Sexuální dysfunkce u mužů závislých na opiátech – komparativní studie heroinu, metadonu a buprenorfinu

Problematika sexuální dysfunkce u mužů závislých na opiátech se stala předmětem studie britských autorů. Jejich cílem bylo porovnat sexuální dysfunkci u mužů závislých na heroinu s těmi, kteří se léčili ze závislosti na opiátech pomocí metadonu nebo buprenorfinu.

Do studie bylo zařazeno celkem 91 pacientů, kteří byli v ambulantní péči komunitního protidrogového týmu v Birminghamu. Třicet z nich bylo závislých na heroinu, 33 pacientů užívalo metadon a 28 buprenorfin. Účastníci studie obdrželi speciální sebehodnoticí dotazník za účelem vyhodnocení sexuálních funkcí. Pro psychopatologické hodnocení byla použita krátká psychiatrická hodnoticí stupnice.

Pacienti uváděli širokou škálu sexuální dysfunkce (n = 90), a to: nízkou sexuální touhu (n = 38; 41,8 %), ztrátu sexuální fantazie (n = 17; 18,7 %), ztrátu ranní erekce (n = 25; 27,5 %), předčasnou ejakulaci (n = 54; 59,3 %) a ejakulaci s měkkým penisem (n = 67; 73,6 %). Méně pacientů na buprenorfinu (oproti těm, kteří užívali heroin a metadon) uvádělo ztrátu sexuální fantazie, ztrátu sexuální touhy, ztrátu erekce při pohybu, předčasnou ejakulaci (vše P < 0,05).

Výsledky studie poukázaly na to, že sexuální dysfunkce jsou u mužů užívajících opiáty běžné. Zároveň však bylo prokázáno, že vzhledem k méně pravděpodobným vedlejším účinkům se buprenorfin jeví významně vhodnějším než metadon či heroin.

Z klinické perspektivy je tedy velice důležité podotknout, že pacienti s opiátovou závislostí a ti, kteří jsou léčeni metadonem nebo buprenorfinem, by měli být rutinně dotazováni na přítomnost možné sexuální dysfunkce. Cílem je v tomto případě daný problém časně diagnostikovat a v případě potřeby provést vhodná vyšetření či eventuálně naplánovat i možnou léčbu.

(mik)

Zdroj: Addictive Disorders & Their Treatment. 6 (3): 137–143, září 2007.