Alogenní transplantace hematopoetických buněk u pacientů s hepatitidou C

Široké spektrum osob v dnešní době přichází k transplantaci hematopoetických buněk. Jsou mezi nimi lidé s maligními i nemaligními onemocněními. Důležité je, že tito lidé mnohdy přežívají dlouhodobě, a proto se u nich často vyskytují komorbidity. Nebezpečné mohou být komplikace u pacientů s hepatitidou typu C.

Rizika transplantace hematopoetických buněk u pacientů s hepatitidou typu C

Po alogenní transplantaci hematopoetických buněk nastávají u pacientů infikovaných virem HCV nezřídka komplikace ve formě přechodné hepatitidy. Bezprostředně po výkonu se objevuje větší riziko venookluzivní choroby a časné cirhózy. Tyto komplikace samozřejmě zvyšují morbiditu a mortalitu nemocných.

Přinášíme zde nově zveřejněné informace o léčbě pacientů s hepatitidou C, kteří podstupují transplantaci hematopoetických buněk. Článek, z něhož čerpáme, byl podpořen evropskou společností European Association for the Study of the Liver.

Prioritou je léčba virové hepatitidy

V první řadě je třeba upozornit na skutečnost, že u lidí dlouhodobě přežívajících po alogenní transplantaci hematopoetických buněk stoupá postupně riziko komplikací. Léčba hepatitidy C se stává rozhodující pro jejich přežití.

Doporučený postup

Během období vlastní transplantace se doporučuje preventivní podávání ribavirinu. Kombinovaná terapie dosahuje při zohlednění odpovědi na léčbu lepších výsledků než monoterapie, je však spojena s častějším výskytem hematologických komplikací. Anemie bývá zvladatelná podáním erytropoetinu a úpravou dávky. Trombocytopenie naopak bývá důvodem k přerušení léčby. Nebyl zaznamenán případ, kde by terapie interferonem způsobila nebo usnadnila vznik reakce štěpu proti hostiteli.

Praktické rady

V klinické praxi by měla být provedena biopsie k určení stupně postižení jater. Nastavení léčby by mělo záležet na výsledku biopsie. Kombinovaná terapie interferonu s ribavirinem je vhodnější pro nemocné s mírnou až mírně pokročilou fibrózou. Léčba je nejúčinnější v případě, že ji zahájíme optimální dávkou a provádíme časté kontroly, podle nichž dávku upravujeme.

Pokud je to možné, je třeba se vyvarovat vysazení antivirové medikace. Podmínkou je samozřejmě dobrá compliance. Pacienta je třeba edukovat ohledně nežádoucích účinků, jako je výskyt deprese. Pokračování léčby je často možné po podání růstových faktorů a erytropoetinu.

(hul)

Zdroj: de Latour RP, et al. Allogenic hematopoietic cell transplant in HCV-infected patients. J Hepatol (2008), doi:10.1016/j.jhep.2008.03.003