Růstový hormon ve stomatologii může výrazně zkrátit dobu potřebnou pro implantaci zubů

Bylo prokázáno, že systémová aplikace růstového hormonu napomáhá regeneraci kostí a usnadňuje vznik pevného srůstu mezi zubním implantátem a kostí. Tento proces umožňuje snížit dobu čekání na umístění korunky, která nahrazuje v zubním implantátu chybějící zub.

Zubní implantáty jsou úspěšné v případě, že je možné, aby mezi kostní matrix a na ní upevněné korunce vzniklo stabilní, pevné a trvalé spojení.

Zubní implantáty jsou používány v protetické stomatologii. Existuje několik typů zubních implantátů, nejrozšířenější jsou osseointegrované implantáty, které využívají objevu švédského profesora Per-Ingvara Brånemarka. Ten zjistil, že titan může být spojen s kostí, pokud mají osteoblasty kontakt s drsným povrchem implantátu.

Osteointegrace vyžaduje novotvorbu kosti obklopující implantát. Jde o proces, při kterém musí docházet také k remodelaci kostní tkáně. Tento děj je iniciován osteoklasty, které usurpují kost a resorbují nekrotickou tkáň. Následná vaskularizace přitáhne potřebné buněčné elementy, osteoblasty, které vytvoří kostní tkáň schopnou interakce s vrstvou titaniumoxidu na povrchu implantátu, a tím umožní jeho integraci.

Cílem výzkumu lékařů z University of Granada bylo zlepšit odolnost implantátu a snížit dobu, po kterou je nutné čekat na nový implantát, a tím zlepšit kvalitu života pacienta. Biointegrace, což je vytvoření spojení mezi vlastní kostí a povrchem implantátu, byla při systémové aplikaci růstového hormonu výrazně usnadněna. Pod dohledem etické komise byla tato metoda zkoumána na třinácti psech.

Vědci dospěli k závěru, že při účincích na osteointegraci u zubních implantátů jde o synergické působení melatoninu a růstového hormonu.

(hak)

Zdroj: www.osseonews.com