Prof. Ladislav Šenolt: Revmatologickou péči dynamicky posouvá cílená léčba... a ohrožuje nedostatek revmatologů

Co v současnosti hýbe vaším oborem?

Dynamická povaha oboru revmatologie je patrná zejména v pokrocích v oblasti cílené terapie a stále se rozšiřujících poznatků týkajících se imunitního systému a genetiky. Diskuse se zaměřují na personalizovanou medicínu, která získává na významu, ovšem její úspěšná implementace do klinické praxe je stále výzvou. Velká pozornost je věnována tématům telemedicíny a umělé inteligence.

Na scéně přibývá nových biologických léků, zejména pro léčbu spondylartritid. Nedávno byl například schválen bimekizumab, duální inhibitor cytokinu IL-17A/F. Rozsah anticytokinových léků působících na úrovni IL-12 a IL-23 se dále rozšiřuje a zahrnuje přípravky jako ustekinumab, guselkumab či risankizumab. U spondylartritid nacházejí uplatnění také inhibitory Janusových kináz (JAK), včetně nového přípravku deukravacitinibu. Paralelně s tím se rozšiřuje i spektrum onemocnění, u kterých se tyto cílené léky úspěšně zkoušejí.

K dramatickému pokroku ve výzkumu dochází v oblasti problematiky systémového lupus erythematodes (SLE). Kromě belimumabu byl nedávno schválen další biologický lék – anifrolimumab cílící na receptory pro interferon alfa a beta. Velmi zajímavou novinkou je využití imunoterapie s chimerickými antigenními receptory (CAR-T buněčná terapie) u pacientů s refrakterním SLE. Díky této terapii lze vyvolat hlubokou depleci B lymfocytů a dosáhnout remise bez nutnosti podávání dalších imunosupresivních látek.

Klinická hodnocení biologických léčiv a inhibitorů JAK probíhají i u systémových vaskulitid a vzácnějších revmatických onemocnění. U ANCA-asociovaných vaskulitid se rituximab stává preferovaným lékem oproti konvenčním imunosupresivům. Nový lék avakopan, inhibitor receptoru komplementu C5a, může přispět ke snaze o významnou redukci kumulativní dávky glukokortikoidů. Pro léčbu eozinofilní granulomatózy s polyangiitidou je nyní dostupný inhibitor IL-5 mepolizumab.

A přestože biosimilární léky nejsou zcela novým konceptem, v oblasti častých zánětlivých revmatických onemocnění mají stále větší potenciál snižovat náklady na léčbu a rozšiřovat přístup k ní.

Rozšiřuje se také diagnostický repertoár, například ultrazvuk nachází uplatnění u obrovskobuněčné arteriitidy a dalších patologických stavů. Průběžně jsou aktualizována klasifikační kritéria pro systémová revmatická onemocnění. Diskutuje se o využití specifických autoprotilátek, zejména u myozitid, kde pomáhají odlišovat různé fenotypy onemocnění a mají také prognostický význam. Nedávno byl popsán geneticky podmíněný autoinflamatorní syndrom VEXAS, který bývá nezřídka kromě jiného provázen polychondritidou, kožní vyrážkou nebo myelodysplastickým syndromem.

A konečně umělá inteligence proniká i do revmatologie, na odborných akcích se intenzivně diskutuje o jejím využití při analýze rentgenových snímků a magnetické rezonance, včetně schopnosti předpovídat léčebnou odpověď.

Co by měli vědět kolegové z ostatních oborů o pokrocích v revmatologii?

V dnešní době rychlého medicínského pokroku není možné zvládnout všechny detaily konkrétních odborností. Přesto by ostatní lékaři měli mít alespoň minimální povědomí o revmatologii, aby mohli úspěšně spolupracovat a poskytovat pacientům komplexní péči.

Je důležité, aby měli přehled o základních typech nejčastějších revmatických onemocnění, uměli rozpoznat klíčové příznaky, jako jsou bolesti kloubů, zejména zánětlivého charakteru, otoky, ztuhlost, ale také projevy pramenící ze systémového nebo orgánového postižení. Tímto způsobem budou schopni rychleji vyslovit podezření na imunitně podmíněné revmatické choroby. Rovněž by měli být obeznámeni s novými směry v léčbě, zahrnujícími biologické a cílené syntetické léky.

Systémová revmatická onemocnění mají dopad na různé medicínské oblasti a vyžadují interdisciplinární přístup. Navíc často postihují i mladé lidi, jsou obvykle chronická a závažná, a proto je důležité, aby ostatní lékaři byli otevření spolupráci s revmatology. Telemedicína a distanční péče mohou být úspěšně aplikovány i v rámci revmatologických onemocnění.

Co je nyní v popředí zájmu vaší odborné společnosti?

Aktuálně se zaměřujeme na udržení dobře nastavených edukačních aktivit a postgraduální vzdělávání, na komunikaci s plátci, ministerstvem zdravotnictví a pacientskými organizacemi. Pravidelně se připravují aktualizovaná diagnosticko-terapeutická doporučení a podobné aktivity. Pro dosažení úspěšného léčebného výsledku má klíčový význam včasná terapie. V souladu s tím jsou mezi našimi dalšími plány zahrnuty iniciativy směřující k urychlení diagnostiky a podpoře nemocnic či klinik při zakládání specializovaných ambulancí pro časný záchyt vybraných revmatických onemocnění.

