Drug interaction and current clinical practice

Czech version

Authors: J. Holý; M. Pešková
Authors‘ workplace: Interní oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s.
Published in: Kardiol Rev Int Med 2015, 17(1): 70-75
Category: Internal Medicine

Overview

Drug interaction is defined as an elevation, lowering or other influencing of the effect of one drug by another drug or substance. The aim of the article is to describe undesired drug interactions that are a source of adverse effects, sometimes even life‑ threatening. The incidence of important drug interactions varies between 4% and 88%. The risk of drug interactions increases with the number of used drugs. According to the causing mechanism, drug interactions are divided into pharmaceutic, pharmacokinetic and pharmacodynamic, however, particular drug interactions can mutually overlap and combine. Pharmacokinetic drug interactions occur at the level of absorption, distribution and elimination that consists of biotransformation and excretion. At the level of biotransformation, induction or inhibition of enzymes of cytochrome P450 is very common. Most common inductors include rifampicin, most antiepileptic drugs, barbiturates, St John’s wort and smoking of cigarettes. Inhibitors include calcium channel blockers diltiazem and verapamil, amiodarone, most macrolide antibiotics and most azole antifungal drugs and grapefruit juice. The metabolic activity of enzymes of cytochrome P450 is in some cases influenced by polymorphism of the genes which code them. The most important polymorphic genes of cytochrome P450 which are routinely investigated are the genes of enzymes CYP2C9, CYP2C19 and CYP2D6. Clinically significant drug interactions are most often caused by warfarin. Since the prevalence of drug interactions will probably rise in future, it is necessary to increase the knowledge of the topic among professionals as well as the non‑professional public.

Keywords:
drug interactions – pharmacokinetics – pharmacodynamics – cytochrome P450 – pharmacogenetics – inhibition – induction

Sources

1. Perlík F. Klinická farmakologie v praxi. 1st ed. Praha: Triton 1999.

2. Martínková J, Chládek J, Mičuda S et al. Obecná farmakologie jako základ studia farmakologie experimentální a klinické. 1st ed. Hradec Králové: Olga Čermánková 2001.

3. Perlík F, Martínková J. Lékové interakce. Postgraduální medicína 2002; 4: 311– 317.

4. Souhrn údajů o přípravku Fevarin 100. [online] Dostupné z: http:/ / www.sukl.cz/ modules/ medication.

5. Stolberg SG. Heart drug withdrawn as evidence shows it could be lethal. [online] Available from: http:/ / www.nytimes.com.

6. Furberg CD, Pitt B. Withdrawal of cerivastatin from the world market. Curr Control Trials Cardiovasc Med 2001; 2: 205– 207.

7. Květina J, Fendrych Z. Farmakologické interakce. Praha: Avicenum 1978.

8. Katzung GB. Základní a klinická farmakologie. 2nd ed.Jinočany: H & H Vyšehradská, s. r. o. 2006.

9. Květina J, Grundmann M. Farmakologické interakce. Klin Farmakol Farm 2003; 1: 17– 21.

10. Šedivý J. Terapeutické monitorování hladin léčiv. Postgraduální medicína 2002; 4: 318– 323.

11. Suchopár J, Prokeš M, Oppeltová M et al. (Infopharm a.s. Praha). Kontrolní modul lékových interakcí INFOPHARM. [online] Dostupné z: http:/ / www.drugagency.cz.

12. Vigneron J, Gindre I, Daouphars M et al. Stabilis. [online] Available from: http:/ / www.stabilis.org.

13. Souhrn údajů o přípravku Vancomycin Hikma 500 a 1000 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. [online]. Dostupné z: http:/ / www.sukl.cz/ modules/ medication.

14. Souhrn údajů o přípravku Ketonal injekční roztok. [online] Dostupné z: http:/ / www.sukl.cz/ modules/ medication.

15. Souhrn údajů o přípravku Doxybene 100 mg měkké tobolky. [online] Dostupné z: http:/ / www.sukl.cz/ modules/ medication.

16. Souhrn údajů o přípravku Helicid 20 Enterosolventní tvrdé tobolky. [online] Dostupné z: http:/ / www.sukl.cz/ modules/ medication.

17. Souhrn údajů o přípravku SMECTA prášek pro perorální suspenzi. [online] Dostupné z: http:/ / www.sukl.cz/ modules/ medication.

18. Grundmann M. Lékové interakce II. Int Med Prax 2000; 2: 39– 40.

19. Rogers JF, Nafziger AN, Bertino AJ. Pharmacogenetics affects dosing, efficacy, and toxicity of cytochrome P450- metabolized drugs. Am J Med 2002; 113: 746– 750.

20. Slanař O. Genetický polymorfismus metabolismu léčiv. Postgraduální medicína 2002; 4: 324– 330.

21. Kousalová L, Baranová J, Anzenbacher P. Lékové interakce na úrovni cytochromů P450 – část 1. Interakce na úrovni CYP 3A4. Klin Farmakol Farm 2003; 17: 151– 157.

22. Špičák J. Léčba inhibitory protonové pumpy. Kardiol Rev Int Med 2014; 16: 214– 218.

23. Špinarová L, Vítovec J. Imunosupresivní léčba po transplantaci srdce. Kardiol Rev Int Med 2009; 11: 63– 65.

24. Souhrn údajů o přípravku Warfarin Orion 3 a 5 mg. [online] Dostupné z: http:/ / www.sukl.cz/ modules/ medication.

25. Kessler P. Porovnání warfarinu a nových antitrombotik z hlediska lékových interakcí. Klin Farmakol Farm 2012; 26: 74– 78.

26. Suchý D, Poklopová Z. Lékové interakce warfarinu s kardiovaskulárními léky. Klin Farmakol Farm 2005; 19: 41– 42.

27. Holý J, Havránek P. Zvýšení antikoagulačního účinku warfarinu s krvácivou komplikací vlivem interakce s fluvastatinem – kazuistika. Postgraduální medicína 2008; 10: 860– 862.

28. Holý J, Havránek P. Krvácení do trávicího traktu v důsledku lékové interakce warfarinu s ciprofloxacinem – kazuistika. Klin Farmakol Farm 2011; 25: 92– 94.

29. Lam MS, Ignoffo RJ, Meibohm B. Klinicky relevantní lékové interakce v onkologii. J Oncol Pharm Pract 2003; 9: 45– 85. doi: 10.1191/ 1078155203jp107oa.

30. Zieglmeier M, Hein T. Lékové interakce. Farmakoterapie v klinické praxi. 1st ed. Triton: Praha 2006.