Diagnostické postupy při identifikaci karcinomu plic
Karcinom plic se dlouhodobě drží na předních místech v příčinách úmrtí na zhoubné novotvary v celosvětovém měřítku. Příznaky onemocnění se mohou lišit v závislosti na typu nádoru a rozsahu metastáz.
Karcinom plic se dlouhodobě drží na předních místech v příčinách úmrtí na zhoubné novotvary v celosvětovém měřítku. Příznaky onemocnění se mohou lišit v závislosti na typu nádoru a rozsahu metastáz. Diagnostika pacientů s podezřením na plicní karcinom zahrnuje histologii, laboratorní vyšetření, určení stadia onemocnění, včetně posouzení metastáz a funkční zdatnosti.
Situace v ČR
- Zhoubnému nádoru průdušnice, průdušek a plic patřila v roce 2009 druhá příčka na žebříčku nejpočetnějších diagnóz v oblasti nově hlášených novotvarů.
- U tohoto typu nádoru převažuje výskyt u mužů (incidence 87,7 případu na 100 tisíc mužů) v porovnání s výskytem u žen (incidence 35,9 případu na 100 tisíc žen).
- Karcinom plic je agresivní onemocnění, což je ještě umocněno tím, že velké množství případů je diagnostikováno v pokročilém stadiu (u obou pohlaví byla v roce 2009 zachycena téměř polovina případů v klinickém stadiu IV).
- Tomu odpovídá i relativní pětileté přežití, které se pohybovalo u obou pohlaví mírně nad 10 %.
- U mužů byl navíc zhoubný nádor plic v rámci onkologických diagnóz zdaleka nejčastější příčinou úmrtí.
Primární tumor, hrudní a mimohrudní šíření
I když je asi 10 % plicních nádorů u asymptomatických pacientů diagnostikováno rentgenologicky, většina pacientů má v době diagnózy již obtíže. Mohou to být nespecifické celkové obtíže jako únava, nechutenství, váhový úbytek nebo symptomy přímo související s lokalizací primárního tumoru nebo nitrohrudním či mimohrudním šířením. Běžnými symptomy primárního plicního tumoru jsou neurčitá bolest v oblasti hrudníku, kašel, dušnost a hemoptýza. 40 % pacientů s diagnostikovaným karcinomem plic vykazuje od začátku příznaky nitrohrudního šíření tumoru, které je způsobeno buď přímým růstem tumoru, nebo šířením lymfatickými cestami.
Téměř třetina pacientů s karcinomem plic jeví známky mimohrudního šíření tumoru. Mezi orgány běžně postižené metastázami patří kosti, játra, nadledviny, lymfatické uzliny a mícha. Nespecifickými symptomy mimohrudního šíření bývá celková slabost a váhový úbytek. Kostní metastázy se často projevují bolestí, patologickou zlomeninou nebo elevací hodnot alkalické fosfatázy v krvi. Postihují dlouhé kosti nebo obratle. Pokud jsou zjištěny patologické změny v krevním obraze či v hodnotách minerálů, jaterních enzymů a alkalické fosfatázy, je vysoká pravděpodobnost (až 80 %), že jsou přítomny metastázy.
Histologie, staging a zhodnocení funkčního stavu
Diagnostika je opřena na prvním místě o průkaz nádorové tkáně či nádorových buněk. Pokud se nález jeví jako operabilní, nemá se otálet s diagnostickou operací, která může být i léčebným zákrokem. Naopak tam, kde je od počátku jasné, že se jedná o pokročilé onemocnění, je zdůrazňována co nejmenší invazivita diagnostického procesu. Metodou volby je fibrobronchoskopické vyšetření. U určitých typů plicních nádorů s postižením uzlin je vhodná mediastinoskopie. Pokud jsou typ a stadium nádoru nejasné, jsou indikovány další diagnostické metody, k nimž patří cytologie sputa, flexibilní bronchoskopie, transthorakální aspirační biopsie a videem asistovaná thorakoskopie.
Po získání histologie by mělo být provedeno důkladné laboratorní vyšetření, vyšetření k vyloučení přítomnosti metastáz a určení stadia onemocnění ke zhodnocení vhodných kandidátů pro chirurgickou resekci. U pacientů s podezřením na metastazující plicní karcinom se rutinně provádí neinvazivní zobrazení pomocí CT hrudníku a pozitronové emisní tomografie (PET). Dle klinických projevů onemocnění jsou doplněna další stagingová vyšetření.
Součástí diagnózy je zhodnocení funkční zdatnosti pacienta. Před zvážením léčebných možností by měla být posouzena výkonnost a plicní funkce. Vyšetření plicních funkcí zahrnuje zjištění hodnot usilovného exspiračního objemu za jednu sekundu (FEV1) a difuzní plicní kapacity (DLCO). Na základě naměřených hodnot je u některých pacientů vyžadováno provedení dalších testů, mezi něž patří výpočet postresekční plicní rezervní kapacity, kardiopulmonální test a vyšetření krevních plynů.
(hkh)
Zdroj: Collins L. G. et al. Lung Cancer: Diagnosis and Management. Am Fam Physician. 2007 Jan 1; 75 (1): 56–63.; Novotvary 2009 ČR / Cancer Incidence 2009 in the Czech Republic, webový portál Ústavu zdravotnických informací a statistiky, www.uzis.cz, publikováno on-line 1. 3. 2012
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Tisícileté topoly, mokří psi, stárnoucí kočky a ospalé octomilky – „jednohubky“ z výzkumu 2024/41
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Menstruační krev má značný diagnostický potenciál, mimo jiné u diabetu
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul