Rozhovor s docentem T. Faitem o letošní již 12. konferenci o menopauze a úkolech klimakterické medicíny do budoucna
Vyšlo v časopise:
Prakt Gyn 2014; 18(4): 227
Kategorie:
Rozhovor Praktické gynekologie
Požádali jsme pana doc. T. Faita, který se jako člen programového výboru na přípravě konference podílel, o zhodnocení letošní konference a přiblížení úkolů, kterým se bude věnovat klimakterická medicína v nadcházejících letech.
Jak byste zhodnotil letošní 12. konferenci o menopauze?
Konference byla v podstatě úspěšná. Zatímco minulý rok se konference pro nezájem účastníků a minimální podporu sponzorů nekonala, letos i díky pořádající agentuře a neutuchajícímu entuziazmu profesora Donáta bylo zorganizováno dvoudenní setkání.
V roce 2016 se bude konat v České republice XV. světový kongres IMS o menopauze v Praze. Co to znamená pro Českou menopauzální a andropauzální společnost?
Samozřejmě je to čest, ale i test našich schopností. Očekává se nejen spolupráce na organizaci, ale také aktivní účast lékařů a odborníků z našeho regionu. Naplnění, nebo nenaplnění tohoto našeho očekávání teprve ukáže, zda máme právo na existenci a zda má naše činnost smysl.
Jak se projevuje fenomén stárnutí populace v úkolech, které stojí před klimakterickou medicínou?
Obecné stárnutí populace staví další úkoly před všechny obory zaměřené na problematiku stárnutí jedince. Dnes sice žena v období přechodu, tedy průměrně ve věku okolo 50 let, není stará, ale to, jak jí tímto obdobím provedeme, se ukáže za dalších 20 let. Klimakterická medicína není jen předepisování „léků na návaly“. Má to být komplexní péče o ženu v tomto období, edukace o zdravém životním stylu, zapojení do screeningových programů, zejména programů prevence karcinomu prsu a kolorektálního karcinomu, dále prevence osteoporózy a kardiovaskulárních nemocí. S postupujícím věkem organizmus vyžaduje větší péči, ale pro zdravé jedince nejsou preventivní postupy mnohdy samozřejmostí.
V současnosti se prodlužuje aktivní prožívání života do vyššího věku. S tím jistě souvisí požadavek na zachování kvality života včetně sexuálního. Jak se to promítá do požadavků pacientek na specialisty v klimakterické medicíně?
Léčba urogenitální atrofie jako jedné ze složek případných potíží v sexuální oblasti po menopauze patří do oblasti klimakterické medicíny. Kvalitní sexuální život je jednoznačně složkou ovlivňující celkovou kvalitu života.
V České republice i ve světě došlo k poklesu užívání HRT. Proč tomu tak je? Bude se snažit ČMAS tento stav změnit?
Došlo k tomu nevhodnou medializací a chybnou interpretací studií z počátku tohoto století. Náprava je pomalá. Naším úkolem je dodávat lékařům dostatek informací o skutečných přínosech a rizicích HRT, aby mohli dobře argumentovat svým pacientkám. O to se budeme snažit i nadále jak v odborném tisku, tak na konferencích jako byla tato.
Jak vy sám na základě svých zkušeností hodnotíte užívání HRT?
Cílené a individualizované užívání HRT, tak jak je u nás zvykem, má jednoznačně více přínosů než rizik. Není samozřejmě nutné, aby všechny ženy užívaly HRT, ale není účinnější lék na akutní klimakterické potíže, který současně chrání kostní hmotu a cévní stěnu. Velmi dobrý je také účinek lokálních estrogenů na poševní sliznici.
Většina žen po menopauze přestává navštěvovat gynekologa, protože se domnívá, že s koncem menstruace končí důvody pro gynekologickou péči. Tento postoj jistě problematizuje prevenci onkologických onemocnění a osteoporózy. Má ČMAS nebo IMS nějaký plán, jak tento stav změnit?
Samozřejmě zvýšit obecné povědomí o nutnosti prevence mezi našimi pacientkami by bylo hezké. Částečně se snaží i zdravotní pojišťovny. Na inzerci v laickém tisku nemáme dostatek prostředků, ale samozřejmě i bez nich se snažíme do médií pronikat a osvětu v tomto směru šířit.
Rozhovor se uskutečnil v Praze 20. září 2014.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Praktická gynekologie
2014 Číslo 4
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Dlouhodobé užívání dienogestu v terapii endometriózy
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Nedostatek hořčíku se projevuje u stále více lidí
- Ferinject: správně indikovat, správně podat, správně vykázat
Nejčtenější v tomto čísle
- Dienogest – spolehlivý progestin s unikátní přidanou hodnotou
- Klasifikace děložní myomatózy a její diagnostika ve vztahu k reprodukčním dysfunkcím
- Management zjištění průchodnosti vejcovodů. Nově dostupná ambulantní metoda – hysterosalpingo-foam sonografie (HyFoSy)
- Perioperační péče na gynekologickém oddělení
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy