Solitární metastáza karcinomu prostaty do penisu
Solitary prostate cancer metastasis to the glans penis
We present a case of a patient with a solitary metastasis of the prostate cancer to the glans penis which occurred approximately five years after the radiotherapy with curative intent for the treatment of locally advanced adenocarcinoma of the prostate. We describe the diagnostic and treatment strategy and follow-up. Despite a poor prognosis and a high risk of progression in these patients, our patient is in a quite good condition and asymptomatic.
Key words:
adenocarcinoma, prostate, metastasis, penile
Autoři:
T. Balajková 1; D. Pacík 1; A. Čermák 1; Z. Pavlovský 2
Působiště autorů:
Urologická klinika LF MU a FN Brno
1; Ústav patologie, LF MU a FN Brno
2
Vyšlo v časopise:
Urol List 2015; 13(1): 41-43
Souhrn
V případu uvádíme kazuistiku pacienta s výskytem solitární metastázy adenokarcinomu prostaty do glans penis cca pět let po radioterapii pro lokálně pokročilý karcinom prostaty. Popisujeme zvolenou diagnostickou a léčebnou strategii a následné sledování. I přes špatnou prognózu a postupnou progresi onemocnění je uvedený pacient v relativně dobrém stavu, asymptomatický.
Klíčová slova:
adenokarcinom, prostata, metastáza, penis
Úvod
Karcinom prostaty je nejčastějším nádorem starších mužů v Evropě. Incidence je nejvyšší v severní a západní Evropě (> 200/100 000 obyvatel) a neustále mírně narůstá, zatímco ve východní a jižní Evropě incidence stoupá jen velmi pomalu [1]. Během posledních několika desítek let stouplo pětileté přežití pacientů s karcinomem prostaty ze 73,4 % v letech 1999–2001 na 83,4 % v letech 2005–2007 [2]. Dle údajů zpracovaných v databázi Globocan 2008 (IARC) se uvádí, že z 899 102 nově diagnostikovaných karcinomů prostaty ve světě v roce 2008 bylo 644 044 ve vyspělých a 255 058 v rozvojových zemích, 323 790 v EU, 5 719 v ČR s odhadem přes 1,69 mil. případů ve světě, v ČR asi 8,3 tis. nových onemocnění v roce 2030. Očekávaným stárnutím populace a delším přežíváním se zastoupení pacientů ve věku nad 65 let zvýší v roce 2030 na 76,2 % nově nemocných [3]. Vzhledem ke zvyšující se incidenci i prevalenci karcinomu prostaty a délce života a zlepšující se diagnostice narůstá i ekonomická zátěž při péči o tyto pacienty. Lze tedy předpokládat, že bez včasné diagnostiky a léčby bude na toto onemocnění umírat stále více mužů [4].
Z hlediska rozsahu onemocnění rozlišujeme karcinom prostaty na lokalizovaný, lokálně pokročilý a metastatický. Prognostické faktory přežití u pacientů s metastatickým karcinomem prostaty jsou uvedeny v tab. 1 [5].
Kazuistika popisuje poměrně vzácný výskyt lokalizace metastázy adenokarcinomu prostaty do penisu. Adenokarcinom prostaty metastazuje predilekčně do skeletu. Podíl klinicky detekovatelných viscerálních metastáz je relativně malý [4,6]. První případ metastázy do penisu popsal roku 1870 Eberth [7]. Více než 70 % metastáz vyskytujících se v oblasti penisu tvoří primární tumory z oblasti pánevní (urogenitální, gastrointestinální), ale do penisu mohou metastazovat např. i tumory respiračního traktu [8–16]. Z urogenitálních tumorů se jedná zejména o nádory prostaty, močového měchýře, následované nádory gastrointestinálními (kolorektální karcinom). Metastáza se na penisu nejčastěji objeví jako hmatná nebolestivá rezistence, ale může se projevit i priapizmem, bolestí, hematurií, mikčními problémy. Ve většině případů se metastáza vyskytne s určitou latencí (v průměru 3–60 měsíců) od vzniku primárního tumoru, ale některé se prezentují zároveň s tumorem primárním. Nejspolehlivější diagnostickou metodou potvrzující metastatický rozsev do penisu a upřesňující rozsah postižení je biopsie s histologickým a imunohistochemickým vyšetřením [17], ale existují i jiné neinvazivní metody, např. MRI (magnetic resonance imaging) a barevně kódovaná duplexní sonografie. Následné spektrum léčebných možností metastázy penisu zahrnuje excizi tumoru, částečnou či totální amputaci penisu, radioterapii, v případě terapie karcinomu prostaty oboustrannou orchiektomii, hormonální terapii či chemoterapii. Metoda watchful waiting je obhajována zejména z důvodů nezhoršení kvality života pacienta [16,18–23].
