na své onemocnění“) jsou hodnoceny na pětibodové škále od 1 „velmi spokojena“ po 5 „velmi nespokojena“. Z hodnocení jednotlivých položek vyplývá celkové skóre dotazníku, které se pohybuje v rozmezí 9– 45 bodů, přičemž čím vyšší počet získaných bodů, tím lépe je fyzický vzhled hodnocen [23].

BREAST‑Q

BREAST‑Q je nový sebeposuzovací dotazník, který se zaměřuje na oblast spokojenosti a HRQOL související s chirurgickými zákroky v oblasti prsou. Je vhodný pro využití v klinických studiích i v klinické praxi [24]. V současnosti existují čtyři specifické moduly dotazníku dle typu podstupovaného zákroku: augmentace, redukce, mastektomie a rekonstrukce po mastektomii. Ve vývoji je modul BREAST‑Q pro ženy s karcinomem prsu podstupujících konzervativní chirurgickou léčbu. Jednotlivé moduly dotazníku existují v preoperační a postoperační verzi, aby bylo možné zachytit změnu. Jednotlivé škály jsou na sobě navzájem nezávislé a je možné je administrovat samostatně. Dotazníky posuzují dvě hlavní oblasti. První je oblast HRQOL, kterou tvoří škály posuzující fyzický stav (pociťovaná bolest, problémy s pohybem), psychosociální oblast (tělesný sebeobraz, atraktivita) a oblast sexuality (hodnocení sexuální atraktivity, sebevědomí). Druhá je oblast spokojenosti pa­cientek, ve které jsou škály hodnotící spokojenost se vzhledem prsou, celková spokojenost s výsledkem zákroku a spokojenost s lékařskou péčí. Modul pro ženy, které podstoupily rekonstrukci prsu, obsahuje navíc ještě škály vztahující se k očekáváním, která mají pa­cientky od zákroku (např. očekávaná míra podpory zdravotníků, očekávaný vzhled prsou). Modul pro ženy, které podstupují mastektomii, obsahuje 37 položek v preoperační a 63 položek v postoperační verzi. Modul pro pa­cientky, které absolvují rekonstrukci prsu, obsahuje 42 položek v pre­operační a 116 položek v postoperační verzi. Položky ženy hodnotí dle jejich typu na čtyřbodové škále od 1 „velmi nespokojena“ po 4 „velmi spokojena“, tříbodové škále od 1 „nesouhlasím“ po 3 „rozhodně souhlasím“, pětibodové škále od 1 „nikdy“ po 5 „vždy“ a čtyřbodové škále od 1 „rozhodně nesouhlasím“ po 4 „rozhodně souhlasím“. Vyplnění celého dotazníku trvá asi 15 min [25].

BCTOS –  The Breast Cancer Treatment Outcome Scale

Dotazník BCTOS hodnotí pa­cientkami vnímané estetické a funkční výsledky léčby karcinomu prsu, které souvisí s HRQOL. Dotazník je určený ženám, které podstoupily konzervativní chirurgickou léčbu (BCT) a radioterapii. Obsahuje 22 položek, které hodnotí tři oblasti –  funkční, estetickou a oblast pociťované bolesti spojené s onemocněním a léčbou. Ženy posuzují položky na čtyřbodové škále, kde hodnotí vnímaný rozdíl mezi léčeným a zdravým prsem, od „žádný rozdíl“ po „značný rozdíl“ [26]. Podstatnou limitací dotazníku je, že není využitelný pro ženy s bilaterálním onemocněním [7].

MAS –  Mastectomy Attitude Scale

Dotazník MAS je 33položkový dotazník vytvořený v rámci klinické studie. Je zaměřen na postoje k mastektomii u žen, které ji podstoupily. Posuzuje sedm oblastí –  negativní pocity spojené s mastektomií, oblast sexuality, spokojenost se vzhledem, životní náhled, skrývání operovaného prsu, otevřenost k tématu mastektomie, vnímaná nutnost mastektomie. Jednotlivé položky ženy hodnotí na čtyřbodové škále od 1 „nesouhlasím“ po 4 „souhlasím“ [27,28].

Dotazníky, které se vztahují k chemoterapii nebo hormonální terapii

BCQ –  Breast Cancer Chemotherapy Questionnaire

BCQ je dotazník zkonstruovaný pro využití v klinických studiích specificky zaměřených na ženy, které právě absolvují (nebo v nedávné době absolvovaly) adjuvantní chemoterapii ve II. stadiu karcinomu prsu. Obsahuje 30 otázek, které posuzují sedm oblastí: oblast související se ztrátou vlasů, emocionální dysfunkce, fyzické symp­tomy, nesnáze a nepohodlí související s léčbou, únavu, nevolnost a životní pohodu. Odpovědi ženy vybírají na sedmibodové škále, kde podle typu položky hodnotí, jak často daný symp­tom či pocit prožívaly (od 1 „často“ po 7 „vůbec“, příp. od 1 „vůbec“ po 7 „často“), nebo jeho pociťovanou závažnost a obtíže v uplynulých dvou týdnech (od 1 „mnoho problémů nebo obtíží“ po 7 „žádné problémy nebo obtíže“). Vyplnění dotazníku zabere okolo 15 min [29].

