Vliv očí na cirkadiánní rytmus
Není žádným tajemstvím, že kromě epifýzy se na udržení cirkadiánního rytmu podílí také nucleus suprachiasmaticus a retina. Jedním ze zájmů posledního výzkumu bylo vyhodnotit, jak se věkově závislé ztráty čirosti oční čočky a oblasti pupily odráží na "cirkadiánním vidění".
Není žádným tajemstvím, že kromě epifýzy se na udržení cirkadiánního rytmu podílí také nucleus suprachiasmaticus a retina. Jedním ze zájmů posledního výzkumu bylo vyhodnotit, jak se věkově závislé ztráty čirosti oční čočky a oblasti pupily odráží na "cirkadiánním vidění".
Pouze asi 1 % retinálních gangliových buněk patří mezi fotoreceptory. Přesto toto relativně malé množství buněk hraje zásadní roli v lidské fyziologii a zdraví. Buňky totiž exprimují fotopigment melanopsin (na rozdíl od tyčinek a čípků produkujících rodopsin), který je senzitivní na modré světlo. Modré světlo se na produkci melanopsinu podílí z 53 %, zatímco fototoxické fialové světlo pouze z 15 %. Zmíněné melanopsinové receptory regulují tvorbu hormonu melatoninu a komplexní systém melanopsin–epifýza–melatonin synchronizuje naše vnitřní vnímání času s vnějším časem.
Stárnoucí oko, respektive jeho buněčné elementy, je citlivější na krátkovlnné části světelného spektra. Takové oko pak v rámci své ochrany reaguje úbytkem lipofuscinu v pigmentovém epitelu sítnice a vlastní čočka reaguje vznikem katarakty, čímž se oko brání fototoxickému účinku modrého světla.
Pro srovnání je u desetiletého dítěte až 10× větší cirkadiánní vidění než u 95letého důchodce. Proto asi nikoho nepřekvapí, že právě u starších lidí jsou poruchy denního rytmu velmi časté. Jejich důsledkem pak mohou být psychovegetativní poruchy, deprese či poruchy srdečního a krevního oběhu.
Z tohoto důvodu se k léčbě popsaných poruch využívá i tzv. fototerapie. Pro udržení synchronizace fyziologicky nastavených vnitřních hodin s vnějším světem stačí denní osvětlení o intenzitě pouhých 200 luxů. Pro terapii poruch cirkadiánního rytmu je ale zapotřebí osvětlení o intenzitě přesahující 2 000 luxů. Teprve taková intenzita světla dokáže zastavit tvorbu melatoninu v epifýze.
(pes)
Zdroje:
- Br J Ophthalmol. 2008; 92 (11): 1439–1444
- Psychiatrie pro praxi. 2008; 9 (3): 112–114
- Scholtz, S.: Intraokularlinsen mit oder ohne Blaulichtfilter – wie tickt der Mensch mit blauem Licht?, DOZ 2/2008, str. 40–43.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Proč je karcinom ledviny v některých zemích častý a jinde ne? A jak je na tom Česko?
- Kterak AI a člověk vařili polévku aneb jak AI ovlivní chování člověka
- Nemoci přenášené komáry – nová rizika v Evropě
- Vlny veder škodí nejen přes den. Horké noci mohou přispět i k rozvoji CMP
- V čem spočívají největší hrozby dětské pornografie generované pomocí AI?