Srdeční selhání v intenzivní péči

Srdeční selhání jako příčina 5 % všech přijetí k hospitalizaci je spojeno s nepříznivou dlouhodobou prognózou a vysokýmináklady na léčbu. Nemocní s kardiální dysfunkcí tvoří značnou část populace nemocných v intenzivní péči a přítomnostsrdečního selhání jako důsledku primárního poškozenímyokardu nebo v rámcimultiorgánového selhání se podílí na vysokémortalitě této populace nemocných.Za nejčastější příčinu srdečního selhání je považováno onemocnění koronárních tepen,vyšší výskyt je popisován v kombinaci ischemické choroby srdeční a arteriální hypertenze.V části zabývající se patofyziologií jsou uvedeny klíčové mechanismy rozvoje srdečního selhání, mezi kterými hrají hlavníroli trvale zvýšená aktivita sympatického nervového systému, osa renin-angiotenzin-aldosteron, vazopresin, endotelina skupina natriuretických peptidů. V další části je zmíněno současné pojetí definice, diagnostiky a doporučené terapiesrdečního selhání, vycházející z doporučení Evropské kardiologické společnosti. Plasmatické koncentrace hlavně natri-uretickýchpeptidů jsou dnes považovány za hlavní a v klinické praxi potenciálně využitelné markery nejen přítomnosti, alei stupně závažnosti srdečního selhání. Za doporučený standard pro diagnostiku kardiální insuficience je dnes považovánakombinace echokardiografického vyšetření srdce a stanovení sérové koncentrace natriuretického peptidu.Současná doporučení terapie srdečního selhání jsou stratifikována podle kritérií medicíny založené na důkazech. Léčbaakutního srdečního selhání je zaměřena především na optimalizaci dodávky kyslíku a energetických substrátů tkáním vevztahu k jejich metabolickým potřebám, a to bez současného zvýšení spotřeby kyslíku myokardem. Z farmak jsou v akutnífázi selhání uplatňována diuretika, vazodilatancia, látky zvyšující kontraktilitu (dobutamin, inhibitory fosfodiesterázy, novějilevosimendan ze skupiny farmak zvyšujících citlivost kardiomyocytů na intracelulární kalcium). V terapii chronickéhoselhávání je zdůrazněno včasné nasazení ACEI a betablokátorů. Zmíněny jsou i nefarmakologické možnosti terapie.

Klíčová slova:
srdeční selhávání – patofyziologie – diagnostika – terapie – doporučené postupy