Patogeneze morbus Bechtěrev

Ankylozující spondylitida (AS) je chronické zánětlivé onemocnění, mezi jehož komplikace patří zejména funkční postižení sakroiliakálního skloubení a axiálního skeletu. Ačkoliv existují rasové a geografické rozdíly v prevalenci tohoto onemocnění, vystupuje zde silná familiární závislost, zejména u osob s pozitivitou HLA B27. Co však zůstává nedostatečně definované, je základní patogenetický mechanismus, kterým choroba vzplane u geneticky vnímavých jedinců.

Antigen HLA B27 je součástí tzv. MHC komplexu (= hlavní histokompatibilní komplex), jehož základní funkcí je prezentace endogenních peptidů receptoru cytotoxických (CD8+) T-lymfocytů. A ačkoliv je genetická asociace HLA B27 s ankylozující spondylitidou nezpochybnitelná, bylo prokázáno, že odpovídá jen za přibližně 20–40 % celkového genetického rizika. Celý MHC pak ukazuje na riziko kolem 40–50 %.

Různé varianty genů kódující jednotlivé HLA antigeny se nazývají alely. Je popsáno asi 25 subtypů alel, nejčastější je subtyp B*2705, který je ze všech nejvíce asociován právě s AS. Kromě ankylozující spondylitidy je u této alely zmiňována i spojitost s dalšími spondyloatropatiemi, jako s reaktivní artritidou, psoriatickou artritidou či přední uveitidou. Další relativně časté subtypy jsou B*2701, B*2702, B*2704 a B*2707. Naopak B*2706 a B*2709, které jsou běžné v jižní Asii a na Sardinii, s AS asociovány nejsou.

Existuje množství hypotéz pro vysvětlení chorobného rozvoje AS. Někteří autoři navrhují vysvětlení, že B27 váže specifické patogenní peptidy a prezentuje je cytotoxickým T-lymfocytům. Jiní předpokládají, že vzniká defektní (tzv. homodimerní) molekula B27, a tím i porucha ve funkci B27. Výsledkem je pak snížení prahu aktivace imunitního systému.

Aktuálně rozvíjenou hypotézou je předpoklad kombinace imunogenetické predispozice a spouštěcích mechanismů zánětlivých, infekčních či biomechanických. Silná asociace s přítomností HLA B27 může vyústit v rozličné molekulární abnormality od artritogenních peptidů k abnormální autoimunitní stimulaci či mikrobiální toleranci. Předpokládá se i role předcházející infekce, která však dosud nebyla plně objasněna, jako v případě ostatních séronegativních spondyloartropatií.

(pes)

Zdroj: Neurosurgery Focus, 2008; 24 (1): E3.