Vliv golimumabu na hladiny hemoglobinu u pacientů s revmatickým onemocněním
Chronická zánětlivá onemocnění s sebou často přináší anémii. Léčbou primárního onemocnění lze pozitivně ovlivnit i tuto sekundární poruchu.
Chronická zánětlivá onemocnění s sebou často přináší anémii. Léčbou primárního onemocnění lze pozitivně ovlivnit i tuto sekundární poruchu.
Golimumab je monoklonální protilátka cílící na tumor nekrotizující faktor α, která je schválená pro použití v indikaci revmatoidní artritidy (RA), psoriatické artritidy (PsA) a ankylozující spondylitidy (AS). U pacientů s tímto typem chorob se často vyskytuje anémie chronických chorob neboli anémie zánětu. Protože se na jejím vzniku podílí velkou měrou zánětové cytokiny, lze jejich ovlivněním pozitivně působit také na tuto sekundární poruchu. Na zhodnocení vlivu golimumabu na hladiny hemoglobinu u pacientů s RA, PsA a AS se zaměřili autoři americké studie.
Předkládaná práce je analýzou dat z pěti randomizovaných kontrolovaných studií, z nichž tři byly provedeny u pacientů s RA, jedna s PsA a jedna s AS. Práce zahrnuly celkem 2 303 pacientů, kteří dostávali 50 nebo 100 mg golimumabu subkutánně každé 4 týdny. Zároveň mohli být léčeni také metotrexátem (MTX). Ve skupině placeba dostávali MTX nebo jinou původní léčbu, ke studijní medikaci všichni pacienti. Za anemické byli považováni pacienti s hodnotami hemoglobinu pod normálem specifickým pro konkrétní věkovou skupinu a pohlaví. Pro rozlišení anémie smíšené etiologie a anémie zánětu byly využívány hladiny ferritinu (≥ 15 a ˂ 60 ng/ml vs. ≥ 60 ng/ml). Počáteční hladiny hemoglobinu byly porovnávány s hladinami ve 14. a 24. týdnu od zahájení léčby golimumabem, respektive placebem.
Na začátku léčby bylo v pásmu anémie 21 % pacientů s RA, 9 % pacientů s PsA a 15 % pacientů s AS. Z nich se u 24 %, 57 % a 25 % jednalo o anémii zánětu. U anemických pacientů došlo po 14 týdnech léčby k vzestupu hemoglobinu o 0,3 g/dl v kontrolní skupině a o 0,9 g/dl ve skupině golimumabu (P ˂ 0,001). Při rozdělení na pacienty s anémií smíšené etiologie (kontrolní skupina vs. golimumab: 0,4 vs. 0,7 g/dl; P = 0,305) a anémií zánětu (0,2 vs. 1,4 g/dl; P ˂ 0,001) byl vzestup hemoglobinu signifikantní pouze ve druhé skupině.
Golimumab vedl u anemických pacientů s revmatickým onemocněním k nárůstu hladin hemoglobinu. Vzestup byl statisticky významný pouze u pacientů s anémií zánětu.
(the)
Zdroj: Furst D. E. et al. The effect of golimumab on haemoglobin levels in patients with rheumatoid arthritis, psoriatic arthritis or ankylosing spondylitis. Rheumatology 2013; 52 (10): 1845–1855.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- S diagnostikou Parkinsonovy nemoci může nově pomoci AI nástroj pro hodnocení mrkacího reflexu
- Proč při poslechu některé muziky prostě musíme tančit?
- Chůze do schodů pomáhá prodloužit život a vyhnout se srdečním chorobám
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/44
- Je libo čepici místo mozkového implantátu?