Golimumab v léčbě psoriatické artritidy – pět let sledování

Předkládaný článek shrnuje výsledky po pěti letech trvání klinické studie fáze 3 GO-REVEAL, která hodnotila dlouhodobou účinnost a bezpečnost golimumabu u psoriatické artritidy (PsA).

Do studie bylo zahrnuto 405 pacientů s aktivní PsA, kteří nebyli předtím léčeni biologickými preparáty. PsA byla definována jako přítomnost tří oteklých a tří bolestivých kloubů. Pacienti byli náhodně zařazeni do jedné ze tří větví – užívání placeba (Pl), golimumabu 50 mg (G50) nebo golimumabu 100 mg (G100) podkožně každé čtyři týdny. Současně byli pacienti podle další užívané medikace rozděleni do skupiny se současnou terapií metotrexátem (MTX) nebo bez ní (bMTX). V 16. týdnu studie bylo možné změnit typ léčby, pokud nebyla účinná (pacienti ze skupiny s placebem mohli být dále léčeni G50, pacienti s G50 pak G100). Ve 24. týdnu pak byli všichni pacienti z placebové větve přeřazeni do větve G50. V dalším průběhu tedy všichni pacienti dostávali G50 nebo G100. Od 52. týdne bylo možné dávku u pacientů s G50 individuálně navýšit nebo ponechat.

Účinnost golimumabu podle jednotlivých kritérií

K hodnocení celkové účinnosti golimumabu na PsA bylo využito kritérií American College of Rheumatology (ACR20, ACR50, ACR70). Odpověď na golimumab byla ve studii podle všech těchto kritérií velmi dobrá.

Vliv na entezitidu byl hodnocen pomocí maastrichtského indexu modifikovaného pro PsA. Při vstupním vyšetření byla entezitida přítomna u 77 % pacientů a již v týdnech 14 a 24 bylo u léčené skupiny dosaženo statisticky významného zlepšení oproti skupině s placebem. Toto zlepšení přetrvávalo po celou dobu trvání studie.

Daktylitidy, které mohou rovněž být součástí PsA, jsou velmi obtížně ovlivnitelné standardní terapií. K hodnocení efektu na daktylitidu byl ve studii využit procentuální pokles daktylitického skóre. Na začátku sledování mělo daktylitidu 34 % pacientů. Ve 256. týdnu studie se daktylitické skóre zlepšilo ve všech třech větvích. Statisticky významná odpověď byla v léčených skupinách (G50 nebo G100) patrná již od 14. týdne.

Postižení kůže (psoriáza kůže a nehtů) související s PsA bylo ve studii hodnoceno podle Psoriasis Area and Severity Index (PASI50, PASI75 a PASI90). Odpověď na léčbu golimumabem byla i u kožního postižení velmi dobrá, rozdíl mezi G50 a G100 byl nevýznamný. Zlepšení bylo patrné od 24. týdne až do konce studie.

Z hlediska rentgenové progrese byl příznivý vliv patrný ve všech třech větvích, k hodnocení byla využita změna celkového skóre Sharp/van der Heijde modifikovaného pro PsA (PsAmSHS). Ve skupině s placebem nedošlo k rentgenové progresi, nicméně ve větvích, kde byli pacienti od počátku léčeni golimumabem, došlo dokonce k poklesu PsAmSHS (změna ve skupině G50 – 0,39 ± 2,04, ve skupině G100 – 0,32 ± 1,87). Tento fakt podporuje koncepci časného nasazení biologické léčby u aktivních forem PsA.

Posledním kritériem, podle kterého byla účinnost golimumabu u PsA hodnocena, bylo dosažení stavu „minimální aktivity onemocnění“ (MDA – minimal disease activity). Pacienti byli rozděleni na ty, kteří nikdy nedosáhli stavu minimální aktivity, a ty, u nichž stav minimální aktivity dlouhodobě přetrvával (perzistující stav MDA). Na konci placebové fáze dosáhlo MDA v placebové skupině 7,7 % pacientů a v kombinované aktivní skupině 28,1 % pacientů. Ve 256. týdnu to bylo v původně placebové skupině 44,2 % a v obou aktivních skupinách 51,7 %.

Závěr

Dle pětiletých výsledků studie GO-REVEAL je golimumab účinný v léčbě PsA u pacientů, u kterých selhala léčba jinými chorobu modifikujícími léky. Příznivě ovlivňuje kloubní složku onemocnění i mimokloubní projevy (entezitidy, daktylitidy, psoriázu kůže i nehtů). Biologická léčba by měla být nasazena u aktivní PsA co nejdříve, aby byl efekt na zpomalení rentgenové progrese maximální. Současné podávání metotrexátu nemá na klinickou odpověď vliv, ale dále zpomaluje rentgenovou progresi.

(epa)

Zdroj: Štolfa J. Pětiletá data golimumabu v léčbě psoriatické artritidy. Acta medicinae 7/2014.