Obtížné dýchací cesty – prubířský kámen kvalityanesteziologické péče

Anesteziologové se v praxi příležitostně setkávají s obtížemi při zajišťování průchodnosti dýchacích cest. Tyto obtíže jsoubuď čekané, nebo nečekané a zahrnují obtížnou laryngoskopii, obtížnou nebo neúspěšnou intubaci a situaci nemožnéintubace a nemožné ventilace. Nesprávný anesteziologický postup v těchto situacích ohrožuje pacienty závažnými komplikacemi,hypoxemickým poškozením mozku nebo i smrtí. V zájmu snížení tohoto rizika musí anesteziologové ovládatsměrnice a algoritmy pro management obtížných dýchacích cest a být schopni je v případě potřeby účinně aplikovat.Teoretické znalosti a praktické schopnosti si anesteziologové osvojují a obnovují jednak nácvikem na modelech nebosimulátorech, jednak v denní praktické činnosti. Současný management obtížných dýchacích cest se zakládá primárně napoužití elastických zaváděcích katétrů, laryngeálních masek, fibrooptické bronchoskopie a koniotomie. V poslední doběbyla vyvinuta celá řada nových ventilačních a intubačních pomůcek, ale jejich užitečnost dosud nebyla jednoznačněpotvrzena. Důsledná aplikace algoritmů je snazší, jestliže jsou přizpůsobeny materiálním a personálním možnostema zvyklostem jednotlivých pracovišt’.V praxi současné anestezie by už nemělo být místo pro poškození pacientů v důsledkujejich obtížných dýchacích cest.

Klíčová slova:
algoritmus – obtížné dýchací cesty – fibrooptická intubace –laryngealní maska