Popis případu
V případu uvádíme 79letého pacienta sledovaného s lokálně pokročilým karcinomem prostaty (cT3aNxM0, Gleasonovo skóre 8 /4+4/, PSA 46 ug/l), po radioterapii s kurativním záměrem v roce 2007 a adjuvantní hormonální léčbou (hormonal therapy – HT) bicalutamidem do ledna roku 2011 a dále sledovaného s onkologickou duplicitou – karcinomem ledviny (po radikální nefrektomii roku 2007, histologicky – konvenční renální karcinom, pT1a GI). V dubnu 2012 se pacient dostavil do ambulance s nově vzniklou nebolestivou rezistencí na glans penis. Rezistence byla hladká, volně pohyblivá, bez inflamace, velikosti cca 1 cm. Po provedení probatorní biopsie z ložiska byla histologicky verifikována metastáza acinárního adenokarcinomu prostaty. Další diseminace nebyla rutinně prováděnými vyšetřeními – rentgen (RTG) plic, ultrazvuk (USG) břicha, scintigrafie skeletu – zjištěna, nebyla detekována patologická lymfadenopatie. Při adjuvantní hormonální terapii bylo PSA nedetekovatelné, po jejím ukončení došlo k postupnému nárůstu PSA na 1,47 ug/l (4/2012). V červenci 2012 byla provedena parciální amputace penisu spolu s pulpektomií (obr. 1), histologicky byla potvrzena metastáza acinárního adenokarcinomu prostaty s negativními resekčními okraji (obr. 2–4). Po výkonu kleslo PSA na nedetekovatelnou hodnotu. Od června 2013 dochází k postupné elevaci PSA, nicméně rutinní vyšetření na diseminaci bylo opakovaně negativní (CT břicha, pánve, RTG plic, scintigrafie skeletu) až do konce června 2014, kdy byly nově na scintigrafii skeletu i 18F – cholin PET/CT prokázány metastázy do skeletu. Pro generalizaci onemocnění do skeletu byla zahájena terapie denosumabem a po stanovení diagnózy kastračně rezistentního karcinomu prostaty byla zahájena i systémová chemoterapie (docetaxel, prednison). Zatím byly pacientovi podány tři dávky chemoterapie s efektem, poklesem PSA, bez větších nežádoucích vedlejších účinků.
Diskuze
Nejčastější způsoby rozsevu metastáz karcinomu prostaty do penisu jsou: hematogenní či lymfogenní cestou, sekundárně instrumentací, ale i přímým prorůstáním tumoru [18,24–27]. Přibližně dvě třetiny všech metastáz penisu jsou detekovány do 18 měsíců od diagnostikování primárního tumoru a zbývající třetina se manifestuje zároveň s primárním tumorem [19]. Nejspolehlivější diagnostickou metodou je biopsie s histologickou verifikací metastatického rozsevu. Léčebné možnosti závisí na celkové kondici pacienta, symptomech, lokalizaci a rozsahu primárního nádoru, přítomnosti dalších metastáz. U pacientů s příznaky obstrukce močových cest je možné jako paliativní terapeutický postup zavést epicystostomii či močový katetr [24]. Chirurgické řešení je vhodné provést zejména u pacientů symptomatických (ulcerace, bolesti, sekrece z penisu atd.). Důraz by měl být kladen na paliativní léčbu a zlepšení kvality života s ohledem na špatnou prognózu onemocnění [28].
Závěr
Samotná progrese lokálně pokročilého „high risk“ karcinomu prostaty po radioterapii s kurativním záměrem není překvapením, ale relativně výjimečná je solitární metastáza do penisu. Většinou jsou tyto léze spojeny s výskytem mnohočetných metastáz u pacientů v posledním stadiu onemocnění, kdy je šestiměsíční přežití jen 20 % [29]. V našem případě byla původně detekována metastáza jediná a pacient byl téměř dva roky od parciální amputace penisu bez detekce dalších metastáz (i přes progresi PSA).
MUDr. Tereza Balajková
Urologická klinika LF MU a FN Brno
Jihlavská 20, 625 00 Brno
tereza.balajkova@fnbrno.cz
Zdroje
1. Arnold M, Karim-Kos HE, Coebergh JW et al. Recent trends in incidence of five common cancers in 26 European countries since 1988: Analysis of the European Cancer Observatory. Eur J Cancer 2013. doi: 10.1016/j.ejca.2013.09.002.
2. De Angelis R, Sant M, Coleman MP et al. Cancer survival in Europe 1999–2007 by country and age: results of EUROCARE-5 – a population-based study. Lancet Oncol 2014; 15(1): 23–34. doi: 10.1016/S1470-2045(13)70546-1.
3. Geryk E, Pacík D, Čermák A et al. Nádory prostaty a varlat u české a světové populace, Urol List 2012; 10(1): 19–25.
4. Vít V, Pacík D. Neobvyklý případ lokalizace metastázy karcinomu prostaty. Ces Urol 2001; 5(2): 20–22.
5. Glass TR, Tangen CM, Crawford ED et al. Metastatic carcinoma of the prostate: identifying prognostic groups using recursive partitioning. J Urol 2003; 169(1): 164–169.
