Riziko vzniku tuberkulózy
Terapie antagonisty TNF je považována za rizikový faktor vzniku tuberkulózy u pacientů s autoimunitními zánětlivými chorobami, jako jsou revmatoidní artritida, ankylozující spondylitida, Crohnova nemoc, psoriáza a psoriatická artritida. Většina případů tuberkulózy se vyvine poměrně záhy po zahájení terapie a koresponduje s reaktivací latentní tuberkulózy.
Terapie antagonisty TNF je považována za rizikový faktor vzniku tuberkulózy u pacientů s autoimunitními zánětlivými chorobami, jako jsou revmatoidní artritida, ankylozující spondylitida, Crohnova nemoc, psoriáza a psoriatická artritida. Většina případů tuberkulózy se vyvine poměrně záhy po zahájení terapie a koresponduje s reaktivací latentní tuberkulózy. Vědecké organizace i lékaři proto nyní celosvětově doporučují screening pacientů na latentní tuberkulózu a její přeléčení ještě před započetím terapie antagonisty TNF
Se zvýšenou incidencí TBC infekce jsou spojeny všechny tři dostupné anti-TNF preparáty. Avšak předpokládá se rozdíl v incidenci tuberkulózy mezi infliximabem a etanerceptem, jak vyplývá ze zprávy FDA (Food and Drug Administration) ještě před zářím 2002, kdy žádná doporučení pro screening latentní TBC infekce neexistovala. V jedné ze studií totiž byla incidence TBC 28/100 000 pacientoroků pro etanercept a 54/100 000 pacientoroků pro infliximab. Obdobně čtyři registry prokázaly malé rozdíly v incidenci TBC, které ale nebyly statisticky signifikantní.
Pro adalimumab neexistují specifická epidemiologická data, ale výsledky fáze III a fáze IV klinických studií napovídají, že léčba tímto preparátem může zvýšit riziko vzniku TBC, podobně jako je tomu u infliximabu.
Cílem současné francouzské studie bylo určit riziko nově diagnostikovaných TBC infekcí spojených s užíváním TNF antagonistů. Během tříleté periody bylo shromážděno 69 případů tuberkulózy u pacientů, kteří byli léčeni anti-TNF monoklonálními protilátkami (anti-TNF mAb), a to z jakékoliv indikace. Pro každý případ pak jako kontrolní subjekty sloužili 2 pacienti léčení preparáty anti-TNF. Výchozím registrem byl French Research Axed on Tolerance of Biotherapies (RATIO), který vznikl ke shromažďování všech případů tuberkulózy u pacientů léčených anti-TNF mAb, a to v období od 1. ledna 2004 do 1. února 2007.
Celkem 40 pacientů mělo revmatoidní artritidu, 18 spondylartritidu, 9 zánětlivou kolitidu, 1 měl psoriázu a 1 Behcetovu chorobu. 36 z celkového počtu pacientů bylo léčeno infliximabem, 28 adalimumabem a 5 etanerceptem. Žádný z pacientů nedostával chemoprofylaxi. Standardizovaný podíl výskytu tuberkulózy (SIR) byl 12,2 a byl vyšší pro terapii infliximabem a adalimumabem než pro terapii etanerceptem (18,6 a 29,3 versus 1,8). Dalšími rizikovými faktory byly věk, první rok léčby anti-TNF mAb a narození v endemické oblasti.
Závěrem lze říci, že riziko vzniku tuberkulózy je vyšší u pacientů léčených anti-TNF mAb než u pacientů, kteří dostávají léčbu solubilním TNF receptorem.
(pes)
Zdroj: F. Tubach, Arthritis and Rheumatism, Vol. 60, No. 7, July 2009, pp 1884–1894; DOI 10.1002/art.24632
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Tisícileté topoly, mokří psi, stárnoucí kočky a ospalé octomilky – „jednohubky“ z výzkumu 2024/41
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Menstruační krev má značný diagnostický potenciál, mimo jiné u diabetu
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul