#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Umělá plicní ventilace na pediatrických jednotkáchintenzivní péče


: M. Fedora 1;  utP. Koš 1;  Barnetovád. 2;  I. Fanta 3;  R. Hrdlička 2;  J. Kobr 4;  M. Prchlík 5;  V. Smolka 6;  Trávníček B. Vobruba V. 2 7;  P. Dominik 1;  M. Klimovič 1;  M. Šeda 1;  L. Marek 1;  M. Doleček 1
: ARO a ECMO centrum FN Brno, Dětská nemocnice, Brno 2 Dětská JIRP ARK FN Ostrava 3 JIRP Dětské kliniky IPVZ Nemocnice České Budějovice 4 JIRP Dětské kliniky FN Plzeň 5 JIRP Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a FTNsP Praha 6 JIRP Dětské klini 1
: Anest. intenziv. Med., , 2004, č. 3, s. 140-146
:

Cíl studie:
Cílem studie bylo zjistit incidenci ventilovaných dětí na zúčastněných pracovištích, základní demografická dataventilovaných dětí, používané ventilační režimy a jejich nastavení a letalitu ventilovaných dětí na JIP a její příčiny.Typ studie: Prospektivní observační multicentrická studie v období od 1. 2. 2002 do 30. 4. 2002.Místo studie: 7 jednotek intenzivní a resuscitační pediatrické péče nemocnic ČR.Materiál a metoda: Všechny děti ve věku 0–18 let přijaté na zúčastněná pracoviště, které vyžadovaly intubaci a umělou plicníventilaci.U všech pacientů byly zaznamenány demografické údaje (věk, hmotnost, pohlaví), původ základního onemocnění,závažnost stavu (Pediatric Risk of Mortality Score – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS),původ respiračního selhání, chronicita onemocnění, imunosuprese, délka ventilace, délka hospitalizace, použitý ventilačnírežim konvenční ventilace, nastavení ventilátoru, použití nekonvenční ventilace, acidobazická rovnováha a krevní plyny,alveolo-arteriální diference kyslíku – AaDO2, oxygenační index – OI, hypoxemické skóre – PaO2/FiO2, ventilační index – VI,poměr dechového objemu k mrtvému prostoru – Vd/Vt a dynamická poddajnost respiračního systému – Cdyn. Bylasledována letalita a příčiny úmrtí.Výsledky: Celkem144 dětí (42%dívek) bylo zařazeno do studie (23%všech přijatých pacientů).Průměrný věk byl 70 měsícůa průměrná hmotnost 23 kg. PRISM skóre a délka hospitalizace ventilovaných dětí byly dvojnásobné oproti průměrnýmhodnotám (11,7 vs 5,7, resp. 10,4 vs 4,8 dne).Průměrná délka ventilace byla 117 hodin,66%pacientů mělo mimoplicní původrespiračního selhání, 19 % pacientů bylo chronicky nemocných a 0,7 % pacientů imunosuprimovaných. Nejčastěji používanýmiventilačními režimy jsou tlakově regulovaná objemově řízená ventilace a BIPAP. Permisivní hyperkapnie a pronačnípoloha byly použity shodně u 8 % pacientů, nekonvenční ventilační postupy celkem u 13 % pacientů. Letalita souboru byla3,5%.Závěr: Děti vyžadující umělou plicní ventilaci tvoří 23%pacientů přijatých na pediatrické jednotky intenzivní péče.Závažnoststavu i délka hospitalizace jsou dvojnásobné oproti průměru, 66 % pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání.Tlakově regulovaná objemově kontrolovaná ventilace a BIPAP jsou nejčastěji používané ventilační režimy, nekonvenčníventilace byla použita u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5 %, hypoxie nebyla příčinou smrti u žádného pacienta.

Klíčová slova:
umělá plicní ventilace – intenzivní péče – děti

Full text is not available online.
If interested in a scan of this journal, contact NTO ČLS JEP.

Labels
Anaesthesiology, Resuscitation and Inten Intensive Care Medicine
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#