Angiogenní faktory jako nové prediktory odpovědi na antiTNF terapii?
Dle nedávno publikované španělské studie by mohla účinnost antiTNF terapie souviset se změnami koncentrací některých angiogenních faktorů. Autoři popisované studie se totiž pokusili porovnat koncentrace vybraných angiogenních proteinů u pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD) a zdravými jedinci a zhodnotit změny těchto koncentrací v průběhu antiTNF terapie.
Dle nedávno publikované španělské studie by mohla účinnost antiTNF terapie souviset se změnami koncentrací některých angiogenních faktorů. Autoři popisované studie se totiž pokusili porovnat koncentrace vybraných angiogenních proteinů u pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD) a zdravými jedinci a zhodnotit změny těchto koncentrací v průběhu antiTNF terapie.
Této prospektivní studie případů a kontrol se účastnilo celkem 37 pacientů s IBD, u kterých byla zahájena léčba infliximabem (16 CD, 6 UC) nebo adalimumabem (15 CD) a také 40 kontrolních subjektů. Od pacientů s IBD byly odebrány čtyři vzorky – jeden před každou z prvních tří dávek infliximabu/adalimumabu a jeden vzorek pak ve 14. týdnu léčby. Sérové hladiny vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF), placentárního růstového faktoru, angiopoietinu 1 (Ang1), angiopoietinu 2 a Tie2 byly měřeny pomocí metody ELISA.
U pacientů s IBD byly přítomné vyšší hladiny VEGF, než tomu bylo u kontrolní skupiny (511,5 ± 255,6 vs. 395,5 ± 256,4, p = 0,05). Pacienti, kteří dosáhli remise při třetí dávce antiTNF, měli nižší jak vstupní hladiny VEGF (453,5 ± 250,7 vs. 667,5 ± 153,9 pg/ml), tak i ty před podáním druhé (409,7 ± 217 vs. 681,3 ± 350,6 pg/ml) a třetí dávky (400,5 ± 222,8 vs. 630,4 ± 243,1 pg/ml), a to ve srovnání s pacienty, kteří remise nedosáhli (p < 0,05). U pacientů, kteří remise naopak dosáhli, poklesly hladiny Ang1 před podáním každé další dávky (p < 0,05). Vysoké vstupní hladiny VEGF predikovaly špatnou odpověď na antiTNF terapii (plocha pod ROC křivkou = 0,8), zatímco vysoké hladiny Ang1 byly spojeny s remisí onemocnění (plocha pod ROC křivkou = 0,7). Koncentrace angiogenních proteinů nekorelovaly s klinickým skóre aktivity onemocnění.
Po antiTNF terapii tedy došlo k poklesu cirkulujících hladin VEGF a Ang1, které by mohly predikovat odpověď na léčbu. Zda jsou tyto změny přímým důsledkem antiTNF terapie, nebo znakem zmírnění aktivity onemocnění, však ještě bude muset být objasněno.
(mik)
Zdroj: Algaba A., Linares P. M., Encarnación Fernández-Contreras M., et al. The effects of infliximab or adalimumab on vascular endothelial growth factor and angiopoietin 1 angiogenic factor levels in inflammatory bowel disease: serial observations in 37 patients. Inflamm Bowel Dis. 2014 Apr; 20 (4): 695–702; doi: 10.1097/MIB.0000000000000004
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Polibek, který mi „vzal nohy“ aneb vzácný výskyt EBV u 70leté ženy – kazuistika
- AI může chirurgům poskytnout cenná data i zpětnou vazbu v reálném čase
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul