#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

MEZIOBOROVÉ STANOVISKO (evidenční číslo ČSARIM: 23/2021)


Published in: Anest. intenziv. Med., 32, 2021, č. 3, s. 176-182
Category:

COVID-19 A OBNOVOVÁNÍ PLÁNOVANÝCH OPERAČNÍCH A DIAGNOSTICKÝCH VÝKONŮ S POŽADAVKEM ANESTEZIOLOGICKÉ PÉČE

Snižování počtu osob s průkazem nákazy SARS-CoV-2 vedlo k ukončení platnosti zákazu veškeré odkladné zdravotní péče. Ve většině zdravotnických zařízení dochází k postupnému obnovování poskytované (a v důsledku přijatých opatření odložené) zdravotní péče s cílem jejího obnovení v plném rozsahu v co nejkratší možné době. Na základě dostupných informací o vývoji nákazy SARS-CoV-2 v České republice, současného stavu odborného poznání o průběhu onemocnění covid-19 a s využitím dalších relevantních zdrojů k předmětné problematice formuluje mezioborová pracovní skupina své stanovisko k obnovování plánovaných terapeutických nebo diagnostických výkonů operační i neoperační povahy s požadavkem anesteziologické péče (dále jen jako elektivní operativa nebo operační výkony), k načasování operačních výkonů u pacientů po prodělaném onemocnění covid-19 a k související problematice.

Poznámka:

Materiál pokrývá problematiku plánované péče. Neodkladná péče je poskytována neprodleně bez ohledu na přítomnost nákazy SARS-CoV-2. Při průkazu nákazy SARS-CoV-2 (nebo při podezření na nákazu bez možnosti průkazu nákazy) u daného pacienta jsou od začátku poskytované péče aplikována veškerá systémová a individuální preventivní opatření k zamezení přenosu nákazy na jiné pacienty nebo zdravotnický personál. Dětská problematika není v materiálu explicitně uváděna a formulovaná stanoviska jsou podle názoru pracovní skupiny rámcově využitelná i pro dětskou populaci.

1. Epidemiologická a organizační východiska

1.1

Obnovení elektivní operativy a související anesteziologické péče (AP) je determinováno aktuálním situačním rámcem, který bude s maximální pravděpodobností trvat do konce roku 2021. Za rozhodující faktory určující rozsah a tempo obnovování elektivní operativy a související AP považujeme zejména následující:

a) v nemocnicích je nadále hospitalizován relativně velký počet pacientů s covid-19 nebo pacientů, kteří vyžadují hospitalizaci pro následky covid-19,

b) variabilní přítomnost virové nálože SARS-CoV-2 v populaci,

c) narůstající počet očkovaných osob v populaci,

d) vysoký podíl očkovaných zdravotnických pracovníků,

e) předpoklad dočasně snížené dostupnosti vybraných zdravotnických pracovníků v důsledku čerpání řádné dovolené nebo náhradního volna, které nebylo možno čerpat během vysoké zátěže nemocnic pečujících o pacienty s covid-19.

1.2

Obnovení rozsahu elektivní operativy je založeno na posouzení zejména následujících faktorů:

a) epidemiologická situace v příslušné oblasti (lokální, regionální nebo krajská),

b) proporce nutné kapacity (personální, prostorová, přístrojová aj.) k zachování péče o pacienty s covid-19,

c) dostupnost přiměřených ochranných osobních pomůcek,

d) dostupnost testovacích metod ke zjištění nákazy SARS-CoV-2,

e) možnost dodržení obvyklých standardů všech součástí poskytované zdravotní péče v rámci obnovení elektivní operativy.

1.3

Při stanovení plánu obnovování elektivní operativy doporučujeme těsnou spolupráci mezi pracovištěm oboru Anesteziologie a intenzivní medicína (AIM), koordinátorem intenzivní péče, zástupci chirurgických oborů a oddělením nemocniční hygieny a epidemiologie (nebo jeho organizačním ekvivalentem) v daném zdravotnickém zařízení.

1.4

Doporučujeme vznik institucionálního řízeného dokumentu, který pokrývá předmětnou problematiku stanoviska a vymezuje zásady poskytování plánované operační péče se zaměřením na pacienty po prodělání onemocnění covid-19 se zohledněním typu, velikosti a možností pracoviště.

1.5

Předchozí, epidemiologickou situací vynucené dlouhodobé omezení odkladné zdravotní péče vedlo mj. k odložení velkého množství plánovaných chirurgických výkonů. Obnovování elektivní operativy je spojeno s nárůstem požadavků na zajištění AP. V některých zdravotnických zařízeních může docházet v rámci snahy o maximální výkonnost a ekonomickou produktivitu k různě vyjádřeným projevům nátlaku na pracoviště oboru AIM, aby nebyly dodržovány (především personální a organizační) zásady bezpečné anestezie. Personální, technické a ostatní podmínky poskytování AP musí odpovídat zásadám bezpečné anesteziologické péče bez ohledu na povahu a/nebo typ zdravotnického zařízení, kde je AP poskytována (viz Doporučený postup ČSARIM Zásady bezpečné anesteziologické péče z roku 2017) - tento požadavek nelze relativizovat ani objektivně existující potřebou provedení co nejvyššího možného počtu (v důsledku epidemie covid-19 odložených) výkonů v co nejkratším možném termínu.

2. Načasování operačního výkonu u pacientů po prodělaném onemocnění covid-19

2.1

Načasování operačních výkonů u pacientů po prodělaném onemocnění covid-19 vychází z obecných zásad poskytování AP u pacientů po infekčních onemocněních.

2.2

Načasování provedení operačních výkonu u pacientů po prodělaném onemocnění covid-19 musí zohledňovat zejména:

a) tíži klinického průběhu onemocnění covid-19,

b) aktuální stav orgánových funkcí a očekávanou trajektorii jejich dalšího vývoje,

c) klinickou prioritu provedení předmětného výkonu,

d) povahu a náročnost plánovaného výkonu.

2.3

Provedení výkonu u pacientů s covid-19 v intervalu 4-7 týdnů od odeznění příznaků infekce SARS-CoV-2 je spojeno s vyšší morbiditou a mortalitou. Provedení plánovaného výkonu v této době nedoporučujeme, pokud nepřevažuje riziko z neprovedení výkonu.

2.4

Pacienti s přetrvávajícími symptomy se vztahem k prodělanému onemocnění covid-19 mají zvýšenou pooperační morbiditu a mortalitu i po 7 týdnech od infekce, nicméně další odložení výkonu by mělo být konzultováno s operatérem z pohledu posouzení poměru přínosu provedení zvažovaného výkonu vs. riziko zvýšené pooperační morbidity a mortality.

2.5

Plánovaný výkon by neměl být proveden u osob, které mohou být zdrojem nákazy pro své okolí. Posouzení bezinfekčnosti musí být v souladu s aktuálně platnými pravidly vydanými MZ nebo příslušnými odbornými společnostmi. V současné době jsou za neinfekční považováni pacienti po prodělání onemocnění covid-19, pokud splňují následující kritéria:

a) uplynulo minimálně 14 dnů od prvního pozitivního PCR testu,

b) alespoň 3 dny nejsou přítomny klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo trvající příznaky lze vysvětlit jinou příčinou.

2.6

Doba odložení výkonu by měla být využita pro dosažení maximální možné optimalizaci orgánových funkcí. Za minimální dobu k odložení plánovaného výkonu doporučujeme:

a) 4 týdny u bezpříznakových osob s průkazem nákazy SARS-CoV-2 (definováno od dne výsledku testu) nebo u pacientů po zotavení (definováno jako odeznění klinických příznaků) z lehkého průběhu, kde nebyly přítomny příznaky postižení plic (kašel, dušnost) s lehkými příznaky, které nepostihly plíce,

b) 6 týdnů u pacientů s průkazem nákazy SARS-CoV-2 a příznaky postižení plic (např. kašel, dušnost), kteří nevyžadovali hospitalizaci

c) 8-10 týdnů u pacientů s jakýmikoliv příznaky onemocnění covid-19, kteří mají současně diabetes mellitus nebo imunosupresi nebo byli hospitalizováni,

d) 12 týdnů u pacientů s onemocněním covid-19, kteří v průběhu onemocnění covid-19 vyžadovali přístrojovou podporu minimálně jedné orgánových funkcí.

Poznámka: Uvedené intervaly je nutno je vnímat výhradně jako orientační a rámcové, nikoliv jako nepodkročitelné. Rozhodnutí o konečném načasování výkonu zohledňuje především individuální posouzení poměru přínosu provedení výkonu ve srovnání s riziky jeho odložení.

2.7

Je-li pacient k plánovanému k výkonu pozitivně testován na přítomnost nákazy SARS-CoV-2, doporučujeme odložení výkonu do doby, kdy pacient splňuje aktuálně platná klinická a/nebo laboratorní kritéria bezinfekčnosti.

3. Předanestetické vyšetření u pacientů po prodělaném onemocnění covid-19

3.1

Rozsah laboratorních, zobrazovacích, funkčních nebo jiných konziliárních vyšetření u pacientů s údajem o nákaze SARS-CoV-2 vychází z obecných zásad určených pro všechny pacienty podstupující AP a je určen zdravotním stavem pacienta, volbou, anesteziologické techniky, povahou a naléhavostí plánovaného výkonu.

3.2

Předanestetické vyšetření v době přítomnosti virové nálože SARS-CoV-2 v populaci má obsahovat zhodnocení epidemiologické anamnézy (kontakt s nakaženou osobou během posledních 14 dní) a aktivní vyhledávání příznaků onemocnění covid-19 (např. zvýšená teplota, dušnost, kašel, ztráta čichu apod.) nevysvětlitelné s vysokou pravděpodobností jinou diagnózou. U pacientů plánovaných k operačnímu výkonu, kteří uvádějí kontakt s osobou s nákazou SARS-CoV-2 v posledních 14 dnech doporučujeme odložení výkonu minimálně o 14 dní.

