Když už přijde řada na stomii...
Je třeba si říct, že založením stomie život pro pacienta nekončí. Moderní pomůcky jsou vyrobeny tak, aby působily velmi nenápadně. Při dobré péči o stomii se o ní okolí nemusí vůbec dozvědět, i když rozhodně není za co se stydět.
Průběh Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy je u každého nemocného odlišný. Základem je medikamentózní léčba, která by měla onemocnění udržet v klidovém stadiu – v tzv. remisi.
U některých nemocných ale nelze chorobu zvládnout konzervativně a je nutná operace. V některých případech je nutné chirurgicky zavést vyústění střeva – stomii. Lidé se stomií pak s sebou musí nosit sáček, do kterého odchází střevní obsah. Někdy jde o dočasné opatření, jindy je stomii nutné ponechat až do konce života. V každém případě je ale třeba, aby byl nemocný člověk na možnost, že mu bude zavedena stomie, připraven. Měl by být také upozorněn na to, že kvalita jeho života nebude tímto zákrokem nijak narušena.
- Čtěte také:
Stomie mi zachránila život. Ale co dál?
na stránkách www.Léčba-Rakoviny.cz
Vzhledem k tomu, že ulcerózní kolitida postihuje především konečník, bývá nezbytné odstranit nemocnou část tlustého střeva včetně části konečníku. Podle závažnosti onemocnění je možné přeťaté úseky střeva znovu napojit, buď rovnou během operace, nebo po určitém meziobdobí. Nejhorší variantou je vytvoření trvalého vývodu bez naděje na budoucí napojení střeva na řitní otvor.
U Crohnovy nemoci není stomie definitivním řešením, postižen může být jakýkoliv úsek střeva, a proto nelze vyloučit, že se pacient nebude muset za několik let po úspěšném chirurgickém výkonu podrobit další operaci.
Proč stomie?
Pro všechny pacienty je představa umělého vývodu ze střeva na stěně břišní děsivá. Pro zdravého člověka dokonce zcela nepochopitelná. Je třeba si ale představit, jaké utrpení nemocné tlusté střevo svému nositeli způsobuje. Proto se nakonec většina pacientů s nezvladatelnou ulcerózní kolitidou přikloní k vytvoření stomie.
Vývod ze střeva se obvykle umísťuje do levého nebo pravého podbřišku. Do kůže se vyřízne otvor, do kterého se potom všije přerušené střevo tak, že střevní obsah je odváděn směrem ven.
Existují dva hlavní typy stomie: stomie vytvořená z tenkého střeva a stomie z tlustého střeva. Výběr typu závisí na stupni a rozsahu postižení střeva.
- Vývod z tenkého střeva je méně příjemný, protože střevní obsah je v tomto oddílu zažívací trubice řídký a agresivní, navíc vytéká ze stomie trvale.
- Stomie z tlustého střeva odvádí střevní obsah podobný stolici, který se vyprazdňuje několikrát denně.
Péče o stomii
V dnešní době je na trhu k dostání mnoho moderních pomůcek určených k péči o stomii. V první řadě je to výběr různých typů záchytných sáčků, ve kterých se střevní obsah zadržuje. Dále jsou k dispozici přípravky na ošetřování kůže v okolí stomie a další pomůcky.
Pacient se musí naučit o stomii starat. S výukou napomáhá specializovaná stomická zdravotní sestra. Ta pacienta seznámí se všemi možnostmi ošetřování vývodu, doporučí mu vhodné přípravky. Dále pacienta sleduje a pomáhá mu s každodenními drobnými obtížemi.
Je třeba si říct, že založením stomie život pro pacienta nekončí. Moderní pomůcky jsou vyrobeny tak, aby působily velmi nenápadně. Při dobré péči o stomii se o ní okolí nemusí vůbec dozvědět, i když rozhodně není za co se stydět. Pacient může vykonávat prakticky všechny běžné aktivity. A to v případě ulcerózní kolitidy dokonce lépe, než před operací. Nemocní s umělým střevním vývodem zakládají různé kluby, kde se setkávají lidé s podobnými problémy a mohou si tak navzájem vypomoci.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Polibek, který mi „vzal nohy“ aneb vzácný výskyt EBV u 70leté ženy – kazuistika
- AI může chirurgům poskytnout cenná data i zpětnou vazbu v reálném čase
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/40