6. Walsh PC, Retik AB, Wein AJ et al (eds). Cammpbell‘s Urology. 7. ed. Philadelphia: Saunders 1998: 2646.
7. Eberth CJ. Krehsmetastasen des corpus cavernosum penis. Virchow’s Arch 1870; 51: 145.
8. Hizli F, Berkmen F. Penile metastasis from other malignancies. A study of ten cases and review of the literature. Urol Int 2006; 76(2): 118–121.
9. Geryk E, Pacík D, Kozel J et al. Nádory penisu spojené s výskytem dalších novotvarů. Urol List 2012; 10(4): 6–11.
10. Tu SM, Reyes A, Maa A et al. Prostate carcinoma with testicular or penile metastases. Clinical, pathologic, and immunohistochemical features. Cancer 2002; 94(10): 2610–2617.
11. Haddad FS, Manne RK. Prostatic tumors with penile secondaries: review of the literature with a case report. Urol Int 1986; 41(6): 465–470.
12. Senkul T, Karademir K, Silit E et al. Penile metastasis of prostatic adenocarcinoma. Int J Urol 2002; 9(10): 597–598.
13. Geetha G, Nagarajan V, Tulasi NR et al. Carcinoma prostate with penile metastases. A case report. Indian J Cancer 2002; 39(2): 73–74.
14. Čermák A. Chirurgická léčba karcinomu penisu lokalizovaného na orgán. Urol List 2005; 3(4): 14–17.
15. Buchholz NP, Moch H, Feichter GE et al. Clinical and pathological features of highly malignant prostatic carcinomas with metastases to the penis. Urol Int 1994; 53(3): 135–138.
16. Cherian J, Rajan S, Thwaini A et al. Secondary penile tumours revisited. Int Semin Surg Oncol 2006; 3: 33.
17. Chan PT, Begin LR, Arnold D et al. Priapism secondary to penile metastasis: a report of two cases and a review of literature. J Surg Oncol 1998; 68(1): 51–59.
18. Paquin AJ Jr, Roland SI. Secondary carcinoma of the penis; a review of the literature and report of nine new cases. Cancer 1956; 9(3): 626–632.
19. Pomara G, Pastina I, Simone M et al. Penile metastasis from primary transitional cell carcinoma of the renal pelvis: first manifestation of systemic spread. BMC Cancer 2004; 4: 90.
20. Berger AP, Rogatsch H, Hoeltl L et al. Late penile metastasis from primary bladder carcinoma. Urology 2003; 62(1): 145.
21. Guvel S, Kilinc F, Torun D et al. Malignant priapism secondary to bladder cancer. J Androl 2003; 24(4): 499–500.
22. Lau TN, Wakeley CJ, Goddard P. Magnetic resonance imaging of penile metastases: a report on five cases. Australas Radiol 1999; 43(3): 378–381.
23. Čermák A. Léčba lokoregionálního onemocnění karcinomu penisu. Urol List 2010; 8(4): 5–16.
24. Osther PJ, Lontoft E. Metastasis to the penis. Case reports and review of the literature. Int Urol Nephrol 1991; 23(2): 161–167.
25. Savion M, Livne PM, Mor C et al. Mixed carcinoma of the prostate with penile metastases and priapism. Eur Urol 1987; 13(5): 351–352.
26. Patel NP, Ward JN. Carcinoma of prostate metastatic to prepuce and glans penis. Urology 1978; 11(3): 269–270.
27. Hamm FC, Weinberg SR. Secondary malignant infiltration of penis: report of four cases, two with surgical treatment for palliation. J Urol 1955; 73(2): 349–354.
28. Philip J, Mathew J. Penile metastasis of prostatic adenocarcinoma: report of two cases and review of literature. World J Surg Oncol 2003; 1(1): 16.
29. Demuren OA, Koriech O. Isolated penile metastasis from baldder carcinoma. Eur Radiol 1999; 9(8): 1956–1958.
Štítky
Dětská urologie UrologieČlánek vyšel v časopise
Urologické listy
2015 Číslo 1
- Prevence opakovaných infekcí močových cest s využitím přípravku Uro-Vaxom
- Význam monitorování hladiny anti-Xa u pacientů užívajících profylaktické dávky enoxaparinu − série kazuistik
- Vysoká hladina PSA a její rychlý nárůst jsou nepříznivými prognostickými faktory u karcinomu prostaty
- ASA vs. enoxaparin v profylaxi VTE po endoprotéze kyčelního či kolenního kloubu
- Doc. Jiří Kubeš: Zásadní přínos protonové terapie spočívá v ochraně zdravých tkání
Nejčtenější v tomto čísle
- Operace varikokély a její dopad na kvalitu spermiogramu
- Guidelines pro léčbu karcinomu prostaty 4. část
- Infertilita při azoospermii a dosažení gravidity
- Endourologické řešení striktury ureterální a ureteroenterické anastomózy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy