Augmentace klozapinu lurasidonem u rezistentní schizofrenie v reálné praxi

Italská observační studie

Lurasidon je antipsychotikum 2. generace, které kromě antagonistického efektu na dopaminových receptorech D₂ působí i jako parciální agonista serotoninového receptoru 5-HT_1A a antagonista receptorů 5-HT_2A a 5-HT₇. Podle autorů pilotní studie tyto vlastnosti mohou vysvětlovat jeho prokognitivní účinek doložený několika publikovanými preklinickými výzkumy.

V této práci autorů z italské Pavie byla u pacientů se schizofrenií rezistentní k léčbě porovnávána obvyklá terapie (tj. klozapin + další atypické antipsychotikum) se strategií obnášející augmentaci klozapinu lurasidonem.

Metodika a průběh

Jednalo se o observační studii se souborem 20 pacientů s diagnostikovanou schizofrenií rezistentní k léčbě podle kritérií DSM-5 a psychofarmakologické anamnézy. Volba terapie byla ponechána nezávisle na ošetřujících lékařích každého pacienta. 10 účastníků dostalo lurasidonovou augmentaci klozapinu, zatímco zbývajících 10 užívalo obvyklou terapii. Při vstupu do studie i během sledování byly používány škály PANSS (Positive and Negative Syndrome Scale) a BPRS (Brief Psychiatric Rating Scale) pro posouzení obecné psychopatologie a dále stupnice nežádoucích účinků UKU (pojmenovaná podle pracovní skupiny Udvalg for Kliniske Undersøgelser Skandinávské psychofarmakologické společnosti).

Výsledky

Všichni pacienti ve skupině s přídatnou léčbou lurasidonem dosáhli klinicky významného zmírnění pozitivních i negativních příznaků, a to při dobrém profilu tolerability, bez hlášení významných nežádoucích účinků. Lurasidon nevykazoval žádné nežádoucí dopady na metabolické parametry ani EKG, včetně intervalu QTc. Zlepšení na škálách hodnotících psychopatologii se jevilo větší u pacientů, kteří dostávali lurasidon, oproti nemocným léčeným jako obvykle, a to zejména v kognitivních doménách.

Polská retrospektivní studie

Účinnost augmentace klozapinu lurasidonem u pacientů se schizofrenií rezistentní k léčbě v reálné praxi hodnotila i retrospektivní studie provedená v univerzitní nemocnici v polském Krakově.

Metodika a průběh

Z lékařských záznamů 916 pacientů s touto diagnózou léčených v letech 2018−2022 bylo identifikováno 16 osob léčených kombinací klozapinu a lurasidonu, ti tedy vytvořili studijní soubor. Jednalo se o pacienty ve věku 27–45 let (medián 37,5 roku), 7 žen a 9 mužů, s mediánem celkové doby trvání léčby schizofrenie 12,5 roku (7–16 let) a mediánem počtu předchozích neefektivních farmakoterapií 5 (3,6–6,75).

Autoři porovnali skóre CGI-S (Clinical Global Impression – Severity) dosažená před léčbou a 1 a 2 měsíce po jejím zahájení a podle jejich zlepšení posuzovali odpověď na léčbu – hodnotili skóre CGI-S i po 3 měsících od zahájení a pak každé 3 měsíce, ale rozdíl hodnot posuzovali u nejkratší doby sledování společné pro všechny pacienty, což byly 2 měsíce. Analyzovali také rozdíly v hodnotách skóre CGI-S v průběhu prvních 6 měsíců observace. Kromě toho stanovovali skóre CGI-I (Clinical Global Impression – Improvement) pro posouzení odpovědi na léčbu mezi prvním a posledním časovým bodem sledování.

Výsledky

Převážná většina pacientů (87,5 %, tj. 14 ze 16) reagovala na lurasidonovou augmentaci klozapinu (dosažení skóre CGI-I 1−2). Terapeutické účinky byly pozorovatelné po 3–12 týdnech léčby (medián 6 týdnů). Po prvním měsíci byl zjištěn pokles skóre CGI-S, zmírnění pozitivních symptomů (10 pacientů), depresivních a úzkostných symptomů (zmírnění úzkosti u 7 pacientů) a také zlepšení psychosociálního fungování (u 9 nemocných; 4 se vrátili do zaměstnání), u 7 jedinců se pak zmírnily afektivní symptomy a u 2 sexuální dysfunkce. U 2 pacientů, kteří začali užívat lurasidon namísto haloperidolu či risperidonu, byl pozorován příznivý efekt na tělesnou hmotnost (stabilizace či úbytek), u 2 nemocných se po převedení na lurasidon z risperidonu a amisulpridu normalizovala hladina prolaktinu, u 1 se po převedení na lurasidon z risperidonu stabilizovala glykémie. Podle konstatování autorů lurasidonová augmentace klozapinu může vést ke zlepšení široké škály symptomů schizofrenie.

K ukončení léčby došlo u 3 pacientů, z toho u 2 pro nežádoucí účinky (hyperprolaktinémie s galaktoreou nebo extrapyramidové symptomy) a 1 pacient léčbu ukončil bez předchozí porady s lékařem.

Závěr

Obě výše popsané studie ukázaly, že augmentace klozapinu lurasidonem může u pacientů se schizofrenií rezistentní k léčbě znamenat významný přínos. Důležité pro jednoznačné potvrzení efektu lurasidonu budou výsledky prospektivních klinických studií s větším počtem účastníků.

(esr)

Zdroje:
1. Arienti V., Civardi S. C., Besana F. et al. Lurasidone augmentation to clozapine in treatment resistant schizophrenia: a pilot study. Eur Psychiatry 2023; 66 (S1): S306–S307, doi: 10.1192/j.eurpsy.2023.684.
2. Siwek M., Chrobak A. A., Gorostowicz A. et al. Lurasidone augmentation of clozapine in schizophrenia – retrospective chart review. Brain Sci 2023 Mar; 13 (3): 445, doi: 10.3390/brainsci13030445.