Diagnostika ventilátorové pneumonie (VAP)

Ventilátorová pneumonie (VAP) je definována jako nozokomiální pneumonie u nemocného invazivně ventilovaného délenež 48 hodin.Invazivní ventilací je míněna nutnost zajištění dýchacích cest tracheální intubací nebo tracheostomií. Nejčastějiuváděná incidence VAP u ventilovaných nemocných je v rozmezí 8–28 %. Hrubá mortalita VAP se pohybuje od 24–50 %,u VAP vyvolané rizikovými patogeny může dosahovat až 76 %. Nejčastějšími patogeny vyvolávajícími VAP jsou Enterobacteriaceae,Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus, nicméně etiologie VAP se variabilně mění v závislosti natypu nemocných v intenzivní péči, na délce hospitalizace, na předchozí antibiotické léčbě a na místní epidemiologickésituaci.Včasná a náležitá léčba významně zlepšuje léčebné výsledky, proto je klinickým cílem co nejrychlejší a nejspolehlivějšíidentifikace nemocných s VAP. Do současné doby však nebyla stanovena optimální diagnostická strategie a nebylodosaženo všeobecného konsenzu o volbě optimálních diagnostických metod pro stanovení diagnózy VAP.V přehledu jsou uvedeny nejčastěji užívané diagnostické metody VAP včetně radiologické diagnostiky, klinických kritérií,mikroskopického hodnocení sekretu z dýchacích cest, kvalitativního a kvantitativního hodnocení treacheálního aspirátu,nebronchoskopických invazivních metod odběru sekretu z dýchacích cest, bronchoalveolární laváže a chráněného stěru.Autoři uvádějí přesnost, výhody a rizika diagnostických metod. V současné době je zřejmé, že kvalitativní hodnoceníendotracheálního aspirátu je nejvíce senzitivní, zatímco kvantitativní invazivní bronchoskopické metody jsou více specifické.Je prokázáno,že diagnostická přesnost mikrobiologických metod je podstatně ovlivněna předchozí antibiotickouléčbou.V závěru autoři formulují osobní názor, že stanovení diagnózy VAP a rozhodnutí, zda zahájit nebo pokračovat v antibiotickéléčbě, by mělo vycházet z komplexního posouzení klinické pravděpodobnosti VAP (hnisavý tracheální sekret, plicní infiltrát,teplota, leukocytóza, zhoršení výměny plynů), z výsledků vyšetření sekretu z dýchacích cest (mikroskopický nález, kvalitativnívyšetření, semikvantitativní hodnocení s konzultací klinického mikrobiologa) a ze závažnosti klinické odpovědi organismuna infekci.

Klíčová slova:
ventilátorová pneumonie – epidemiologie – etiologie – patogeneze – diagnostické metody