#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Injuries associated with cardiopulmonary resuscitation


Authors: Lucie Ihnát Rudinská 1;  Petr Hejna 2;  Peter Ihnát 3,4;  Margita Smatanová 1;  Igor Dvořáček 1;  Anatolij Truhlář 5,6
Authors place of work: Ústav soudního lékařství FN Ostrava 1;  Ústav soudního lékařství LF UK a FN Hradec Králové 2;  Chirurgická klinika FN Ostrava, Česká republika 3;  Katedra chirurgických oborů, LF OU Ostrava, Česká republika 4;  Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Hradec Králové 5;  Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, LF UK a FN Hradec Králové 6
Published in the journal: Soud Lék., 59, 2014, No. 3, p. 28-33
Category: Původní práce

Summary

Introduction:
Therapeutic procedures performed during cardiopulmonary resuscitation on patients in cardiac arrest or unconsciousness from any other cause can have serious adverse effects. Scale of injuries scale is very wide – from simple skin lacerations up to serious injuries which can even thwart possibility of successful resuscitation and cause death.

Materials and methods:
Comprehensive review of current literature aimed at injuries associated with cardiopulmonary resuscitation.

Results:
Authors of this paper offer up-to-date review of possible cardiopulmonary resuscitation associated injuries, which are discussed depending on the method of performed resuscitation – airway management, chest compressions without tools or with automated mechanical devices, and defibrillation. Airway management is frequently associated with subcutaneous hematomas of the neck and head, mucosal membrane lacerations, teeth fractures and airway aspiration. Autopsy findings after cardiac massage are: rib and sternal fractures (very frequent); pleura, lung and cardiac injuries (frequent); cervical spine injuries, pericardial tamponades due to cardiac or aorta rupture, liver, spleen or stomach lacerations (rare). Defibrillation can create skin burns, cardiac or renal injuries due to rhabdomyolysis.

Conclusion:
Forensic pathologists as well as clinical practitioners should be aware of the relevance of possible injuries associated with cardiopulmonary resuscitation. The injuries should be avoided if possible, or distinguished from injuries of other origin if they cannot be prevented.

Keywords:
cardiopulmonary resuscitation – injury – airway management – chest compressions – defibrillation


Zdroje

1. Truhlář A, Hejna P, Žabka L et al. Injuries caused by the AutoPulse and LUCAS II resuscitationsystems compared to manual chest compressions. Resuscitation 2010; 81: 62.

2. Počta J, et al. Kompendium neodkladné péče. Praha: GradaPublishing; 1996: 48-61.

3. Larsen R. Kardiopulmonale Reanimation. In: Larsen R (eds). Anasthesie, (8th ed). Urban and Fischer PublishingHouse, Munchen Jena; 2002: 851-900.

4. Nolan JP, Soar J, Zideman DA et al. on behalf of the European Resuscitation Council Guidelines Writing Group. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010. Section 1. Executive summary. Resuscitation 2010; 81: 1219–1276.

5. Truhlář A, Kasal E, Černý V. Přehled nejvýznamnějších změn v doporučených postupech pro neodkladnou resuscitaci. Anesteziologie a intenzivní medicína 2011; 22: 115–123.

6. Koster RW, Baubin MA, Bossaert LL et al. on behalf of the European Resuscitation Council Guidelines Writing Group. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010. Section 2. Adult basic life support and use of automated external defibrillators. Resuscitation 2010; 81: 1277–1292.

7. Kouwenhoven WB, Jude JR, Knickerbocker GG. Closed-chest cardiac massage. JAMA 1960; 173: 1064-1067.

8. Larsen R et al. Anestezie. Kardiopulmonální resuscitace v praxi. Grada Publishing, 1998: 854-866.

9. Koudela M, Grossová I, Strejc P. Úrazové změny nitrohrudních orgánů vzniklé při externí machanické kardiopulmonální resuscitaci. Kazuistiky. Soud Lek 2013; 3: 42-44.

10. Truhlář A, Hejna P, Žabka L et al. Poranění hrudníku při mechanické srdeční masáži – pilotní studie. Urgentní medicína 2011; 14: 14–19.

11. Saukko P, Knight B. Knight´s forensic pathology (3rd ed). London: Arnold; 2004: 40-41.

12. Hood I, Ryan D, Spitz WU. Resuscitation and petechiae. Am J Forensic Med Pathol 1988; 9: 35-37.

13. Raven KP, Rey DT, Harruff RC. Artifactual injuries od the larynx produced by resuscitative intubation. Am J Forensic Med Pathol 1999; 20: 31-36.

