Hypnotika jsou látky se schopností navodit spánek, sedaci, popřípadě i anxiolýzu. Přestože každá jejich skupina ovlivňuje jiné receptory, mají agonistický účinek na GABA/benzodiazepinový receptorový komplex.
Ve vztahu k závislosti byla nejvíce riziková první generace hypnotik, a to zejména skupina barbiturátového typu. Jejich preskripce byla pro značné riziko vzniku závislosti a letalitu při jejich předávkování omezena. Po jejich vysazení dochází ke zmnožení REM fáze spánku a vzniku rebound insomnie. Bylo by chybou nezmínit jejich tlumivé účinky na dechové centrum. Po delší době užívání a jejich náhlém vysazení dochází ke vzniku život ohrožujícího abstinenčního syndromu, který je doprovázen deliriem a epileptickými paroxyzmy.
Druhá – benzodiazepinová – generace hypnotik snižuje počet nočních probuzení, prodlužuje dobu spánku cca o jednu hodinu a urychluje usínání. Bývá využíván i její účinek anxiolytický, antikonvulzivní a myorelaxační. Spánek je prodlužován téměř výhradně posílením druhého, nonREM stadia – lehkého spánku. Vyznačují se následujícími nežádoucími účinky: narušují fyziologickou architekturu spánku, způsobují silnou denní sedaci, tlumí respirační centrum, vedou ke vzniku závislosti, po vysazení dochází k rebound insomnii a narušují kognitivní funkce. Třetí generaci hypnotik (takzvaná „Z“-hypnotika) tvoří přípravky Zolpidem, Zopiclon a Zaleplon. Tyto preparáty taktéž ovlivňují receptory benzodiazepinového typu. Po jejich užívání byla popsána anterográdní amnézie a rebound insomnie. I u těchto preparátů vzniká jisté riziko závislosti, jsou proto určeny ke krátkodobé nebo přerušované terapii.
V současné době jsou na trhu přípravky na bázi melatoninu. Melatonin je hormonem epifýzy a jeho výkyvy v sekreci určují cirkadiánní rytmus spánek/bdění. Melatonin se uplatňuje v dlouhodobé terapii pacientů s narušenou kvalitou spánku. Při jeho užívání totiž nedochází k rozvoji závislosti a nenarušuje kognitivní funkce.
(peta)
Zdroj: Nevšímalová S., Šonka K. a kol. Poruchy spánku a bdění. Praha: Maxdorf Jessenius, 1997 : 90–98. Avery D., Lenz M., Landis C. Guideliness for prescribing melatonin. Ann Med 1998; 30 : 122–130.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
