Tenzní bolest hlavy je jako utažená obruč kolem čela
Tenzní bolesti jsou nejčastějším typem potíží s hlavou. Odhaduje se, že až polovina dospělých jimi trpí alespoň jednou za měsíc, postihují ale všechny věkové kategorie. Konstantní bolest po obou stranách hlavy někdy provází i tlak za očima. Nezpůsobujeme si potíže občas sami?
Tenzní problémy obvykle způsobují mírnou až středně těžkou bolest, často popisovanou jako tlak po celém obvodu lebky. Může být také doprovázena ztuhnutím šíje. Příznaky obvykle mizí během několika hodin, ale u těžších forem mohou trvat až několik dní. I když bolesti jsou mnohdy nepříjemné, obvykle nenarušují běžné denní aktivity.
Proč vlastně vzniká?
Přestože je přesná příčina tohoto typu bolesti hlavy neznámá, jsou objasněny různé mechanismy, které mohou být jejím spouštěčem. U každého jsou ale individuální. Nejčastěji se tenzní bolesti objevují při:
- stresu a úzkosti,
- přílišném namáhání zraku,
- špatném držení těla,
- únavě,
- dehydrataci,
- pití alkoholu,
- kouření,
- nadbytku kofeinu,
- nepravidelné stravě a vynechávání jídel,
- sedavém způsobu života,
- delším pobytu na příliš ostrém světle,
- určitých zvucích či vůních.
Tenzí bolesti patří mezi takzvané primární bolesti hlavy (společně s migrénou a tzv. cluster bolestmi). To znamená, že sama bolest je onemocněním, a ne příznakem jiné tělesné choroby.
Kdy se poradit s odborníkem
Většina osob trpí tenzními bolestmi jen čas od času, proto je obvykle možné je řešit i bez konzultace s lékařem. Ovšem jedinci, kteří s těmito obtížemi bojují často a kterým zasahují do běžného života, by měli odborníka vyhledat. Lze požádat o vyšetření a léčbu, která může pomoci frekvenci a intenzitu bolestí snížit. Určení diagnózy obvykle zahrnuje probrání historie vašich onemocnění, vyptání se na současné choroby, životní styl, stravu a další faktory, které se mohou na vzniku potíží podílet. Je také potřeba rozlišit tenzní bolesti od sekundárních, které jsou příznakem jiného onemocnění, a tudíž vyžadují specifickou léčbu. Bolesti hlavy s náhlým začátkem a jinými či zhoršenými obtížemi by měly být s lékařem konzultovány vždy a důkladně vyšetřeny. Zejména objeví-li se po úrazech hlavy spolu se slabostí, poruchami řeči či zmateností.
Deník napoví
Vyhýbat se výše uvedeným spouštěčům je obecně důležitou prevencí vzniku potíží a jejich návratů. Při tenzních bolestech je většinou možné stav zlepšit pouhou změnou životního stylu.
- Měli bychom eliminovat stres, například cvičením či relaxační masáží.
- Často též může pomoci vedení si tzv. deníku bolestí hlavy. Je užitečný zejména pro pacienty, kteří trpí často. Pomáhá odhalit, v jakých situacích a se kterým spouštěcím mechanismem bolest přichází.
- Léky, obsahující například ibuprofen či paracetamol, mohou ulevit krátkodobě. Je třeba to s nimi ale nepřehánět a neměli bychom je užívat více než 3× za týden. Jejich nadměrná konzumace totiž může vést k rozvoji tzv. bolestí hlavy z nadužívání analgetik.
- V těžších případech, které už je ale třeba konzultovat s lékařem, mohou být jako prevence vzniku bolestí předepsány i antidepresivní léky.
(cean)
Zdroj:
www.news-medical.net
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Polibek, který mi „vzal nohy“ aneb vzácný výskyt EBV u 70leté ženy – kazuistika
- AI může chirurgům poskytnout cenná data i zpětnou vazbu v reálném čase
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/40