Na druhé straně je klíčovou otázkou zvládnout závažný problém v podobě nedostatku revmatologů. Naším cílem je zvýšit povědomí o důležité roli revmatologů v rámci zdravotního systému nejen mezi laickou, ale i mezi odbornou veřejností. Snažíme se podporovat kariérní a profesní rozvoj mladých lékařů, pravidelně pořádáme semináře pro mladé revmatology a nedávno jsme spustili Letní revmatologickou školu s cílem inspirovat více studentů medicíny, aby se rozhodli pro specializaci v oblasti revmatologie. Česká revmatologická společnost ČLS JEP podala průkopnický návrh na rozšíření zdravotních výkonů o kód pro distanční péči pro pacienty se stabilizovaným onemocněním. Toto opatření má za cíl zlepšit kvalitu života pacientů, efektivitu práce zdravotnických zařízení a částečně řešit nedostatek revmatologů, ale zároveň snížit náklady na léčebnou péči.

V čem vidíte hlavní výzvy do budoucna?

V současné době čelíme již zmiňovanému problému nedostatku, nebo dokonce úplné absence revmatologů v některých lokalitách. Pokud se tato situace nezlepší, lze do budoucna očekávat nepříznivý dopad na diagnostiku, léčbu a celkově i horší průběh revmatických onemocnění.

Zásadní výzvou je vytvoření personalizovaného přístupu k léčbě. To zahrnuje hledání způsobů jak lépe identifikovat individuální charakteristiky pacientů a zaměřit se na ně, tak aby léčba byla co nejefektivnější a vedlejší účinky minimalizovány.

Důležitou výzvou pro plátce je revidování úhradové vyhlášky a vyvážené nastavení finančního rozpočtu pro zdravotnická zařízení tak, aby bylo možné léčit cílenými přípravky větší počet pacientů, kteří tuto léčbu potřebují. V centru pozornosti zůstává výzkum nových léčiv a hledání nových terapeutických strategií, včetně expanze užívání biosimilárních léků.

Mezi další výzvy patří větší důraz na vakcinaci preventabilních infekčních onemocnění, screening komorbidit a léčbu modifikovatelných kardiovaskulárních rizikových faktorů, a to ve spolupráci s praktickými lékaři a ostatními specialisty. Je možné očekávat, že v budoucnu převezmou část činnosti – například hodnocení dotazníků, monitorování aktivity nebo bezpečnosti léčby – specializované revmatologické sestry.

Očekává se i výraznější využívání telemedicíny a digitálních technologií včetně umělé inteligence. Tímto způsobem bude usnadněno provádění konzultací a sledování pacientů, což zároveň povede ke zlepšení referenčních a diagnostických možností.

S postupujícím stárnutím populace roste význam péče o revmatická onemocnění spojená s vyšším věkem. Zásadní výzvou zůstává léčba osteoartrózy.

Výzvy, kterým budou revmatologové v budoucnu čelit, vyžadují flexibilitu, inovativní myšlení a schopnost neustále se učit. Je pravděpodobné, že pokračující pokrok v oboru povede ke zlepšení péče a kvality života pacientů s revmatickými chorobami.

Jaké jsou vaše potřeby z hlediska edukace a role odborných médií?

V oblasti edukace je kladen důraz na pravidelnou aktualizaci znalostí týkajících se nejnovějších léčebných postupů, klasifikačních kritérií, aktuálního výzkumu a dalších klinických pokroků.

Potřebné je posílení – a v některých místech i zavedení – ambulancí pro časné artritidy, ale také multidisciplinárních týmů, a to zejména pro pacienty se systémovými onemocněními pojiva s postižením různých orgánových systémů, s cílem zlepšit jejich diagnostiku a léčbu. Velmi ceněná je proto edukace, která propojuje multidisciplinární přístup a spolupráci s dalšími specializacemi. Ta napomáhá efektivní komunikaci s ostatními kolegy a umožňuje koordinovanou péči pro pacienty.

V oblasti odborného vzdělávání patří revmatologie mezi obory, které excelují v pořádání kvalitních odborných konferencí, workshopů, webinářů a on-line kurzů. Potřebná je i komunikace s pacientskými organizacemi (v tomto směru výborně funguje Revma Liga), tvorba edukačních materiálů pro pacienty a tak dále. Kromě odborných časopisů, jejichž prostřednictvím jsou revmatologové informováni o nejnovějších výzkumech a pokrocích v oboru, bych zvláštní pozornost chtěl věnovat platformě Revma online. Ta nejen podporuje interdisciplinární konzultace, ale také umožňuje diskusi nad složitými případy mezi revmatology. Celkově tyto aspekty sehrávají klíčovou roli v podpoře informovanosti, spolupráce a kontinuálního profesního růstu.

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz