České chirurgické kongresy

Chirurgické kongresy, chirurgická setkání, chirurgické dny a další odborná jednání naší chirurgické společnosti nepochybně byly, jsou a budou místy, která přinášejí nové trendy v diagnostice a léčbě našich nemocných, výměnu názorů, formování myšlenek v dané problematice a společně s publikačními aktivitami jsou zdrojem nových směrů, kterými se má chirurgie ubírat. Dovolte mi zamyslet se nad několika aspekty současných odborných setkání chirurgů, chirurgických kongresů v České republice.

Prvním aspektem je počet kongresů pořádaných v České republice. V tomto směru patříme v přepočtu na obyvatele nepochybně k rekordmanům v porovnání s vyspělými státy. Určitě nebudu přehánět s tvrzením, že počet kongresů ročně stoupá a nebo se drží v poměrně vysokých číslech. Pořádají se jak tradiční každoroční kongresy, tak kongresy ve dvouletých intervalech a k tomu každým rokem přibývají další kongresy menších či větších pracovišť. Nedomnívám se, že bychom měli v tomto trendu pokračovat, a to z několika důvodů. Prvním důvodem je kvalita odborných sdělení, která mají přinášet současné, moderní informace o vývoji v dané oblasti chirurgie, konfrontovat vlastní výsledky s výsledky předních našich a zejména zahraničních pracovišť. I přesto, že vývoj v chirurgii postupuje velice rychle, určitě není tak převratný, abychom museli pořádat některé kongresy každoročně. Druhým důvodem je ekonomika kongresů. Obecným celospolečenským trendem by mělo být významné zkvalitňování investovaných finančních prostředků, jinými slovy smysluplná investice do našeho kongresového vzdělávání. Ptám se proto, proč při daném rozpočtu kongresů a jejich kongresových sponzorů pořádat např. „třicet“ kongresů bez zásadního odborného impaktu a ne jen „tři“ s vysokým odborným impaktem, mj. daným vysoce kvalitními domácími a zahraničními řečníky.

S počtem kongresů pak souvisí i účast posluchačů, o kterou by nám mělo jít především. Není přece úspěchem, že papírově je na kongresu přítomný velký počet přihlášených a přitom auditorium zeje prázdnotou. Smutným faktem je i mnohdy nízká účast mladých lékařů, adeptů chirurgického vzdělání. Zde nemohu souhlasit s argumenty, že vzhledem k počtu lékařů na daném pracovišti nešlo uvolnit lékaře na kongres, nebo s tím, že se vlastně nic nového na kongresu nedozví. Bohužel tyto tendence jsou patrné při kontrole absolvovaných kongresů u mladé generace chirurgů v rámci jejich předatestačního vzdělávání, kdy ve většině případů bohužel absolvují jen nemocniční nebo regionální semináře. To není rozhodně dobrý trend pro úroveň vzdělání naší nastupující generace.

Potěšitelným faktem je, že úroveň odborných sdělení trvale až na výjimky stoupá. Je velmi pozitivní, že přednášející mají kvalitně sestudovanou recentní literaturu v dané problematice a přednášky typu „jak to dělám já“ ustupují do pozadí. Proto také můžeme dobře konkurovat svými výsledky předním zahraničním pracovištím. Velmi důležitou součástí kongresů jsou vyzvané přednášky, jejichž hlavním úkolem je přinášet ucelené, současné poznatky na dané téma a jsou zásadní pro kvalitní edukaci chirurgů. Nicméně prostor musíme dát mladé generaci chirurgů za předpokladu, že jejich přednášky jsou poctivě připraveny ve spolupráci s jejich školitelem, mentorem. Stejně jako na mnohých zahraničních kongresech se potýkáme s kázní přednášejících i předsedajících. Mám na mysli nedodržování časových limitů přednášky, což má za následek krátkou nebo žádnou diskuzi, která je však kořením každého kongresu. V zahraničí jsem se opakovaně setkal i u světoznámých řečníků s vypnutím jejich mikrofonu, pokud striktně nedodrželi čas přednášky. Je to jistě „výchovný“, i když sporný prostředek. Kvalita diskuze není dána jen výše uvedeným, ale i kvalitou přednášky a především jakousi připraveností auditoria na dané sdělení. Možná, že podobně jako na řadě zahraničních kongresů, by diskuzi pomohl vyzvaný, předem připravený diskutující na přednesené téma.

Kdo kdy pořádal kongres, jistě ví, kolik starostí je s jeho přípravou, která mnohdy dle velikosti kongresu začíná rok i dříve před termínem kongresu. Proto zvláště oceňuji, když vedle vlastního kongresu jsou pořádány odborné semináře a workshopy na specializované téma cílené především na výchovu mladé generace chirurgů.

Naše kongresy se mnohdy uzavírají samy do sebe, přednášíme a diskutujeme mezi námi chirurgy. Moderní medicína je multioborovou platformou, dejme proto prostor i odborníkům z jiných oborů, jejich pohledu a názoru. Bude to ku prospěchu vzájemné spolupráce, ku prospěchu formování multioborových týmů a nepochybně ku prospěchu edukace mladých chirurgů. Pokud chceme a určitě bychom měli chtít budovat úzké kontakty se zahraničím, měla by být angličtina vedle češtiny hlavním jednacím jazykem především na hlavních českých chirurgických kongresech. Pokud bude angličtina jednacím jazykem, určitě přibude kvalitních zahraničních přednášek, které dále pozvednou celkovou úroveň kongresu.

Vedle odborné nelze zapomenout ani na společenskou stránku kongresů, která je velmi důležitá pro tzv. kuolární diskuze, výměnu zkušeností, prodiskutování některých složitých případů a v neposlední řadě pro navázání odborných kontaktů. Je příležitostí pro důležitá osobní setkání, pro která často není místo v každodenním shonu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolil jsem si toto malé zamyšlení nad situací českých chirurgických kongresů. Určitě pro nejbližší budoucnost by mělo platit „méně je někdy více“. Pojďme se soustředit na kvalitu kongresů, uberme jejich počty či frekvenci konání, dejme prostor přednášejícím z jiných oborů na dané téma, výrazně podpořme v aktivní i pasivní účasti naše mladé kolegy a otevřme prostor vyzvaným domácím a zahraničním přednáškám.

Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.

Chirurgická klinika FN Plzeň

alej Svobody 80

304 60 Plzeň-Lochotín

e-mail: treska@fnplzen.cz