BCPT –  Breast Cancer Prevention Trial Symp­tom Checklist

BCPT je 43položkový sebeposuzovací dotazník zaměřený na subjektivní hodnocení vedlejších účinků využívaný v klinických studiích preventivního využití tamoxifenu u žen ohrožených karcinomem prsu. Dotazník obsahuje seznam fyzických a psychických symp­tomů, které se při jeho užívání vyskytují. Hodnoceno je celkem osm oblastí –  návaly horka, nevolnost, kontrola močového měchýře, vaginální obtíže, bolesti muskuloskeletárního systému, kognitivní obtíže, problémy s váhou a bolesti paže [30,31]. Ženy odpovídají, zda se u nich příznak v uplynulých čtyřech týdnech vyskytl, či nikoli (ano/ ne). Pokud se symp­tom vyskytl, hodnotí dále jeho intenzitu na pětibodové škále od 0 „vůbec“ až po 4 „extrémně“ [30].

FACT‑ ES –  Functional Assessment of Cancer Therapy‑ Endocrine System

FACT‑ ES je sebeposuzovací dotazník zaměřený na posouzení subjektivně prožívaných vedlejších účinků hormonální léčby. Dotazník vznikl v rámci souboru HRQOL dotazníků pro nemocné v léčbě chronického onemocnění FACIT [32]. Čtvrtá verze dotazníku (2007) obsahuje čtyři subškály (24 položek) generického dotazníku FACT‑ G a 19 položek symp­tomové subškály FACT‑ ES. Ženy na pětibodové škále hodnotí, zda se u nich v uplynulých sedmi dnech vyskytly jmenované příznaky (např. „mívám návaly horka“ či „zažívám výkyvy nálady“) a jak byly intenzivní –  od 0 „vůbec“ až po 4 „velmi“ [33].

Dotazníky dostupné v ČR

V českém jazyce jsou v současné době dostupné výzkumné verze dotazníků organizací EORTC, FACIT a Mapi Research Trust. Jedná se o odborné překlady vytvořené v rámci těchto organizací určené k výzkumnému využití. Ačkoli originální metody prošly poměrně pečlivým validizačním procesem, jejich české ekvivalenty dosud neprošly procesem validizace v ČR. V rámci organizace FACIT byl do češtiny přeložen multidimenzionální dotazník FACT‑ B, jeho zkrácená verze FBSI a dotazník FACT‑ ES, který posuzuje subjektivně prožívané účinky hormonální léčby [34]. EORTC vytvořila český překlad generického HRQOL dotazníku určeného osobám s onkologickým onemocněním QLQ‑ C30, s modulem pro ženy s karcinomem prsu QLQ‑ BR23 [35]. Výzkumná organizace Mapi Research Trust disponuje českým překladem dotazníku BREAST‑Q, přeložen byl modul dotazníku určený ženám po mastektomii a následné rekonstrukci prsu [25]. V českém jazykovém a kulturním prostředí dosud nebyla vyvinuta metoda pro posouzení HRQOL žen s dia­gnózou karcinomu prsu.

Závěr

Obecným problémem sebeposuzovacích dotazníků specificky zaměřených na HRQOL žen s karcinomem prsu bývá absence jejich validizace. Rovněž je nedostatečně standardizována metodologie vývoje těchto nástrojů. V článku jsme předložili přehled 14 sebeposuzovacích dotazníků specificky zaměřených na HRQOL žen s karcinomem prsu, které prošly formálním vývojem a validizačním procesem. Představené dotazníky jsou ve většině případů využitelné v klinických studiích, ve kterých jsou porovnávány velké soubory dat, ale nejsou vhodné pro individuální využití v klinické praxi. Většina specifických nástrojů pro měření HRQOL u pa­cientek s karcinomem prsu nebyla prozatím přeložena do českého jazyka. V českém jazyce jsou dostupné výzkumné verze dotazníků vyvinuté v rámci velkých výzkumných organizací EORTC, FACIT a Mapi Research Trust, metody však dosud nebyly v ČR validizovány. V českém jazykovém a kulturním prostředí vyvinutá metoda pro posouzení HRQOL vztažené k onkologickému onemocnění prsu doposud neexistuje. Nedostatek nástrojů využitelných v našich podmínkách limituje možnosti výzkumu na poli HRQOL žen s dia­gnózou karcinomu prsu v ČR i klinickou péči o tyto pa­cientky. Současně se nabízí velký prostor pro validizační studie.

Tato práce byla podpořena grantem GA ČR P407/12/0607.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bi omedicínských časopisů.

Obdrženo: 11. 4. 2015

Přijato: 13. 8. 2015

Mgr. Kateřina Skřivanová

Ústav psychologie a psychosomatiky

LF MU

Kamenice 753/5

625 00 Brno

e-mail: kskrivan@med.muni.cz