Prof. Petr Ošťádal: Časná intervence stran rizikových faktorů, motivovaný pacient i systémové propojení péče mohou přispět ke snížení KV mortality

Co se aktuálně odehrává ve vašem oboru?

Na konci srpna proběhl v Amsterdamu výroční kongres Evropské kardiologické společnosti (ESC), na němž bylo prezentováno několik nových guidelines – doporučení pro infekční endokarditidu, akutní koronární syndrom, kardiomyopatie, srdeční selhání nebo pro KV onemocnění a diabetes. Byly také představeny výsledky nejnovějších klinických studií s přímým dopadem do praxe, například v léčbě ischemické choroby srdeční.

Na co se soustředí pozornost České kardiologické společnosti?

V posledních letech se výrazně zlepšila kardiologická péče a mortalita na kardiovaskulární onemocnění již řadu let kontinuálně klesá, avšak stále zůstává vysoká. Nemoci srdce a cév jsou hlavní příčinou úmrtí v Česku – přibližně 40 procent všech úmrtí je z kardiovaskulární příčiny. Jsme 10. nejhorší v Evropě v tomto ukazateli, a v úmrtí na ischemickou chorobu srdeční jsme dokonce na 5. od konce. Pro srovnání – úmrtnost z kardiovaskulárních příčin je u nás třikrát vyšší než ve Francii. Je tedy skutečně co zlepšovat a měli bychom vyvinout veškeré úsilí, abychom tato čísla výrazně vylepšili.

Z pohledu řady kardiologických intervencí držíme krok se západním světem, výrazně však zaostáváme v oblasti primární a sekundární prevence. Pacient u nás stále zůstává pasivním účastníkem tohoto procesu. Je třeba mu vysvětlovat, že musí dodržovat zdravou životosprávu, že on sám může ovlivnit nejen délku, ale i kvalitu svého života. Zlepšení situace by měl přispět Národní kardiovaskulární plán, který je aktuálně připravován ve spolupráci České kardiologické společnosti, MZ ČR, plátců péče a dalších institucí a odborných společností.

Co konkrétně je třeba komunikovat?

Je potřeba zvyšovat povědomí veřejnosti o tom, že kardiovaskulární onemocnění jsou závažná, avšak riziko jejich vzniku lze ovlivnit. A když už se objeví, je možné významně snížit riziko jejich opakování. Dále též, že lze významně zlepšit kvalitu života s kardiovaskulárním onemocněním a prodloužit život nemocných. Jenže lékař na to má vliv jen zčásti, zásadní úlohu v tom hraje sám pacient. Měl by si aktivně hlídat hladinu cholesterolu, a pokud nedosahuje cílových hodnot, měl by konzultovat se svým lékařem možnosti intervence. Je jen na něm, zda ujde denně doporučovaných 6 tisíc kroků, nebo bude trávit volný čas u televize. Totéž platí i pro léčbu hypertenze, diabetu, odvykání kouření a další rizikové faktory.

Stejně tak je nezbytné zkrátit dobu, za kterou se pacient s akutním koronárním syndromem dostane do nemocnice. Časná akutní péče znamená menší poškození myokardu a lepší přežívání. Je potřeba, aby lidé co nejdříve po objevení se příznaků volali záchrannou službu. Pokud tyto informace dostaneme do širokého povědomí, je velká šance, že se situace zlepší.

Jaký je efekt intervencí v oblasti životního stylu ve srovnání s farmakoterapií? 

Obojí je důležité, i když váha jednotlivých opatření je individuální, zejména pokud jde o sekundární prevenci. V primární prevenci se ovšem téměř výhradně uplatňuje životní styl. Významným preventivním opatřením je vedle pohybu a vhodné diety také nekouření. V okamžiku, kdy má pacient diagnostikovanou dyslipidémii nebo hypertenzi, stoupá význam farmakoterapie. Je prokázáno, že svědomité užívání doporučené medikace zásadním způsobem zlepšuje prognózu.

Na co je třeba se zaměřit v rámci mezioborové spolupráce?

Screeningová vyšetření prováděná praktickými lékaři mohou pomoci včas odhalit rizikové faktory, jako je vysoký cholesterol či vysoký krevní tlak, a zahájit účinnou léčbu snižující riziko kardiovaskulárních onemocnění. V rámci pediatrické péče je důležité včas zachytit vrozené srdeční vady stejně jako zajistit předání dětských pacientů do péče dospělé kardiologie.

Mezioborová spolupráce je pro nás zásadní, ať už se jedná o spolupráci s praktickými lékaři, internisty, diabetology, lipidology a dalšími specialisty pečujícími o pacienty s kardiovaskulárními onemocněními či komorbiditami. Důležité je též zajištění návaznosti péče po propuštění z hospitalizace, respektive funkční propojení sítě kardiocenter s ambulantní kardiologií a primární péčí. Naším cílem je spokojený pacient motivovaný léčit se a aktivně se podílet na svém dalším osudu, tedy prognóze. Česká kardiologická společnost je otevřená spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty, jež mají zájem dále zlepšovat úroveň kardiologické péče v Česku.

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz