Cílená léčba těžkého astmatu během pandemie COVID-19 – otázky a odpovědi
Léčba pacientů s těžkým astmatem je během pandemie COVID-19 velkou výzvou. Stále nemáme k dispozici dostatek dat o tom, jak infekce SARS-CoV-2 působí u jedinců s přidruženými chorobami, astmatiky nevyjímaje. Rozhodnutí o přerušení cílené léčby nebo jejím pokračování i v průběhu onemocnění COVID-19 je třeba činit individuálně pro každého pacienta. Přinášíme v této souvislosti stručný přehled, který odpovídá na nejčastější otázky z klinické praxe.
Jak léčit pacienty s astmatem v době pandemie?
Globální iniciativa pro astma (GINA) doporučuje pokračovat v dosavadní léčbě, a to včetně inhalačních kortikosteroidů (IKS). Pacienti s těžkým astmatem, kteří odpovídají indikačním kritériím pro cílenou terapii, by ji měli mít nasazenu, aby se co nejvíce snížila nutnost užívání perorálních kortikosteroidů. Jejich krátkodobé podávání je v odůvodněných případech (při těžké exacerbaci) možné, avšak je vnímáno jako rizikové. Například podle izraelské observační studie s více než 8 tisíci astmatiky s pozitivním PCR testem zvyšuje užívání systémových kortikosteroidů v období 120 dnů před nákazou COVID-19 riziko těžkého průběhu onemocnění a úmrtí.
Většina odborných společností se shoduje v tom, že je třeba co nejvíce podporovat přechod pacientů na domácí léčbu, aby se zamezilo riziku šíření nákazy během návštěvy zdravotnického zařízení.
A jak je to s cílenou léčbou těžkého astmatu?
Zatím nejsou k dispozici důkazy svědčící o tom, že by imunitní odpověď vůči viru SARS-CoV-2 měla být u nemocných na biologické léčbě negativně ovlivněna. Podle dat z placebem kontrolovaných klinických hodnocení omalizumabu, mepolizumabu, benralizumabu, reslizumabu a dupilumabu nebylo pozorováno zvýšené riziko infekcí ani imunosupresivní účinky. Podle recentně publikovaného review se zdá, že pacienti s těžkým astmatem léčení biologiky nemají oproti běžné populaci zvýšené riziko nákazy virem SARS-CoV-2 ani zvýšené riziko těžkého průběhu onemocnění či úmrtí na COVID-19.
Naopak vysazení cílené léčby může vést k vyššímu riziku exacerbací, zvýšenému užívání perorálních kortikosteroidů a vyšší pravděpodobnosti nutné návštěvy pohotovosti či hospitalizace. U pacientů s těžkým astmatem bez infekce COVID-19 se tedy vysazení cílené léčby nedoporučuje.
Pokračovat v biologické léčbě i během onemocnění COVID-19, nebo vysadit?
V případě, že u pacienta na biologické léčbě dojde k nákaze COVID-19, měl by být k rozhodnutí o pokračování nebo naopak dočasném vysazení léčby vždy přizván ošetřující alergolog/imunolog. Zatím není k dispozici dostatek dat pro konsenzuální doporučení, neboť jsou v literatuře popsány jednotky případů pacientů, kteří prodělali onemocnění COVID-19 při současné cílené terapii astmatu. Více dat snad již brzy přinesou probíhající klinické studie hodnotící účinnost léčiv proti COVID-19 a informace z pacientských registrů.
A co očkování?
Očkování proti onemocnění COVID-19 se doporučuje všem astmatikům bez známých kontraindikací. V případě pacientů na cílené léčbě se doporučuje nepodávat vakcínu ve stejný den jako dávku biologické léčby, aby bylo možné lépe zhodnotit původ případných nežádoucích příhod. Kanadská společnost pro alergie a klinickou imunologii doporučuje v ideálním případě odstup 72 hodin.
Závěr
Dokud nebude k dispozici více dat, u pacientů s těžkým astmatem a dalšími komorbiditami by se rozhodnutí o pokračování či dočasném vysazení biologické léčby při nákaze COVID-19 mělo řídit individuálním stavem a potřebami pacienta. Toto rozhodnutí by měl společně činit multidisciplinární tým.
(este)
Zdroje:
1. Morais-Almeida M., Aguiar R., Martin B. et al. COVID-19, asthma, and biological therapies: what we need to know. World Allergy Organ J 2020; 13 (5): 100126, doi: 10.1016/j.waojou.2020.100126.
2. Global Initiative for Asthma: GINA guidance about COVID-19 and asthma. GINA, 2021 Mar 30. Dostupné na: https://ginasthma.org/wp-content/uploads/2021/03/21_03_30-GINA-COVID-19-and-asthma.pdf
3. Adir Y., Humbert M., Saliba W. COVID-19 risk and outcomes in adult asthmatic patients treated with biologics or systemic corticosteroids: nationwide real-world evidence. J Allergy Clin Immunol 2021; 148 (2): 361−367.e13, doi: 10.1016/j.jaci.2021.06.006.
4. Ribeiro A., Aguiar R., Morais-Almeida M. Biological therapies, asthma and coronavirus disease 2019. Curr Opin Allergy Clin Immunol 2021 Dec 1; 21 (6): 597−601, doi: 10.1097/ACI.0000000000000783.
5. Gaspar-Marques J., van Zeller M., Carreiro-Martins P., Chaves Loureiro C. Severe asthma in the era of COVID-19: a narrative review. Pulmonology 2021: S2531-0437(21)00089-1, doi: 10.1016/j.pulmoe.2021.04.001.
6. Canadian Thoracic Society, Canadian Society of Allergy and Clinical Immunology. Biologic therapy and the COVID-19 vaccine. Advice for individuals with asthma. Canadian Thoracic Society, 2021 Jun 30. Dostupné na: https://cts-sct.ca/wp-content/uploads/2021/08/Final_Biologic-Therapy_COVID-19-Info-Sheet_EN_rev.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.