#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Identifikace pacientů s pokročilou Parkinsonovou nemocí vhodných k terapii s využitím zdravotnických prostředků (DAT)

14. 9. 2023

Aby bylo možné v terapii Parkinsonovy nemoci (PN) správně nasadit terapii využívající zdravotnické prostředky, je třeba včas identifikovat nemocné v pokročilé fázi onemocnění, u nichž může být tento léčebný postup přínosem. Shrnujeme využitelné nástroje, pomocí nichž mohou lékaři tyto pacienty vyhledat.

Pokročilá Parkinsonova nemoc

Po stanovení diagnózy Parkinsonovy nemoci nastává relativně krátké období stabilizace dosažené pomocí podávání levodopy a další medikace, ovšem postupem času se mohou objevit motorické komplikace a dosavadní perorální a transdermální léčba již nestačí k eliminaci OFF stavů. Onemocnění tak přechází do pokročilého stadia. V tomto stadiu stráví pacient většinu času s PN.

U pokročilé PN je potřeba optimalizovat režim léčby, který by zajistil kontinuální dopaminergní stimulaci, což znamená terapii s využitím zdravotnických prostředků (DAT − device-aided therapy). Spadá sem hloubková stimulace mozku (DBS), kontinuální subkutánní infuze apomorfinu nebo infuze levodopy přímo do horního jejuna. Sem se řadí intestinální gel s obsahem levodopy a karbidopy (LCIG) a intestinální gel obsahující navíc entakapon, který zvyšuje biologickou dostupnost levodopy (LECIG).1

Aby bylo možné optimálně využít DAT, je potřeba včas identifikovat pacienty, pro něž by mohla být tato léčba vhodná, a odeslat je ke specialistovi na poruchy hybnosti. Tito specialisté vytvořili řadu doporučení a pomůcek, jež by postup vyhledávání pacientů s pokročilou PN měly standardizovat a pomoci určit, která DAT je u každého z nich nejvhodnější. 1

Nástroje pro identifikaci pacientů s pokročilou PN a vhodnou DAT

V roce 2018 vytvořila skupina specialistů z 10 evropských zemí kritéria 5-2-1 pro definici pokročilé PN.2 Vztahují se na pacienty léčené levodopou nejméně v 5 denních p.o. dávkách, kteří stráví nejméně 2 hodiny bdělého stavu ve stavu OFF a nejméně 1 hodinu denně mají obtěžující dyskinezi. Charakteristiky pacientů, u nichž je vhodná DAT, zahrnují:

  • z motorických příznaků:
    • přítomnost obtěžující dyskineze a OFF stavů
    • nejméně 2 hodiny OFF stavu denně
    • OFF stav s posturální nestabilitou
    • dystonii s bolestí
    • zamrznutí chůze během OFF stavu
  • z nemotorických příznaků poruchy nočního spánku
  • z funkčních obtíží omezení každodenních činností2

Dalším nástrojem pro identifikaci pacientů s pokročilou PN, u nichž je vhodná DAT, je NAVIGATE-PD,3 který vytvořilo 103 odborníků ze 13 zemí. Hlavní závěry tohoto konsenzu jsou následující:

  • Pacienty léčené levodopou > 5× denně, kteří mají obtěžující OFF stavy > 1–2 hodiny denně i při optimální perorální/transdermální léčbě levodopou, je třeba odeslat k odborníkovi na poruchy hybnosti, i když je délka trvání PN < 4 roky.
  • Indikací k DAT je pokles kognitivních funkcí související s nemotorickými fluktuacemi. Při mírném poklesu kognitivních funkcí lze opatrně použít DBS, jinak je v terapeutické i paliativní strategii vhodná intrajejunální infuze levodopy.
  • Indikací k DAT je nedostatečná kontrola motorických komplikací (nebo farmakorezistentní tremor v případě DBS). U pacientů starších 70 let s mírným/středně těžkým kognitivním deficitem, těžkou depresí nebo jinými kontraindikacemi DBS jsou vhodné intestinální gel s levodopou nebo s.c. infuze apomorfinu.3