3.3

Provedení jakýchkoliv doplňujících laboratorních, zobrazovacích, funkčních nebo jiných konziliárních vyšetření by mělo být vždy určován přínosem získaného výsledku z pohledu ovlivnění plánu AP. Prodělání nákazy SARS-CoV-2, včetně onemocnění covid-19 není automatickou indikací k žádnému vyšetření, pokud k němu není formulována jednoznačná klinická otázka, kterou má požadované vyšetření zodpovědět.

4. Testování na přítomnost nákazy SARS-CoV-2 u pacientů plánovaných k elektivní operativě

4.1

Rutinní testování všech pacientů na přítomnost nákazy SARS-CoV-2 před plánovanými výkony bez konzultace s Krajskou hygienickou stanicí (KHS) nebo lékařem oddělení nemocniční hygieny a epidemiologie (nebo jejich ekvivalentem) nedoporučujeme.

4.2

Předoperační testování doporučujeme především (nikoliv výlučně) v následujících situacích:

a) u osob/pacientů s klinickými příznaky onemocnění covid-19,

b) u osob/pacientů se zvýšeným rizikem nákazy (např. osoba je v karanténě, návrat z oblasti/zemí s vysokým výskytem nákazy nebo mutací apod.)

c) u osob bez příznaků onemocnění covid-19, zejména:

– výskyt nákazy SARS-CoV-2 v populaci přesáhne v příslušném kraji/regionu týdenní incidenci definovanou Ministerstvem zdravotnictví nebo KHS nebo oddělením nemocniční hygieny a epidemiologie nebo jiných k tomu určených subjektů,

– jde o vysoce rizikový výkon z pohledu klinického stavu pacienta či vlastní povahy výkonu, včetně četnosti a závažnosti pooperačních komplikací,

– pacient bude během hospitalizace v kontaktu s nemocnými s poruchou imunity (např. pacienti po transplantacích apod.).

4.3

U bezpříznakových pacientů indikovaných k testování doporučujeme preferovat PCR testy.

4.4

U pacientů po prodělaném onemocnění covid-19 se kontrolní PCR neprovádí (pozitivita může přetrvávat i řadu týdnů a není průkazem nakažlivosti). Výjimkou jsou osoby/pacienti, u kterých byla zjištěna přítomnost významné epidemiologické nebo klinické mutace viru SARS-CoV-2. Zde se izolace ukončuje po negativním PCR testu provedeném nejdříve po 14 dnech ode dne odběru prvního pozitivního testu.

4.5

Testování se neprovádí u osob, které prokazatelně prodělaly covid-19 v předchozích 6 měsících nebo byly očkovány proti covidu-19 a jsou více než 14 dnů po druhé dávce (v případě dvoudávkových vakcín), pokud nemají klinické příznaky onemocnění covid-19.

5. Očkování pacientů plánovaných k elektivní operativě

5.1

Očkování před plánovaným výkonem snižuje riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19 v perioperačním období a rovněž snižuje riziko přenosu nákazy od pacienta pro zdravotnický personál.

5.2

Při identické klinické prioritě načasování výkonu lze zvážit preferenci provedení výkonu, kde je vysoké riziko vzniku pooperačních komplikací a/nebo protrahované doby pobytu v nemocnici u osob, které jsou očkovány.

5.3

Při dostupnosti vakcíny doporučujeme očkovat (aspoň první dávkou) všechny pacienty, kteří jsou plánováni k operačnímu výkonu, kde je vysoké riziko vzniku pooperačních komplikací a/nebo protrahované doby pobytu v nemocnici. Interval mezi první dávkou vakcíny a provedením výkonu by měl být minimálně jeden týden.

6. Prevence nákazy SARS-CoV-2 při poskytování anesteziologické péče

6.1

U všech pacientů doporučujeme v průběhu poskytované AP důsledné dodržování obecných zásad prevence infekčních onemocnění.

6.2

U výkonů generujících aerosol doporučujeme používat přiměřené osobní ochranné pomůcky podle standardu daného pracoviště nebo zdravotnického zařízení.

6.3

Všem zdravotnickým pracovníkům oboru Anesteziologie a intenzivní medicína doporučujeme očkování proti nákaze SARS-CoV-2.

Pracovní skupina (abecedně):

• Beneš Jan

• Beran Jiří

• Černý Vladimír (editor)

• Divák Jan

• Dlouhý Pavel

• Dostál Pavel

• Holub Michal

• Husa Petr

• Chlíbek Roman

• Kala Zdeněk

• Koblížek Vladimír

• Macková Barbora

• Mach Dušan

• Roháčová Hana

• Ševčík Pavel

• Škola Josef

• Štourač Petr

• Vymazal Tomáš

Mezioborové stanovisko je vydáno pod hlavičkou ČSARIM z důvodu evidence v systému ČSARIM a pro potřeby citovatelné reference. Váha odborného názoru participujících lékařů reprezentujících jiné obory/odbornosti je identická.

Stanovisko bylo odsouhlaseno výborem ČSARIM dne 26. 5. 2021

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

předseda výboru


Labels
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care Medicine

Article was published in

Anaesthesiology and Intensive Care Medicine

Issue 3

2021 Issue 3

Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#