Podávání biologik v těhotenství u žen se zánětlivým střevním onemocněním

Biologika jsou efektivní terapií, která je čím dál častěji používána v terapii zánětlivých střevních onemocnění (IBD). Informace o efektu biologik na průběh a výsledky těhotenství jsou důležitým tématem, zejména proto, že IBD se poměrně často vyskytují ve věku, který se překrývá s reprodukčním obdobím ženy. 

Obecně se ženám s IBD doporučuje otěhotnět v klidovém období onemocnění, protože to může snižovat riziko komplikací spojených s těhotenstvím (například předčasného porodu či nízké porodní hmotnosti dítěte). Efektivní kontroly aktivity onemocnění lze dosáhnout řadou různých medikamentů, které mohou zahrnovat také biologika. Mezi nejčastěji používaná biologika v terapii IBD patří infliximab, adalimumab, certolizumab pegol a golimumab.

U ženy s IBD užívající biologickou léčbu, která otěhotní, či při zvažování nasazení biologické léčby u již těhotné ženy, jde vždy o rozhodnutí založené na daném případě. Zatím nejsou známy krátkodobé i dlouhodobé důsledky podávání biologik těhotným, protože to nebylo zkoumáno systematicky.

V roce 2013 provedli gastroenterologové a epidemiologové průzkum literatury s cílem posoudit užívání antiTNF-alfa terapie v průběhu těhotenství žen s IBD. Cílem bylo posoudit, zda tato biologická léčba může zvýšit riziko spontánního potratu, předčasného porodu, porodu mrtvého dítěte či výskyt vrozených malformit, popřípadě zda může mít vliv na výskyt infekcí u novorozenců. Z 552 článků a abstraktů bylo na podkladě předem určených kritérií vybráno 58, které byly zahrnuty do systematické analýzy. Žádný z těchto článků bohužel nebyl výsledkem randomizované kontrolované studie.

Dle této analýzy se nezdá, že by inhibitory TNF-alfa měly vliv na výsledky těhotenství žen s IBD či na stav novorozence (vrozené vady či zjevná imunosuprese). Další data pak nepotvrdila zvýšený výskyt infekce v prvním roce života u dětí matek s IBD léčených biologiky, a to ani při jejich kombinací s imunomodulátory.

Tento přehled nenašel spojení mezi podáváním inhibitorů TNF-alfa u žen s IBD a zhoršenými výsledky těhotenství či zvýšeným výskytem kongenitálních abnormit. Autoři nicméně i přesto doporučují, aby podávání biologik bylo v těhotenství přerušeno, pokud je IBD ve stadiu remise, přičemž by měla být používána stejná kritéria pro vysazení jako u jiných pacientů. Nekontrolovaná IBD může znamenat pro matku a dítě větší riziko než potenciální rizika, která by mohla být spojená s podáváním inhibitorů TNF-alfa. Nicméně pokud byla biologika v těhotenství podávána, mělo by být u novorozenců pozdrženo podávání živých vakcín do doby, kdy nejsou biologika již dále prokazována v krvi dítěte.

(eza)

Zdroj: Nielsen O. H. et al. Safety of TNF-α inhibitors during IBD pregnancy: a systematic review. BMC Med 2013; 11: 174.