14. Bushmann C.,Tsokos M.. Frequent and rare complications of resuscitation attemps. Int Care Med 2009; 35: 397-404.

15. Uhlíř M. Často kladené dotazy k základní neodkladné resuscitaci. Urgentní medicína 2011; 1: 31-32.

16. Buschmann C, Schulz T, Tsokos M et al. Emergency medicine techniques and the forensic autopsy. Forensic Sci Med Pathol 2013; 9: 48-67.

17. Muzzi DA, Losasso TJ, Cucchiara RF. Complication from a nasopharyngeal airway in a pacient whit a basilar skull fracture. Anesthesiology 1991; 74: 366-368.

18. Vézina MC, Trépanier CA, Nicole PC et al. Copmlications associated whit the esophageal-tracheal combitube in the pre-hospital setting. Can J Anaesth 2007; 54: 124-128.

19. Russo SG, Zink W, Herff H et al. Tod durch (k)einen Atemwweg: Trauma durch die präklinische Atemwegssicherung? [Death due to (no) airway: Adverse events by out-of-hospital airway management?]. Anaesthesist 2010; 59: 929–939.

20. Schonfelder K, Thieme V, Olthoff D. Iatrogenic injuries of the trachea. Anesthesiol Reanim 2004; 29: 8-11.

21. Piardi T, D´Adda F, Palmieri F et al. Shock and dyspnea after cardiopulmonary resuscitation: a case of inatrogenic gastric rupture. Chir Ital 2000; 52: 593-596.

22. Hulewicz B. Gastric trauma following cardiopulmonary resuscitation. Med Sci Law 1990; 30: 149-152.

23. Hashimoto Y, Moriya F, Furumiya J. Forensic aspects of complications resulting from cardiopulmonary resuscitation. Legal Med 2007; 9: 94-99.

24. Kroner C, Maissen P, Reichenstein D et al. Pathologische Wirbelkorperfractur nach kardiopulmonaler Reanimation. Notfall+Rettungsmed 2011; 14: 488-490.

25. Baldvin JJ, Edwards JE. Rupture of right ventricle complicating closed chest cardiac massage. Circulation 1976; 53: 562-564.

26. Bode G, Joachim H. Zur Differentialdiagnose von Unfall – und Reanimationstraumen. Rechtsmed 1987; 98: 19-32.

27. Austlid I, Vikenes B, Heradsteit B et al. Experience with two mechanical chest compression devices on out-of-hospital cardiac arrests. ERC 2006 Scientific Congrese, Bergen, Norway.

28. DeRooij PP, Wiendels DR, Snellen JP. Fatal complication secondary to mechanical chest compression device. Resuscitation 2009; 80: 1214-1215.

29. Hutchings AC, Darcy KJ, Cumberbatch GL. Tension pneumothorax secondary to automatic mechanical compression-decompression device. Emerg Med J 2009; 26: 145-146.

30. Rubertsson S, Huzevka T, Smekal D et al. Mechanical chest compressions with the LUCAS device does not increase the incidence of injuries in cardiac arrest victims. Circulation 2007; 116.

31. Kongstad PC, Englund E. Pre-hospital CPR, mechanical compressions and autopsy findings. Scand J Trauma Resusc Emerg Med 2005; 13: 87-88.

32. Meron G, Kurkciyan I, Sterz F et al. Cardiopulmonary resuscitation – associated major liver injury. Resuscitation 2007; 75: 445-453.

33. Krischer JP, Fine EG, Davis JH et al. Complications of cardiac resuscitation. Chest 1987; 92; 287-291.

34. Schvadron E, Moses Y, Weissberg D. Gastric rupture complicating inadvertent intubation of the oesophagus. Can J Surg 1996; 39: 487-489.

35. Vitello JM, Hartung R. Splenic laceration secondary to closed chest massage: succesful recognition and management-case report. J Trauma 1991; 31: 426-428.

36. Baringer JR, Salzman EW, Jones WA et al. External cardiac massage. New Eng J Med 1961; 265: 62-65.

37. Šteiner I, Klempířová A. Nepřímá masáž srdce jako příčina tukové embolie plic. Cesk Patol 1990; 26: 109-111.

38. Hojs R, Sinkovic A, Hojs-Fabjan T. Rabdomyolysis and acute renal failure following cardioversion and cardiopulmonary resuscitation. Ren Fail 1995; 17: 765-768.

39. Minor RL Jr, Chandran PK, Williams CL. Rabdomyolysis and myoglobinuric renal failure following cardioversion and CPR fo racute MI. Chest 1990; 97: 485-486.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Soudní lékařství

Číslo 3

2014 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#