On-line nástrojem, který mohou lékaři využít k vyhledání pacientů s PN nedostatečně kompenzovanou při p.o. léčbě, je MANAGE-PD4 dostupný na webu www.managepd.eu. Tento validovaný nástroj publikovaný v roce 2022 umožňuje lékařům klasifikovat nemocného s PN do 3 kategorií:

  1. Dostatečně kompenzovaný na stávajícím terapeutickém režimu.
  2. Nedostatečně kompenzovaný, u kterého by mohla být přínosem optimalizace léčby mimo DAT.
  3. Nedostatečně kompenzovaný, u kterého by mohla být přínosem DAT.

Nástroj má 2 části, jež hodnotí výskyt, frekvenci a tíži příznaků. První část tvořená 5 otázkami s odpovědí ano/ne ukáže, zda je pacient dostatečně, nebo nedostatečně kompenzován při stávající terapii (tj. odliší kategorii 1 od kategorií 2 a 3). U pacientů s nedostatečnou kompenzací se přechází k části 2, která prostřednictvím posouzení 10 domén rozliší kategorii 2 a 3. Kategorie 3, tj. pacienti, pro něž je vhodná DAT, se určí podle užívání ≥ 4 dávek levodopy denně a prahových hodnot frekvence a tíže symptomů v každé doméně (viz obr.).4

    

Obr.  Nástroj MANAGE-PD pro vyhledání pacientů s nedostatečně kompenzovanou PN a pacientů vhodných k DAT4


   

   

Kontraindikace DAT

Relativní kontraindikací jakékoliv DAT je non-compliance s neinvazivní léčbou, přičemž absolutní kontraindikací je nedostatečná odpověď na levodopu. Relativní kontraindikace DBS dále zahrnují věk > 70–75 let, těžkou depresi a stavy zvyšující operační riziko včetně kardiomyopatie. Mezi absolutní kontraindikace patří demence a těžká atrofie mozku.

Infuze apomorfinu jsou relativně kontraindikované u nemocných s kognitivním deficitem či demencí nebo s dopaminergní dysregulací v anamnéze a absolutně kontraindikované v případě, že pacient nebo pečovatel nejsou schopni léčbu samostatně podávat.

Intestinální infuze levodopy by neměli užívat pacienti s preexistující periferní neuropatií, dopaminergní dysregulací, středně těžkou až těžkou demencí a křehcí nemocní neschopní nosit pumpu. Absolutně jsou intestinální infuze kontraindikované pouze u pacientů neschopných si léčivo podávat nebo s kontraindikací břišního chirurgického zákroku.3

(zza)

Zdroje:
1. Nyholm D., Jost W. H. Levodopa-entacapone-carbidopa intestinal gel infusion in advanced Parkinson's disease: real-world experience and practical guidance. Ther Adv Neurol Disord 2022 Jun 26; 15: 17562864221108018, doi: 10.1177/17562864221108018.
2. Antonini A., Stoessl A. J., Kleinman L. S. et al. Developing consensus among movement disorder specialists on clinical indicators for identification and management of advanced Parkinson’s disease: a multi-country Delphi-panel approach. Curr Med Res Opin 2018; 34 (12): 2063–2073, doi: 10.1080/03007995.2018.1502165.
3. Odin P., Ray Chaudhuri K., Slevin J. T. et al. Collective physician perspectives on non-oral medication approaches for the management of clinically relevant unresolved issues in Parkinson’s disease: consensus from an international survey and discussion program. Parkinsonism Relat Disord 2015; 21 (10): 1133–1144, doi: 10.1016/j.parkreldis.2015.07.020. 
4. Antonini A., Odin P., Schmidt P. et al. Validation and clinical value of the MANAGE-PD tool: a clinician-reported tool to identify Parkinson’s disease patients inadequately controlled on oral medications. Parkinsonism Relat Disord 2021; 92: 59–66, doi: 10.1016/j.parkreldis.2021.10.009.



Štítky
Neurologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#