Profesor Peter J. Safar, MD (1924–2003) – neuvěřitelná životní dráha

Spolupracovníci a následovníci profesora Petera Safara, Ake Grenvik a Patrick Kochanek, přisoudili svému učiteli při popisu jeho celoživotního díla ojedinělou charakteristiku Michelangelo akutní medicíny. Podobně jako Michelangelo Buonarotti (1475–1564) je dodnes uznávaným nepřekonaným univerzálním výtvarným umělcem vrcholné renesance, když dokázal vytvořit ojedinělá nádherná díla sochařská, malířská, architektonická, a dokonce byl i básníkem, dosáhl anesteziolog Peter Safar během svého plodného života celosvětového uznání za vědecké zdůvodnění, vytvoření a všeobecné zavedení kardiopulmonální resuscitace a návazně na ni za zavedení a rozvíjení moderní přednemocniční a nemocniční neodkladné péče. Je původcem konceptu „resuscitace mozku“. Položil základy intenzivní a urgentní medicíny a významně se zasloužil o vědecké základy medicíny katastrof. V dobách studené války aktivně spolupracoval s moskevským akademikem V. A. Něgovským a jím vedeným Výzkumným ústavem obecné reanimatologie Akademie lékařských věd SSSR.

Úzce mnoho let spolupracoval s výzkumně pracujícími anesteziology bývalého Československa H. Keszlerem a se mnou. Peter Safar rozšířil své humanitární aktivity nad rámec medicíny do světové politiky. V době, kdy byl svět ohrožen jadernou katastrofou, zformoval organizaci Mezinárodní lékaři pro prevenci použití jaderných zbraní (International Physicians for Prevention of the Use of Nuclear Weapons). Byl zakladatelem Světové asociace pro medicínu katastrof a urgentní medicínu (World Association for Disaster and Emergency Medicine – WADEM) a Společnosti pro medicínu kritických stavů (Society for Critical Care Medicine) – dvou profesionálních organizací, které sdílejí jeho vizi o kontinuální lékařské péči.

Klíčová slova:
historie anesteziologie – kardiopulmonální resuscitace – resuscitace mozku – urgentní medicína – medicína katastrof