Ovlivňují klinické charakteristiky pacientů dávku buprenorfinu?

Buprenorfin patří již k zlatému standardu léčby opiátové závislosti. Nicméně určit jeho optimální dávkování není vždy jednoduché a může to být ovlivněno řadou faktorů. Optimalizace dávky by tak mohla zásadním způsobem ovlivnit i výsledky terapie.

V zářijovém vydání American Journal of Drug and Alcohol Abuse byla publikována zajímavá práce amerických autorů zabývající se vzájemnou souvislostí mezi klinickými charakteristikami pacientů a dávkou buprenorfinu užívanou v terapii opiátové závislosti.

Ve zmiňované studii bylo po třech týdnech flexibilního dávkování 516 účastníků studie rozděleno podle dávky buprenorfinu užívané v posledním týdnu, přičemž 9,3 % jedinců obdrželo v posledním týdnu dávku 8 mg buprenorfinu, 27,3 % obdrželo 16 mg a 63,4 % pak 24 mg buprenorfinu.

Autoři studie při důkladné analýze zjistili, že skupiny užívající v posledním týdnu odlišné dávky buprenorfinu se navzájem lišily ve vstupních charakteristikách, a to včetně vzdělávání, užívání heroinu, způsobu aplikace drog, abstinenčních příznaků a symptomů bažení. Tyto skupiny se lišily i v míře užívání opiátů v průběhu čtyř týdnů, přičemž nejnižší míra užívání byla zaznamenána ve skupině s dávkou 8 mg buprenorfinu, zatímco nejvyšší pak ve skupině s dávkou 24 mg (p < 0,0001).

Skupiny jedinců užívající v posledním týdnu rozličné dávky buprenorfinu se tedy lišily jak demografickými charakteristikami, tak charakteristikami vyplývajícími ze samotné drogové závislosti. Skupina, která užívala v posledním týdnu nejvyšší dávku buprenorfinu, vykazovala také nejvyšší míru užívání opioidů. Autoři předpokládají, že tato zjištění by mohla přispět k vytvoření klinických doporučení týkajících se úpravy dávky buprenorfinu v léčbě opiátové závislosti. Nicméně bude zapotřebí dalších studií, které by zahrnovaly i náhodné přiřazení dávky podle vstupních charakteristik pacientů.

(mik)

Zdroj: Hilhouse M., Canamar C. P., Doraimani G., et al. Participant characteristics and buprenorphine dose. Am J Drug Alcohol Abuse. 2011 Sep; 37 (5): 453–9; doi: 10.3109/00952990.2011.596974.