Efekty přechodu mezi jednotlivými inhibitory TNF u psoriatické artritidy

Psoriatická artritida se manifestuje širokým spektrem klinických projevů včetně artritidy, entezitidy či axiální spondylitidy. Tato různorodost je následně reflektována v individuálním přístupu k terapii psoriatické artritidy, včetně té medikamentózní. Mezi léky první volby patří metotrexát, případně další léky ze skupiny DMARD (z angl. disease modifying anti-rheumatic agents), při jejich selhání se často úspěšně používají inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF alfa). V případě, že pomocí léčby zvoleným inhibitorem TNF alfa není dosaženo pozitivního klinického účinku, je jednou z možností přechod na jiný typ inhibitoru TNF alfa.

Observační studie dánských autorů si vytkla za cíl zhodnotit výsledky léčby právě u pacientů s psoriatickou artritidou, kteří v průběhu terapie změnili podávaný inhibitor TNF alfa. Data z registru DANBIO byla hodnocena pomocí kritérií American College of Rheumatology pro 20% zlepšení (ACR20), dále kritérií European League Against Rheumatism (EULAR) pro dobrou odpověď a skóre DAS28. Autoři použili Kaplanovu-Meierovu analýzu a regresní analýzu pro vyhodnocení „přežití“ jednotlivých léků a pro stanovení prediktorů klinického výsledku po změně terapie.

Z celkové kohorty 1 422 pacientů léčených inhibitory TNF alfa jich 39 % (n = 548) přešlo v průběhu desetiletého sledování na jiný preparát. Častěji přecházely ženy (56 % oproti 45 % mužů), pacienti, jejichž onemocnění trvalo kratší dobu (3 oproti 4 rokům), pacienti s vyšším skóre DAS28 (4,8 oproti 4,4), vyšším skóre bolesti (65 mm oproti 62 mm) a únavy (69 mm oproti 64 mm) na vizuální analogové škále (VAS) – pro všechny platilo p < 0,05 při zahájení prvního inhibitoru TNF alfa. Počet pacientů, které je potřeba léčit pro dosažení ACR20 (NNT, number needed to treat), byl signifikantně vyšší u druhého inhibitoru TNF alfa (4,5) ve srovnání s prvním (2,2).

V průběhu léčby prvním a druhým preparátem se po 6 měsících signifikantně snížily indexy HAQ, DAS28, VAS a koncentrace C-reaktivního proteinu (vše p < 0,05) a medián přežití léku byl 2,2 oproti 1,3 roku (p < 0,001). Nižší skóre únavy prodlužovalo přežití druhého inhibitoru TNF alfa. Po přechodu na jiný preparát byla klinická odpověď horší (p < 0,01 pro všechny měřené parametry proti prvnímu inhibitoru TNF alfa). Nebyly zaznamenány rozdíly mezi jednotlivými kombinacemi léků.

Ačkoli byla klinická odpověď nižší u 39 % účastníků, kteří přešli na jiný inhibitor TNF alfa, téměř polovina z nich i tak dosáhla zlepšení o 20 % (ARP20).

(onse)

Zdroje: Glintborg B. et al. Clinical response, drug survival, and predictors thereof among 548 patients with psoriatic arthritis who switched tumornecrosis factor α inhibitor therapy: results from the Danish Nationwide DANBIO Registry. Arthritis Rheum. 2013 May; 65 (5): 1213–23.