"Zapínání a vypínání" zánětu

V překvapujícím zjištění objevili vědci z univerzity v Severní Karolíně rozhodující význam proteinu, o kterém se původně uvažovalo jako o přebytečném spouštěči určitých odpovědí imunitního systému. Vědci dříve uvažovali, že tento protein, označovaný jako TAB2, vyvolává zánět, tedy proces, který stimuluje hojení ran a předchází invazi škodlivých mikroorganismů. Uvažovali ovšem o tomto proteinu jako o neesenciálním v celém procesu, a to kvůli existenci příbuzného proteinu TAB3. Ten totiž dokáže funkci TAB2 jako aktivátoru zánětlivého procesu bez problémů zastat.

Ve studii publikované v lednu 2010 v Journal of Biological Chemistry však vědci prokázali, že podceňovaný TAB2 může být také nebezpečný. Spíše než aby fungoval jako pouhý spouštěč, slouží TAB2 také jako „vypínač“, který zánětlivý proces ukončuje. A pokud TAB2 v buněčných kulturách chybí nebo je vyřazen, zánětlivý proces pokračuje trvale dál a dál.

Příliš mnoho zánětlivé aktivity může mít na organismus samozřejmě škodlivý vliv. Zánětlivá aktivita je spojena s rozličnými chorobami včetně rakoviny, idiopatických střevních zánětů (IBD – inflammatory bowel disease) nebo psoriázy, a proto je cílem lékařů poznání regulačních mechanismů buněk. To totiž může do budoucna vést k vytvoření léku, který by se dokázal zaměřit na nepřiměřený zánět a zastavit jej.

Ve své studii vědci prokázali, že buňky, kterým chybí TAB2, mají prolongovanou zánětlivou odpověď. Za normálních okolností může být TAB2 charakterizován jako nosič proteinu TAK1 (= transforming growth factor β-activated kinase 1), který je blízký tumor necrosis faktoru (TNF), tedy cirkulující molekule, která je běžnou komponentou imunitního systému. Přenosem TAK1 k TNF se TAK1 aktivuje, čímž dojde k zahájení zánětlivé odpovědi.

V nepoškozeném systému může být tato zánětlivá odpověď rychle regulována. To má na starosti molekula PP6, která deaktivuje TAK1 a tím i celý zánětlivý proces. Ale pokud chybí nebo je vyřazen TAB2, nemůže PP6 TAK1 deaktivovat. Funkcí TAB2 je totiž přenos TAK1 dostatečně blízko k PP6, aby došlo k zastavení zánětu.

  (pes)

Zdroj:

1. J. Biol. Chem. 2010; 285: 2333–2339; DOI: 10.1074/jbc.M109.090522