Pacienti se střední až těžkou psoriázou dosahují během pokračování v přerušené léčbě etanerceptem remise

Psoriáza je chronické zánětlivé kožní onemocnění, pro které jsou typické opakované remise a opětovný výskyt erytematózních a šupinkovitých lézí. Přístup k pacientům s psoriázou proto vyžaduje individualizovaný léčebný režim. Cílem terapeutického režimu pro psoriázu je poskytnout optimální účinnost léčby společně s flexibilním léčebným schématem, které může zahrnovat i přestávky v průběhu léčby.

Cílem studie francouzských lékařů pod vedením prof. Ortonna bylo zjistit, zda se odpověď na léčbu dostaví i u pacientů, kteří byli zpočátku léčeni etanerceptem a poté léčbu přerušili, aby se k ní posléze opět vrátili.

Do studie prováděné metodou post-hoc analýzy bylo zařazeno 226 pacientů s mírnou až těžkou psoriázou. Pacientům byl podáván etanercept v dávce 50 mg s. c. do doby, než se dostavila klinická odpověď. Poté byla léčba přerušena a eventuálně došlo k relapsu onemocnění. Následně byli pacienti znovu léčeni – etanercept byl pak podáván v dávce 25 mg s. c. dvakrát týdně.

Po opakovaném podávání etanerceptu bylo zjištěno procentuální zastoupení pacientů, kteří dosáhli méně než 2 bodů ve skóre PGA (Physician Global Assessment), hodnotícím aktivitu psoriázy. To odpovídá čisté, téměř čisté nebo mírně postižené pokožce. Byla zjišťována také spokojenost pacientů během úvodní léčby a první opakované léčby. Celkem 187 (83 %) pacientů dosáhlo klinického zlepšení na PGA nižší než 2 v průběhu opakované léčby.

Závěrem je možné říci, že u pacientů s psoriázou, kteří byli opakovaně léčeni etanerceptem v dávce 25 mg dvakrát týdně, došlo k účinné klinické odpovědi, kterou pacienti sami považovali za uspokojivou. Flexibilní léčebný režim je výhodou pro pacienty i dermatology, neboť umožňuje individualizovanou péči.

(hak)

Zdroj:

1. J.-P. Ortonne et al.: Patients with moderate-to-severe psoriasis recapture clinical response during re-treatment with etanercept. British Journal of Dermatology, 2009: Volume 161, Issue 5 , Pages 1190–1195. DOI: 10.1111/j.1365-2133.2009.09238.x